Češi jsou ve srovnání s ostatními zeměmi EU lepší dlužníci. Zatímco v ostatních zemích roste počet lidí, kteří se dostávají do problémů se splátkami svých dluhů, v Česku to je spíše naopak. Umí své půjčky lépe splácet, říká v rozhovoru pro newstream.cz Michal Straka z agentury Ipsos, která letos v listopadu realizovala k zadlužování výzkum pro Českou bankovní asociaci.  

Jak si Češi půjčují ve srovnání s jinými zeměmi?

Z hlediska půjčování jsme jako Češi plus mínus na úrovni Evropské Unie. Tedy v průměru. Nepůjčujeme si ani více ani méně, než je průměr v ostatních zemích EU.

A v čem se liší čeští dlužníci od těch v EU?

To, kde jsme nadprůměrní je, že si stále udržujeme vysokou schopnost splácet. Ta těžká situace v uplynulých letech a měsících na nás nedopadla v tom smyslu, že by vzrůstal podíl nesplácených úvěrů, ale naopak tento podíl u nás ještě trochu mírně klesá. To znamená, že u nás je situace lepší. V okolních státech Evropské Unie totiž v poslední době mírně narostl podíl těch, kteří nebyli schopni své úvěry splácet. V České republice to byl spíše ještě pokles, tedy že takových lidí, kteří mají problémy se svým úvěrem, je méně.

Češi zlepšili svou finanční gramotnost, ukázal průzkum. I tak se 11 procent z nich rizikově zadlužuje

Money

Vysoce rizikově se v posledním roce při půjčování peněz chovalo 11 procent Čechů, před rokem to bylo deset procent. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který představila Česká bankovní asociace a agentura Ipsos. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků průzkumu zároveň výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 procent.

ČTK

Přečíst článek

Jsou na tom tedy čeští dlužníci lépe jinde?

V zásadě ano. I když si lidé tedy u nás půjčují v průměru zhruba stejně jako v jiných státech EU, tak své půjčky umí lépe splácet a méně často s nimi mají problémy. Neznamená to ale, že bychom neměli u nás nikoho, kdo by nesplácel.

Jaké tedy v současnosti vidíte jako sociologové trendy v půjčování a zadlužování Čechů?

Jedním z hlavních trendů například je, že jsme se začali více dívat na to, od koho si půjčujeme. Největší procento lidí u nás si půjčku bere v bance. Letos to uvedlo v průzkumu 58 procent lidí, což je o pět procent více než vloni. Více lidí si také letos půjčilo od příbuzných a známých, což nejčastěji bývají mladí lidé mezi 18 a 26 lety, mezi kterými tuto možnost zmínil každý druhý. Dá se ale celkově říci, že různé krize nás už naučily s půjčkami zacházet obezřetně. Ať už to byla krize v letech 2008-2009 nebo i současná inflační krize. V tomto ohledu jsme už při půjčování hodně obezřetní. Ptáme se v našich průzkumech lidí například i na to, na co by si nikdy nepůjčili. Většina, téměř tři čtvrtiny, už dnes uvádí, že by si nikdy nepůjčila na zážitky a dovolenou a další zbytné věci. A to je určitě správně.

Které formy půjček Češi využívají?

Pokud už si Češi půjčují, nejčastěji to bývá na prostřednictvím nákupu na splátky, kontokorentu a spotřebitelských úvěrů a půjček. Kreditní kartou platí nákupy zhruba 28 procent lidí, ale nadpoloviční většina, 63 procent, si ji nechává dnes spíše jako rezervu. Z výzkumů také vyplývá, že pětina Čechů si ale nikdy a na nic nepůjčila.

Mikroinvestice do nemovitostí táhnou. Letos investorům vyděláme 100 milionů, říká šéf Investownu Alan Pock

Leaders

Developeři si malují, jak výhodně svůj projekt prodají, ale realita je dnes úplně jinde. „Stává se nám, že odhady stavitelů jsou nadhodnocené a jejich exitové strategie absolutně vysněné,“ říká Alan Pock, šéf společnosti Investown, který spojuje drobné investory s realitními developery. I přes nemalé vstupní poplatky chtěli developeři přes Investown získat na své projekty kolem 130 miliard korun, k investorům se však dostala jen hrstka z nich, které se podařilo na své projekty vysbírat 2,3 miliardy. „Síto je u nás husté, každého z developerů si bedlivě prověřujeme,“ dodává Pock v rozhovoru pro Newstream.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

A co problémoví dlužníci?

Také tu jsou. Vidíme rizikové chování, které přetrvává u zhruba deseti, respektive jedenácti procent populace. Což je oproti loňsku o jedno procento více lidí, kteří se problematicky zadlužují. Tam je to ale dané tím, že oni buďto nemají jinou možnost nebo si myslí, že nemají jinou možnost. Jde především o lidi, kteří jsou ve středním věku a mají nižší vzdělání. Celkově se ale dá říci, že jsme nasbírali určitou zkušenost a v půjčování jsme už obezřetní.

Podle průzkumu by si většina Čechů nikdy nepůjčila na zážitky a dovolené. Uvedlo to 72 procent dotázaných. Potvrzují to ale i data o cestování a od cestovních kanceláří? Není to jen deklarativní tvrzení respondentů, kteří si pak ve skutečnosti tu půjčku na dovolenou nakonec udělají?

Tak samozřejmě, jedna věc je, co lidé říkají a co pak ve skutečnosti dělají. Je zřejmé, že si určití lidé stále půjčují i na zájezdy a zbytné věci. Půjčuje si takto například střední příjmová až vyšší příjmová třída, která má vysoké příjmy a má i jiné možnosti a třeba ví, že to je pro ni takto výhodnější.

Ta problémová skupina, kterou my sledujeme, to je ta jedna třetina rizikovějších lidí s nižšími příjmy, tak ti jsou v dnešní době ale častěji ochotnější si svou dovolenou odpustit a posunout ji třeba na příští rok. To ale pochopitelně neznamená, že by cestovatelský průmysl umíral. Ta lépe příjmová část populace dále využívá různé možnosti financování a půjčuje si i na zájezdy. Tito lidé si jsou prostě jistí, že díky jejich příjmům bude splácení v pohodě. Pokud jsou navíc takovéto půjčky bezúročné nebo nízkoúročené, tak je to pro ně často i výhodnější než to zaplatit najednou a v předstihu.

Zhruba 14 procent Čechů si v dnešní době umí představit, že si vezme půjčku na splátku jiné půjčky. To je oproti loňsku více o devět procent. Jak si to vysvětlujete?

To je jednoznačně špatně. Vychází to z toho, že během roku jsme již vyčerpali svoje zásoby a o pár procentních bodů si více domácností musí půjčit na splátky jiné půjčky. To pozitivní na této situaci alespoň ale je, že tito dlužníci jdou v takové situaci častěji za bankou. Půjčku o splácení další půjčky tedy už mnohem méně často dávají nebankovní společnosti. Jdou raději za svou bankou, která jim obvykle i lépe poradí, jak jejich dluh celkově lépe uchopit. Pozitivní proto rozhodně je, že si opravdu většina lidí v Česku uvědomuje, že půjčka na splátku jiné půjčky není zodpovědné chování.

Češi zlepšili svou finanční gramotnost, ukázal průzkum. I tak se 11 procent z nich rizikově zadlužuje

Money

Vysoce rizikově se v posledním roce při půjčování peněz chovalo 11 procent Čechů, před rokem to bylo deset procent. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který představila Česká bankovní asociace a agentura Ipsos. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků průzkumu zároveň výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 procent.

ČTK

Přečíst článek

Dlouhodobý investiční produkt. Jak má nové důchodové spoření fungovat a co za výhody lidem přinese

Money

Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, zní stále trochu jako zaklínadlo. Od 1. ledna 2024 má ale v České republice začít zlepšovat podmínky a motivace lidí ke spoření a investování na penzi. Jak tato novinka v praxi bude fungovat, je však ještě v mlze. Čeká se až zákon projde kompletním legislativním procesem a teprve podle finálně schválené verze zákona jej budou banky a finanční instituce implementovat do své nabídky, uvedl pro newstream.cz hlavní ekonomický stratég Komerční banky Michal Vytiska. Jisté ale je, že se rozšíří daňové zvýhodnění a státní podpora pro vybrané bankovní a investiční produkty. Shrňme si tedy základní fakta, o co půjde, a jaké změny přinesly do novely pozměňovací návrhy.

Věra Tůmová

Přečíst článek