Evropská centrální banka již tento čtvrtek bude jednat o nastavení úrokových sazeb na euru. Aktuálně jsou klíčové sazby na úrovni čtyř procent, nejvýše za poslední déle než dekádu. Inflace však v eurozóně klesá dostatečně rychle na to, aby ECB sazby snížila. Přesto trh počítá s tím, že snižování sazeb začne až v červnu. Ale co kdyby ECB chtěla všechny šokovat?

O snižování sazeb činovníci ECB hovoří přinejmenším od začátku tohoto roku. Samozřejmě s tím, že je nutné počkat na vývoj inflace v eurozóně. Vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny tápe na hraně stagnace a utíká jí zejména USA a Čína, je všem jasné, že sazby půjdou dolů okamžitě, jakmile to inflace a inflační očekávání dovolí.

Zároveň se ale děsili toho, že se na situaci budou moci připravit spekulanti, proto se rojily i proklamace, že situaci nelze uspěchat a že jde nejen o inflaci na 2 procentech, ale také o její dlouhodobé udržení v nízkých hodnotách.

A tak se konsenzus nakonec ustálil na přesvědčení všech, že ECB začne sazby snižovat až v červnu (konkrétně zasedá 8. června). S tím počítá trh, to je zaceněno v dluhopisech i kurzu eura. 

Přesto existují přinejmenším dva scénáře, proč by evropské úroky mohly klesnout již na dubnovém zasedání, tedy ve čtvrtek 11. 4.

Březnová inflace zakotvila na dvou procentech

Money

Inflace v březnu stagnovala na únorových dvou procentech. Ukazují to čerstvá data z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Domácí ceny, zdá se, jsou pod kontrolou a Česká národní banka může na svých dalších zasedání pokračovat ve snižování sazeb.

nst

Přečíst článek

Scénář Švýcarsko

Samozřejmě důvěryhodnost, čitelnost a erudice jsou klíčovými vlastnostmi všech centrálních bankéřů rozvinutých ekonomik. Takže pokud to bude Evropská centrální banka chtít naplnit, přistoupí k začátku obratu ve své měnové politice opravdu až v červnu.

Nicméně připomeňme, že velmi dobrou strategií u centrálních bank může být také překvapení. S tím operuje zejména švýcarská centrální banka. Ta v posledním desetiletí dokázala dvakrát šokovat trh a vždy se jí na tom povedlo uhrát plusové body.

První bylo náhlé ukončení intervenčního režimu, na kterém Švýcaři značně vydělali (na rozdíl od předem dlouho avizovaného konce intervencí ČNB v roce 2017).

Druhé pak nastalo letos v březnu, kdy to byla právě švýcarská centrální banka, která jako první ze všech deseti největších centrálních bank světa začala snižovat své úrokové sazby.

Švýcarské překvapení. Centrální banka po letech snížila základní úrok

Money

Švýcarská centrální banka nečekaně snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,50 procenta. Stala se tak první velkou centrální bankou, která zmírnila dosavadní zpřísněnou měnovou politiku zavedenou ve snaze omezit inflaci. Švýcarský frank na rozhodnutí banky zareagoval výrazným poklesem, vůči euru sestoupil na osmiměsíční minimum.

ČTK

Přečíst článek

Tůmovo pravidlo

A pak tu je ještě jeden důvod/scénář, proč by ECB mohla za určité konstelace rozhodnout o poklesu sazeb již v dubnu. Mezi českými bankéři se pro to vžilo označení „Tůmovo pravidlo“. Jeho jádrem je přesvědčení, že pokud všichni vědí, že centrální banka v dohledné době bude muset něco udělat, má to udělat hned. A ne s tím otálet, odkládat takové rozhodnutí na dobu, kdy již bude započítané do všech obchodů.

Pokud by se ECB rozhodla snížit sazby již nyní, mohla by mít na krátkou dobu mírně navrch proti Fedu. USA se totiž zatím nadále potýká s inflací a možná ještě více s přehřátým pracovním trhem. I proto si v tuto chvíli nemůže dovolit sazby začít snižovat, protože hrozba roztočení další inflační vrtule je příliš vysoká.

A díky tomu by se mohla nakopnout i evropská ekonomika, která zatím zejména kvůli ruské invazi na Ukrajinu a hrátkami s energiemi zatím nedokáže naplno projevit postpandemický potenciál.

Pokud by ECB byla jedním z důvodů návratu k růstu, jistě by takové plusové body ocenili nejen bankéři, podnikatelé a investoři, ale v důsledku také všichni Evropané.

Guvernéři ECB: V Evropě začnou klesat úrokové sazby dříve než v USA

Leaders

Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB.

ČTK

Přečíst článek

Banky nemají řešit klima, zní od šéfa Fedu. A vytáčí tím evropské kolegy

Money

Centrální bankéři z USA se za zavřenými dveřmi dostali do křížku s kolegy z EU. Nechtějí, aby banky dále „zelenaly“, přitom hlavně Evropská centrální banka přesně to žádá.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek