Češi jsou dobří dlužníci. Splácejí lépe než většina Evropanů, říká Michal Straka z agentury Ipsos
Češi jsou ve srovnání s ostatními zeměmi EU lepší dlužníci. Zatímco v ostatních zemích roste počet lidí, kteří se dostávají do problémů se splátkami svých dluhů, v Česku to je spíše naopak. Umí své půjčky lépe splácet, říká v rozhovoru pro newstream.cz Michal Straka z agentury Ipsos, která letos v listopadu realizovala k zadlužování výzkum pro Českou bankovní asociaci.
Jak si Češi půjčují ve srovnání s jinými zeměmi?
Z hlediska půjčování jsme jako Češi plus mínus na úrovni Evropské Unie. Tedy v průměru. Nepůjčujeme si ani více ani méně, než je průměr v ostatních zemích EU.
A v čem se liší čeští dlužníci od těch v EU?
To, kde jsme nadprůměrní je, že si stále udržujeme vysokou schopnost splácet. Ta těžká situace v uplynulých letech a měsících na nás nedopadla v tom smyslu, že by vzrůstal podíl nesplácených úvěrů, ale naopak tento podíl u nás ještě trochu mírně klesá. To znamená, že u nás je situace lepší. V okolních státech Evropské Unie totiž v poslední době mírně narostl podíl těch, kteří nebyli schopni své úvěry splácet. V České republice to byl spíše ještě pokles, tedy že takových lidí, kteří mají problémy se svým úvěrem, je méně.
Vysoce rizikově se v posledním roce při půjčování peněz chovalo 11 procent Čechů, před rokem to bylo deset procent. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který představila Česká bankovní asociace a agentura Ipsos. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků průzkumu zároveň výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 procent.
Češi zlepšili svou finanční gramotnost, ukázal průzkum. I tak se 11 procent z nich rizikově zadlužuje
Money
Jsou na tom tedy čeští dlužníci lépe jinde?
V zásadě ano. I když si lidé tedy u nás půjčují v průměru zhruba stejně jako v jiných státech EU, tak své půjčky umí lépe splácet a méně často s nimi mají problémy. Neznamená to ale, že bychom neměli u nás nikoho, kdo by nesplácel.
Jaké tedy v současnosti vidíte jako sociologové trendy v půjčování a zadlužování Čechů?
Jedním z hlavních trendů například je, že jsme se začali více dívat na to, od koho si půjčujeme. Největší procento lidí u nás si půjčku bere v bance. Letos to uvedlo v průzkumu 58 procent lidí, což je o pět procent více než vloni. Více lidí si také letos půjčilo od příbuzných a známých, což nejčastěji bývají mladí lidé mezi 18 a 26 lety, mezi kterými tuto možnost zmínil každý druhý. Dá se ale celkově říci, že různé krize nás už naučily s půjčkami zacházet obezřetně. Ať už to byla krize v letech 2008-2009 nebo i současná inflační krize. V tomto ohledu jsme už při půjčování hodně obezřetní. Ptáme se v našich průzkumech lidí například i na to, na co by si nikdy nepůjčili. Většina, téměř tři čtvrtiny, už dnes uvádí, že by si nikdy nepůjčila na zážitky a dovolenou a další zbytné věci. A to je určitě správně.
Které formy půjček Češi využívají?
Pokud už si Češi půjčují, nejčastěji to bývá na prostřednictvím nákupu na splátky, kontokorentu a spotřebitelských úvěrů a půjček. Kreditní kartou platí nákupy zhruba 28 procent lidí, ale nadpoloviční většina, 63 procent, si ji nechává dnes spíše jako rezervu. Z výzkumů také vyplývá, že pětina Čechů si ale nikdy a na nic nepůjčila.
Developeři si malují, jak výhodně svůj projekt prodají, ale realita je dnes úplně jinde. „Stává se nám, že odhady stavitelů jsou nadhodnocené a jejich exitové strategie absolutně vysněné,“ říká Alan Pock, šéf společnosti Investown, který spojuje drobné investory s realitními developery. I přes nemalé vstupní poplatky chtěli developeři přes Investown získat na své projekty kolem 130 miliard korun, k investorům se však dostala jen hrstka z nich, které se podařilo na své projekty vysbírat 2,3 miliardy. „Síto je u nás husté, každého z developerů si bedlivě prověřujeme,“ dodává Pock v rozhovoru pro Newstream.
Mikroinvestice do nemovitostí táhnou. Letos investorům vyděláme 100 milionů, říká šéf Investownu Alan Pock
Leaders
A co problémoví dlužníci?
Také tu jsou. Vidíme rizikové chování, které přetrvává u zhruba deseti, respektive jedenácti procent populace. Což je oproti loňsku o jedno procento více lidí, kteří se problematicky zadlužují. Tam je to ale dané tím, že oni buďto nemají jinou možnost nebo si myslí, že nemají jinou možnost. Jde především o lidi, kteří jsou ve středním věku a mají nižší vzdělání. Celkově se ale dá říci, že jsme nasbírali určitou zkušenost a v půjčování jsme už obezřetní.
Podle průzkumu by si většina Čechů nikdy nepůjčila na zážitky a dovolené. Uvedlo to 72 procent dotázaných. Potvrzují to ale i data o cestování a od cestovních kanceláří? Není to jen deklarativní tvrzení respondentů, kteří si pak ve skutečnosti tu půjčku na dovolenou nakonec udělají?
Tak samozřejmě, jedna věc je, co lidé říkají a co pak ve skutečnosti dělají. Je zřejmé, že si určití lidé stále půjčují i na zájezdy a zbytné věci. Půjčuje si takto například střední příjmová až vyšší příjmová třída, která má vysoké příjmy a má i jiné možnosti a třeba ví, že to je pro ni takto výhodnější.
Ta problémová skupina, kterou my sledujeme, to je ta jedna třetina rizikovějších lidí s nižšími příjmy, tak ti jsou v dnešní době ale častěji ochotnější si svou dovolenou odpustit a posunout ji třeba na příští rok. To ale pochopitelně neznamená, že by cestovatelský průmysl umíral. Ta lépe příjmová část populace dále využívá různé možnosti financování a půjčuje si i na zájezdy. Tito lidé si jsou prostě jistí, že díky jejich příjmům bude splácení v pohodě. Pokud jsou navíc takovéto půjčky bezúročné nebo nízkoúročené, tak je to pro ně často i výhodnější než to zaplatit najednou a v předstihu.
Zhruba 14 procent Čechů si v dnešní době umí představit, že si vezme půjčku na splátku jiné půjčky. To je oproti loňsku více o devět procent. Jak si to vysvětlujete?
To je jednoznačně špatně. Vychází to z toho, že během roku jsme již vyčerpali svoje zásoby a o pár procentních bodů si více domácností musí půjčit na splátky jiné půjčky. To pozitivní na této situaci alespoň ale je, že tito dlužníci jdou v takové situaci častěji za bankou. Půjčku o splácení další půjčky tedy už mnohem méně často dávají nebankovní společnosti. Jdou raději za svou bankou, která jim obvykle i lépe poradí, jak jejich dluh celkově lépe uchopit. Pozitivní proto rozhodně je, že si opravdu většina lidí v Česku uvědomuje, že půjčka na splátku jiné půjčky není zodpovědné chování.
Vysoce rizikově se v posledním roce při půjčování peněz chovalo 11 procent Čechů, před rokem to bylo deset procent. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který představila Česká bankovní asociace a agentura Ipsos. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků průzkumu zároveň výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 procent.
Češi zlepšili svou finanční gramotnost, ukázal průzkum. I tak se 11 procent z nich rizikově zadlužuje
Money
Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, zní stále trochu jako zaklínadlo. Od 1. ledna 2024 má ale v České republice začít zlepšovat podmínky a motivace lidí ke spoření a investování na penzi. Jak tato novinka v praxi bude fungovat, je však ještě v mlze. Čeká se až zákon projde kompletním legislativním procesem a teprve podle finálně schválené verze zákona jej budou banky a finanční instituce implementovat do své nabídky, uvedl pro newstream.cz hlavní ekonomický stratég Komerční banky Michal Vytiska. Jisté ale je, že se rozšíří daňové zvýhodnění a státní podpora pro vybrané bankovní a investiční produkty. Shrňme si tedy základní fakta, o co půjde, a jaké změny přinesly do novely pozměňovací návrhy. 
Dlouhodobý investiční produkt. Jak má nové důchodové spoření fungovat a co za výhody lidem přinese
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
