Soukromé peníze by měly urychlit cestu k termonukleární energii
V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.
Vypadá to tak snadno: Vezmete vodu ze zpola naplněné vany a lithium z jedné baterie pro notebook, a máte suroviny pro výrobu elektřiny pro jednoho Evropana na třicet roků. Nejdřív musíte z vody a z lithia získat těžší varianty vodíku (izotopy deuterium a tritium), což dnes není problém. Pak potřebujete dobrý fúzní reaktor, a to už problém je.
Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys. 
Staví byznys na varováních před srážkou v kosmu. A točí stamilionové kontrakty
Money
Bavíme se o fúzní neboli termonukleární reakci, při níž se malá jádra vodíku za vysoké teploty slučují na těžší hélium a uvolňuje se energie – oproti tomu v současných jaderných elektrárnách se těžká jádra, obvykle uranu, štěpí na menší pod nárazy neutronů. Fúzní reakcí už miliardy let získávají z vodíku svou obrovskou energii hvězdy včetně Slunce. Lidé to zatím zvládli jen ve vodíkové bombě, která se ovšem do elektrárny nehodí...
Díly reaktoru ITER váží i stovky tun a měří jako čtyřpatrová budova. Foto: ITER, se svolením firmy
Tisícitunový magnet
Na světě existuje několik fúzních reaktorů, ale jen experimentálních, v nichž se izotopy vodíku slučují v magnetickém poli. Reakce však trvá jen krátce, rekordem je šest a půl minuty v pokusném reaktoru ve Francii. Obtíže při udržování reakce jsou potvrzením bezpečnosti – její průběh v reaktoru se sám snadno zastaví. Jak ji udržet déle, aby energii produkovala stabilně, by měla naznačit „vlajková loď“ fúzního výzkumu, rozestavěný experimentální reaktor ITER.
Dohodu o něm podepsali v roce 2006 zástupci Evropské unie, USA, Ruska, Číny, Japonska, Jižní Koreje a Indie. Čekalo se, že experimenty začnou v roce 2016, stavba měla přijít na pět miliard eur, provoz do roku 2040 na stejnou sumu – vše v cenách z roku 2000.
Americká genetická firma Colossal získala od investorů 15 milionů dolarů na to, aby vrátila na svět vyhynulého mamuta. Prý z ekologických důvodů, ale možná by od věci nebylo ani zřízení nějakého mamutího safari parku pro turisty.
Věda a byznys Josefa Tučka: Peníze na mamuta
Money
Montáž reaktoru ITER však začala teprve v létě 2020 u Marseille. Jeho díly váží i stovky tun a měří jako čtyřpatrová budova. V létě 2021 pak začala montáž nejsilnějšího magnetu na světě. Jak uvádí časopis New Scientist, magnet bude 18 metrů vysoký, přes čtyři metry široký a bude vážit nějakých tisíc tun.
Teď se plánuje, že první testy začnou v roce 2025 a plný experimentální provoz v roce 2035. Náklady budou oproti plánům nejmíň dvojnásobné. Avšak pozor: teprve na základě získaných poznatků se může konstruovat reaktor, který bude dávat komerční smysl. Urychlit vývoj by tedy měla věda a také soukromé peníze.
Technika a soukromé investice
Nadějné jsou třeba nové supravodiče. Další náměty směřují k novým materiálům, k jiné konstrukci reaktoru, k zapojení moderních robotů. Tým z Princetonské univerzity v USA začal používat superpočítač pro výpočet dění ve fúzním reaktoru. Vědci dokonce zkoušejí, jestli by jádra vodíku k sobě nestlačili laserem, čímž by obrovský reaktor vůbec nepotřebovali. V tom představila zajímavé výsledky americká Národní laboratoř Lawrence Livermore, ale komerční využitelnost zůstává nejistá.
Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom dnes list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let. Čeští politici v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) zprávu přivítali.
FT: Evropská komise navrhuje zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice
Politika
Podstatné urychlení výzkumu by však mohl přinést soukromý kapitál. Na Massachusettském technologickém institutu v americké Cambridgi vznikl spinoff nazvaný Commonwealth Fusion Systems, který financují miliardáři včetně Billa Gatese, Jeffa Bezose, Jacka Ma a Richarda Bransona. Snahou je vytvořit fúzní reaktor do deseti let. Konkurují mu další americké společnosti, Zap Energy a TAE Technologies. Druhá jmenovaná od investorů získala 1,1 miliardy dolarů.
Po letech zdržení teď roste stavba ambiciózního mezinárodního projektu fúzního reaktoru ITER i po západu slunce. Foto: ITER, se svolením firmy
Další výzkum se soustředil v okolí britského Oxfordu. Tam mají státní experimentální fúzní reaktor JET a chytají se za dvě miliardy liber postavit další, nazvaný STEP, který by měl fungovat od roku 2040. Ale oblast přilákala i britské soukromé společnosti First Light Fusion a Tokamak Energy. Reaktor druhé jmenované by měl přijít asi na miliardu dolarů. Aby toho nebylo málo, chce tu svůj experimentální reaktor umístit i kanadská společnost General Fusion.
Málo projektů, hodně investorů
Christofer Mowry, šéf kanadské společnosti General Fusion, se časopisu The Economist svěřil, že začátkem třicátých let by mohli mít komerčně využitelný fúzní reaktor a elektřinu z něj prodávat za 50 amerických dolarů za megawatthodinu.
Projekt vesmírného teleskopu Jamese Webba, který lidstvu umožní pohlédnout hluboko do minulosti vesmíru, má za sebou první kritickou část mise. Rozvinutí tepelného štítu proběhlo bez komplikací. Další nejbližší zatěžkávací zkouškou bude rozložení „srdce“ celého teleskopu - jeho primárního zrcadla, které proběhne za několik málo dní. 
Vesmírný dalekohled Jamese Webba čeká rozložení zrcadel
Enjoy
To odpovídá elektřině z uhlí, ale je to víc než očekávaná běžná cena elektřiny z obnovitelných zdrojů. Oproti nim by však fúzní reaktor nezávisel na počasí a dokázal by plynule regulovat výkon podle potřeby.
Fúzní energetika nedokáže vyřešit současnou energetickou krizi, snad až některou z těch příštích. Přesto do ní plynou soukromé investice. List New York Times citoval majitele dvou investičních firem Davida Hardinga, který tvrdí: „Ve světě není moc projektů energetické fúze, ale mnoho investorů.“
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
