Cesta Rusů na Západ vede nyní přes Srbsko. Ceny letenek neřeší

Neutrální postoj srbské vlády k ruské invazi na Ukrajinu vytvořil z Bělehradu vstupní bránu Rusů na západ. Jen během posledních dvou týdnů došlo kvůli nárůstu poptávky na navýšení přepravní kapacity mezi Ruskem a Srbskem o 50 procent, upozorňuje agentura Bloomberg.
Státní aerolinky Air Serbia díky neutrálnímu postoji srbské vlády k dění na Ukrajině v prvním březnovém týdnu vypravily o 50 procent víc cestujících. Srbsko je teď podle mezinárodní agentury ForwardKeys čtvrtým nejčastějším cílem ruských letadel, na špici poskočilo z 12. příčky.
Nejvíc pro transfer využívají ruští letečtí dopravci Turecko, a to pro cesty do Německa, Velké Británie a Spojených států nebo Gruzie. Pro cesty do Asie a Tichomoří pak využívají letiště v Dubaji a Kataru.
Konflikt na Ukrajině tento týden přinesl nevídaný chaos na trhu s niklem, kovem potřebným pro výrobu baterií. V konečném důsledku by to mohlo mít devastující účinek nejen na evropské ambice v oblasti elektromobility. Spekulanti na pokles tohoto tradičně „výrobního“ kovu v tomto týdnu prodělali miliardy dolarů.
Drahý nikl může smést ambice Evropy zezelenat
Money
Vedení společnosti Air Serbia dosud na žádost o komentář agentuře Bloomberg nereagovalo. Do přepravy měla firma nicméně nasadit i dopravní letadlo Airbus SE A330, který dříve využívala pro lety do New Yorku.
Nečekaný profit
„Centrem jsme se stali zcela nečekaně. Z profitu na cizím neštěstí mi není dobře, ale je to neuvěřitelné. Téměř všechny lety jsou obsazené a problém Rusům nedělá ani cena letenek,“ citoval Bloomberg nejmenovaného zaměstnance bělehradského letiště.
Srbský prezident Aleksandar Vučič se zavázal k tomu, že v případě ukrajinské války zůstane i nadále neutrální. A to i navzdory tlakům, aby se někdejší jugoslávská republika připojila k západním sankcím proti Rusku. Už od roku 2009, kdy podalo oficiální žádost, přitom Srbsko usiluje o vstup do Evropské unie.
Téměř přesně dva roky po zavedení povinnosti nosit roušky kvůli snaze omezit šíření koronaviru se Česko zřejmě dočká jejich úplného konce. Vláda rozhodla, že od pondělí budou povinné jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách, a pokud bude pandemie dál zpomalovat, v dubnu zmizí zcela.
Roušky v Česku po dvou letech končí. Zcela zmizí možná už v dubnu
Politika
I přes uzavření vzdušného prostoru nad státy unie pro ruská letadla nemají Rusové do EU zakázáno cestovat, upozorňuje Bloomberg. Nadále fungují i některé další dopravní spoje, včetně železniční dopravy z Ruska do Finska.
„Všechno se zkomplikovalo, peníze, víza i cestování. Zablokovali i moji banku, takže mi tam nemůže můj zaměstnavatel převádět plat,“ uvedl Rus, který se přes Bělehrad vracel domů z Říma.
„S okamžitou platností jsme zrušili dostupnost všech našich produktů z Ruska a Běloruska a pozastavili veškeré marketingové a prodejní operace v těchto zemích,“ napsal CEO Avastu Ondřej Vlček na firemním blogu. Připomněl, že v Rusku Avast podniká už 20 let a každoročně ruské vládě odvede na dani z obratu přes 50 milionů korun. „Tyto peníze mohly být potenciálně použity na financování války. Teď už ne,“ dodal Vlček na Twitteru.
Avast pozastavil všechny byznysové operace v Rusku. Jen na daních tam odváděl přes 50 milionů korun
Zprávy z firem
Státy Evropské unie se shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa Aeroflotu a zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Unie také rozšíří vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Evropská komise. Unijní opatření se po několika předchozích vlnách sankcí budou vztahovat na 862 ruských činitelů a 53 subjektů.
Dlouhý sankční seznam EU: Téměř 900 Rusů, 50 subjektů
Politika
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.