Sledujme Polsko. Roste za humny nový evropský lídr?
Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Francie uprostřed politické a na pokraji ekonomické krize, Německo hledající nový směr a kolem plno geopolitických nejistot. V této situaci se otevírá prostor pro nové lídry Evropy. Může se takovým stát Polsko?
Není to tak dávno, kdy se o Polsku referovalo jako o druhém Maďarsku. Vláda práva a demokratické instituce se v době vlády konzervativců z Práva a Spravedlnosti dostávaly nejednou pod tlak a Brusel je sledoval s velmi viditelným znepokojením. Některé kroky vlády navíc působily dosti bizarně, skoro jak ze smyšleného státu Gilead z knih Margaret Atwoodové.
S návratem středo-pravicové Občanské platformy (v europarlamentu za EPP) a vládou se silnými jmény v osobě staronového premiéra a expředsedou Evropské rady Donalda Tuska a nepřehlédnutelného šéfa diplomacie Radoslawa Sikorského se však veřejný obraz země rychle změnil. Polsko se nyní snaží, aby jeho hlas byl slyšet nejen v zahraniční a obranné politice, k níž má jako soused napadené Ukrajiny, který navíc má s ruskou rozpínavostí své zkušenosti, co říct.
Ať už se nám to líbí nebo ne, hlavní postavou světové politiky je Donald Trump, který se do Bílého domu na začátku roku 2025 vrátí s ještě větší mocí, než tomu bylo v jeho prvním období. I když o jeho programu víme poměrně málo, dá se očekávat, že způsobí mnoho rozruchu doma i v zahraničí.
Karel Pučelík: Rok ve znamení Trumpa 2.0. Jak tvrdá bude jeho srážka s ekonomikou?
Politika
Miláček zahraničních firem
Jak připomíná server The European Correspondent, polská ekonomika se v posledních letech několikrát blýskla. Ještě před rokem 2023 se zemi dařilo dosahovat vysokého tempa růstu HDP sahajících až k šesti či sedmi procentům. To je sice minulostí, ale i tak se Polsko drží na slušných hodnotách kolem třech procent a ve výhledu na začínající rok 2025 se vejde do první trojky.
Nedávné statistiky EY European Attractiveness Survey za rok 2023 také potvrzují, že se polská ekonomika stává oblíbencem zahraničního kapitálu. V polovině minulého roku si Poláci pochvalovali, že se v atraktivitě zahraničních investic mezi více než čtyřicítkou evropských konkurentů posunuli z šestnáctého místa rovnou na šesté. K našim sousedům přitékají peníze i z globálních technologických firem jako Microsoft či Amazon.
V počtu pracovních míst, který zahraniční investice vytvořily, skončilo Polsko rovnou čtvrté. I to má vedle konkurenceschopného průmyslu vliv na to, že se tamější ekonomika známá exportem pracovních sil, mění. Dříve mladí lidé odcházeli za prací na západ. Nyní je v jejich vlasti výrazně více příležitostí, a ty je udržují doma.
Přerod Polska na evropskou velmoc však neproběhne přes noc. Před Varšavou stojí hned několik rizik, z nichž jen některé mohou vyřešit doma sami Poláci.
Převratný pokrok v technologiích mění řadu sektorů a energetika je v centru dění. Bill Gates, Jeff Bezos investovali do firmy, která zkoumá chytrou těžbu vzácných minerálů. 
Miliardáři cítí peníze v chytré energetice
Trhy
Prezidentské volby, německé ochlazení a dluhy
Parlamentní volby se konaly v roce 2023, ale letos v květnu se bude vybírat nová hlava státu. Z éry Jarosław Kaczyńského zůstal ve funkci prezidenta Andrzej Duda blízký Právu a Spravedlnosti, který v různých reformách působí jako brzda Tuskovy vlády. Jestli se Občanské platformě podaří změnit zemi, závisí i na tom, jestli se jí podaří protlačit vlastního kandidáta. Opozice se nevzdává a šance na její návrat zůstávají reálné.
Z geopolitických rizik nelze kromě války na Ukrajině pominout ani silné navázání ekonomiky na Německo. Jak vysvětluje The European Correspondent, pokud zpomalí německá ekonomika, potíže se snadno přelijí i za hranice.
A pak je tu historicky nízká nezaměstnanost, což není z každého úhlu jen dobrá zpráva. „Navzdory tomu, že počet zahraničních pracovníků vzrostl v roce 2023 o šest procent na 1,13 milionu - představuje rostoucí riziko pro udržitelný růst. Zaměstnavatelé se budou pravděpodobně i nadále potýkat s obtížemi při obsazování některých pracovních pozic, což by mohlo dále zvýšit mzdy a prohloubit inflační tlaky,“ uvádí poradenská společnost Emerging Europe.
V této situaci zrovna nepomůže, že Tuskova vláda udržuje rezervovaný přístup k imigraci. Naopak, volnější příliv pracovní síly by mohl tento problém vyřešit.
Polsku také ve srovnání s předcovidovými lety roste veřejný dluh. I když se s necelými 54 procenty pohybuje pod průměrem unijních zemí, bude muset Tusk finance řešit mnohem víc. Nová vláda však neměla v plánu výdaje nastavené předchozím kabinetem výrazněji sesekávat. „Některé ambicióznější předvolební sliby Tuska, jako například další zvýšení nezdanitelných částek, byly odloženy nebo omezeny. Vysoká úroveň veřejného dluhu a deficitu však bude vyžadovat mnohem opatrnější řízení, aby se zabránilo podkopání důvěry investorů,“ dodává Emerging Europe.
