Stratégové válek o čipy řeší nové hlavolamy
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Minimálně na první pohled se zdá, že obě události hrají do not právě Číňanům. Příběh DeepSeeku ukázal, že Číňané dokážou dosáhnout významných technologických pokroků i v situaci, kdy čelí omezeným dodávkám „ropy 21. století“ – pokročilých polovodičových čipů, které jsou pro vývoj umělé inteligence (AI) naprosto zásadní. Rozdělování světa na nejbližší spojence Ameriky a většinu méně spolehlivých zemí se může Číně také jevit jako dobrá zpráva. V Pekingu mohou mít pocit, že Washington de facto nahání „zbytek světa“ do náruče novodobé Říše středu, která už reálně se Spojenými státy soupeří o světové technologické prvenství.
Mnozí Číňané navíc zjevně předpokládají, že hrozby nových cel a územních nároků, s nimiž přichází Bidenův nástupce Donald Trump a jež míří i na dosud nejbližší geopolitické spojence Ameriky, jsou pro ně v dlouhodobějším horizontu tím nejlepším, co se může stát. Čína bude chtít využít sílící nevole vůči Washingtonu, kterou zatím politici mnoha států více či méně skrývají. Také v Evropě přibývá zastánců technologické spolupráce s Čínou, jež má v tomto ohledu co nabídnout zaostávajícím odvětvím evropské ekonomiky.
Některé rychlé soudy o narůstajících čínských výhodách na současné globální šachovnici se nejspíš ukážou jako přehnané, ale stratégům válek o čipy přibývají hlavolamy, s jejichž řešením se můžou dost trápit. Nová Trumpova administrativa bude rozhodovat i o tom, jestli dál pokračovat v Bidenově přístupu k omezování exportu.
Nový Sputnik?
Nástup čínské společnosti DeepSeek připomněl události před téměř sedmi desítkami let, kdy Američany zaskočilo vyslání ruské družice Sputnik do vesmíru. Toto přirovnání použili i známý venture kapitalista Marc Andreesen nebo proslulý analytik mezinárodních vztahů Fareed Zakaria. Donald Trump mluvil o „budíčku“ pro americké firmy, které teď mají další podnět pro rychlý rozvoj AI. Přirovnání ke Sputniku vlastně může být i povzbuzující – Sovětům jejich vesmírné prvenství k technologické převaze nad Amerikou nepomohlo.
Ministr zahraničních věcí je právě na své první cestě novou Amerikou, kterou již definuje Donald Trump 2.0. Jan Lipavský se pokouší novou vládu a technologické firmy přesvědčit, že Česko je opravdový spojenec a zaslouží si přístup k čipům. Ty Trumpova administrativa zatím Čechům dát nechce. Zvrátí český ministr toto rozhodnutí?
Stanislav Šulc: Češi vyrazili do Trumpovy Ameriky. Chtějí čipy, přivezou si úkoly
Názory
Jeden z hlavních hlavolamů se nyní týká obchodní politiky. Co tedy na Čínu vlastně zabírá? Fareed Zakaria i další intelektuálové mají pocit, že americká politika omezením exportu nejpokročilejších technologií – včetně polovodičových čipů – vlastně selhává. Povzbuzuje totiž Číňany k tomu, aby dosáhli maximální efektivity a úsporných řešení. Číňané se zaměřili na nové způsoby trénování AI. DeepSeek udivil tím, že k rozvoji generativní umělé inteligence potřeboval mnohem nižší výpočetní výkon a méně energie než američtí konkurenti. Do jaké míry se obešel bez těch nejsofistikovanějších čipů od amerického krále mezi polovodičovými firmami, společnosti Nvidia, však není příliš jasné.
Bez čipů od Nvidie to nešlo
Šéf DeepSeeku Liang Wen-feng prohlásil, že americká exportní omezení byla pro jeho firmu skutečně zásadní překážkou. DeepSeek se bez čipů od Nvidie neobešel, využíval starší typy – včetně těch, které restrikce Bidenovy administrativy zasáhly z amerického pohledu příliš pozdě. Zároveň se objevily dohady, že se firma Liang Wen-fenga dostala i k těm nejpokročilejším čipům přes různé prostředníky ve světě. Není žádným tajemstvím, že pašování čipů je v dnešním světě poměrně rozšířené, a sílí obavy, že čínské firmy také mohou využívat datová centra s pokročilými čipy v jiných zemích. Z tohoto pohledu poslední krok Bidenovy administrativy ohledně omezení vývozu do dalších zemí jistý smysl dává.
Číňané se už dlouho snaží chytit s Amerikou krok také v designu samotných polovodičových čipů, zatím se ale na její úroveň nedotáhli. Brání jim v tom další americká opatření, jež se týkají například i vývozu zařízení pro výrobu čipů. Washington k takovým omezením exportu do Číny dotlačil i své spojence s výrazným know-how právě v dodávkách strojů pro polovodičový průmysl – Nizozemce a Japonce. Případ DeepSeek však může ukazovat, že podobně jako v širším oboru AI není říše středu ani v čipech bez šancí. Podle dostupných informací nyní investuje do vývoje zařízení pro polovodičový průmysl výrazně víc než Amerika.
Asistent umělé inteligence (AI) čínského start-upu DeepSeek předstihl konkurenční ChatGPT a je aktuálně nejvíce stahovanou bezplatnou aplikací dostupnou v App Store firmy Apple ve Spojených státech. To ukazuje, jak hluboký dojem DeepSeek zanechal v Silicon Valley, tedy centru vývoje technologií v USA. Zároveň to nabourává široce rozšířené názory na prvenství USA v oblasti AI a vyvolává otázky ohledně účinnost vývozních omezení Washingtonu zaměřených na pokročilé čipy a schopnosti AI, uvedla agentura Reuters.
Čínský DeepSeek předběhl ChatGPT. Je nejstahovanější aplikací v USA
Zprávy z firem
Čína je následovník
Američané mají stále obrovskou výhodu ve svém originálním výzkumu, propojení univerzit a soukromých firem, vyspělém venture kapitálu a také různých formách veřejné podpory – ať už ve vojenském sektoru nebo prostřednictvím národních laboratoří. Tomu všemu se snaží Číňané přiučit. Liang Wen-feng říká, že jeho země je technologickým „followerem“, následovníkem. Rozdíl mezi Amerikou a Čínou je z tohoto pohledu stejný jako mezi originalitou a imitací. Stratégové v Číně se to snaží změnit. Týdeník The Economist tak například dochází k závěru, že DeepSeek nemusí být budíčkem pouze pro Silicon Valley, ale také pro čínské lídry v Pekingu.
Hlavolamem pro americké stratégy v této situaci bude, jak se s takovým následovníkem vypořádat. Argument, že restriktivní opatření nemusí vždy zabírat, má své opodstatnění. Čína není Rusko, které čelí širokému záběru západních sankcí a v mnoha oblastech je navzdory jejich obcházení skutečně izolované od technologicky vyspělého světa. Východoasijská země s ambicemi globálního lídra je naopak už dnes technologickou velmocí, silně zakotvenou spoustou různých vazeb ve světové ekonomice. Tady žádné jednoduché recepty neplatí.
Chytré restrikce?
DeepSeek ukázal cestu k efektivnějším řešením z hlediska energetických potřeb i výpočetního výkonu. Ten ale bude hrát při rozvoji umělé inteligence pořád důležitou roli. Spojené státy se tak mohou zaměřovat na co nejchytřejší restrikce vývozu nejpokročilejších technologií včetně čipů a snažit se postupně co nejvíce „zalepovat díry“, které umožňují jejich obcházení. Tento směr je pravděpodobný už proto, že tyto technologie využívají i armády a vojenský průmysl. Přesto je nutné počítat s tím, že stoprocentně účinných restrikcí nelze dosáhnout téměř nikdy.
Spojené státy omezí vývoz čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Informovala o tom stanice BBC. Regulace se podle agentury Bloomberg bude týkat i České republiky, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější, což v prohlášení kritizovala Evropská komise. Největší omezení se budou týkat Ruska, Číny nebo Íránu s Venezuelou.
USA omezí vývoz čipů k AI. Dotkne se to i Česka
Money
Pak jsou tu ale také zájmy a obavy firem, jako je zmiňovaná Nvidia, která se proti poslednímu scénáři omezování vývozu čipů z dílny Bidenovy administrativy rezolutně postavila. Podobná opatření poškodí americké exportéry, kteří budou mít méně peněz na další vývoj, zatímco čínská konkurence se bude snažit využít nových šancí.
Jak zareaguje Amerika Donalda Trumpa a Elona Muska? Kterým argumentům uvěří? Jisté je jen to, že současný prezident považuje za všemocný nástroj cla. Jednou z výhod cel je v Trumpových představách skutečnost, že přinesou výnosy do amerického rozpočtu, což u exportních omezení neplatí. Restrikce exportu – a to, jakou budou mít nakonec podobu – mu ale mohou stejně jako hrozba cly sloužit jako silné karty při vyjednávání s dalšími státy.
Není vyloučeno, že by Trump rád dosáhl „velké dohody“ s Čínou, která by se týkala cel, exportních omezení a dalšího klíčového bodu – převedení sociální sítě TikTok do amerického vlastnictví. V Číně mnozí spoléhají na to, že k větší vstřícnosti Trumpa povzbudí i nejbohatší člověk planety Elon Musk, který má v Šanghaji klíčovou část svého byznysu – výrobu elektromobilů Tesla.
Tchajwanský hlavolam
Jestliže je možné americkou společnost Nvidia označit za čipového lídra, pokud jde o design – zvláště v oblasti vývoje grafického procesoru (GPU), polovodičový průmysl má ještě jednoho faktického krále. Je jím největší výrobce čipů na světě, tchajwanská společnost TSMC, z jejíchž fabrik odchází také velká většina nejpokročilejších čipů pro AI. TSMC realizuje zakázky pro Nvidii i další americké firmy. A právě TSMC a další tchajwanští výrobci se po nástupu Donalda Trumpa stali součástí dalšího složitého hlavolamu.
Prezident Trump hrozí cly stylem „padni, komu padni“ tradičním rivalům i spojencům Ameriky a zamířil také na Tchaj-wan. Východoasijský ostrov obviňuje, že „ukradl“ výrobu čipů Spojeným státům, a žádá, aby to napravil. Jinak Tchaj-wan čekají americká cla ve výši 25, 50 nebo i 100 procent. Opět se ukázalo, že prezident USA fakticky zpochybňuje politiku „friend-shoringu“, která se v Americe i Evropské unii prosazovala v posledních letech.
Strategie „friend-shoringu“ se rodila v době narušených dodavatelských řetězců během covidové pandemie a pozdějších geopolitických krizí, včetně ruské agrese na Ukrajině. Na Západě sílilo přesvědčení, že není možné spoléhat na dodávky strategických surovin a klíčových dílů ze zemí, které zastávají vůči EU a Severní Americe v mnohém nepřátelské postoje. Bylo jasné, že návrat těžby nebo výroby přímo do západních zemí (onshoring) je sice žádoucí, ale reálný pouze v omezené míře. Hledaly se různé alternativy zvláště ve státech, které vyznávají podobné hodnoty jako Západ.
Na knižní trhy celého světa se dostává první díl očekávaných pamětí zakladatele Microsoftu Billa Gatese. Pod titulem Zdrojový kód jej v češtině vydalo nakladatelství Práh. A byznysový portál newstream.cz přináší exkluzivní ukázku. Dozvíte se v ní mimo jiné to, jak Bill Gates se svým společníkem Paulem Allenem museli všechny počítačové nadšence přesvědčit o tom, že software nemá být zdarma, ale měli by si jej uživatelé počítačů platit.
Bill Gates: První verzi BASICu mi ukradli a začali ji kopírovat jako kazetu Bruce Springsteena
Leaders
Tchaj-wan jako dlouhodobý spojenec USA měl ve strategiích války o čipy zvlášť významné postavení. Tvrzení, že společnost TSMC Američanům výrobu čipů ukradla, je velmi sporné. Tchajwanci se cílevědomě zaměřili právě na výrobu čipů, která je velmi složitá. Jakákoliv investice do pokročilejší výroby si žádá obrovské sumy. V průběhu posledních desetiletí vznikla faktická „dělba práce“ – zatímco americké firmy si udržují silné postavení v designu čipů, Tchajwanci jim pomáhají s výrobou.
S firmou TSMC drží krok v omezené míře jen jihokorejský Samsung, protože kdysi dominantní americký Intel už ve svých schopnostech nabral významnou ztrátu. Sama TSMC ale investuje do výroby v americké Arizoně. Nemá to tam vzhledem k odlišnému kulturnímu prostředí jednoduché, ale žádná hrozba cel pravděpodobně tamní produkci čipů pro AI neurychlí. Naopak poškodí americké firmy, protože zdraží jejich produkci. A bez TSMC zatím není výroba nejpokročilejších čipů představitelná – rozhodně ne v časovém horizontu, který přesahuje Trumpovo funkční období.
Evropa zaostává, ale má své trumfy
Evropa v designu a výrobě nejpokročilejších čipů za Amerikou i východní Asií výrazně zaostává, což ale neznamená, že musí dalšímu vývoji celého oboru jen nečinně přihlížet. Také Evropané mají silné karty. Šampionem EU v širším polovodičovém průmyslu je nizozemská společnost ASML – přední výrobce zařízení pro výrobu čipů, konkrétně strojů, které využívají takzvanou extrémní ultrafialovou litografii. Dodávky z ASML jsou pro výrobce čipů tak významné, že Američané společnost se sídlem v nizozemském Veldhovenu donutili, aby své stroje neposílala do Číny.
Podobnou evropskou „perlou“ je belgický výzkumný institut IMEC, který chystá nejmodernější prototypové výrobní linky. Bude se podílet na klíčové vizi, kterou obsahuje Evropský akt o čipech (Chips Act) – evropští vědci, startupy i malé a střední podniky mají získat vše potřebné k vývoji čipů, aniž by nutně museli mohutně investovat do výrobních kapacit. Design a vývoj čipů může mít v Evropě nadějnější budoucnost než jejich masová výroba.
Česká „želízka v ohni“
Česko se také pyšní řadou „želízek v ohni“. V Rožnově pod Radhoštěm má své evropské sídlo americký výrobce čipů onsemi, který hodlá investovat do rozšíření výroby. V rámci dodavatelského řetězce se Češi dokonce mohou pochlubit odvětvím, ve kterém dosahují světového prvenství. Díky firmám jako Thermo Fisher Scientific a Tescan se v Brně vyrábí zhruba každý třetí elektronový mikroskop na světě. Velká část z nich míří do polovodičového oboru.
Dobře nakročeno má tuzemská „mozkovna“, která těží z tradic technických škol v Praze i Brně a inženýringových aktivit zdejšího průmyslu. Navazují na ně nové firmy, jedna z nich – brněnský vývojář čipů Codasip – dokonce získala klíčovou roli v rámci vývoje nového evropského procesoru pro superpočítače, datová centra a výhledově také moderní automobily, které budou připomínat spíše moderní komunikační zařízení na kolečkách.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Z Brna vedeme klíčovou část vývoje evropského čipu, říká podnikatel Masařík
Money
Bylo by iluzí předpokládat, že Evropa v dohledné době dosáhne pozice čipových králů, jakými jsou Nvidia nebo TSMC. Každý pokrok je ale dobrý. Čím více silných míst budeme mít v celém polovodičovém dodavatelském řetězci, tím silnější bude pozice EU oproti jiným oblastem světa. Ředitel německého Fraunhoferova výzkumného institutu pro mikrosystémy Christoph Kutter před časem upozornil, že čip v rámci celého procesu jeho výroby více než dvakrát oběhne celou zeměkouli, než je nakonec prodán. Evropa tohle nezmění. Nějaká přílišná autonomie v polovodičích není možná a suverenity je možné dosáhnout právě tím, že Evropa bude mít v odvětví čipů velmi silná místa.
Malé a střední evropské firmy typu Codasipu navíc mohou i díky podpoře evropského Chips Act vnést do evropského prostředí větší touhu po inovacích, než bylo zvykem u mnoha velkých zavedených společností.
Sisyfovský úkol?
Rozhodnutí omezit vývoz amerických čipů, které učinila Bidenova administrativa, však může Evropu oslabit. Tím, že Evropskou unii rozděluje na dvě části (a Česko zařazuje do té „méně spolehlivé“), vytváří nebezpečný precedens. Mimo jiné proto, že může zpochybnit investice firem jako onsemi v nepříznivě „zaškatulkovaných“ zemích jako Česko. Tuzemské firmy a instituce sice zatím nebudou mít žádné velké problémy, protože ve Washingtonu navrhované limity tuzemským potřebám bohatě postačí. Hraje se ale o budoucnost, která se v případě definitivního přijetí amerických opatření růžově rozhodně nejeví.
Zakladatel a šéf pro inovace Codasipu Karel Masařík poznamenal, že zvažované americké restrikce se týkají nejpokročilejších čipů v době rychlých inovací. Nvidia podle něj každé dva roky představí nový čip pro umělou inteligenci, který je třeba dvakrát výkonnější. „Letos ještě nemusíme mít kvůli americkým omezením žádný velký problém, ale už příští rok se třeba dostaneme za stanovené limity. A výkonnější čipy míří do telefonů, dalších elektronických zařízení, automobilů,“ dodává Karel Masařík. Také se obává, že by mohl nastat odliv talentů z oboru návrhu softwaru do zemí, které budou mít k nejpokročilejším čipům přístup bez jakýchkoliv omezení.
Úmyslem Bidenovy administrativy podle všeho nebylo Evropu rozdělovat. Omezeními vývozu mířila na Čínu a menší počet „nebezpečných“ států, ostatní země rozdělovala podle toho, jestli dokážou dalšímu reexportu čipů do nežádoucích destinací zabránit. Podle amerických zdrojů Česku, stejně jako většině zemí světa, chybí potřebný regulační rámec, který by zajistil „odpovědné využití“ čipů. Nyní je třeba přesvědčit Američany o opaku. Stejně tak bude nutné upozorňovat na lince Brusel-Washington, že jakékoliv podobné rozdělování EU je nepřípustné. Snad to v době, kdy Joea Bidena vystřídal nepředvídatelný Donald Trump, nebude přímo sisyfovský úkol.
