Studovat se vyplatí. Vysokoškoláci berou průměrně o 26 tisíc víc než lidé s maturitou

Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Vysokoškolákům se vzděláním magisterského a inženýrského stupně roste průměrný výdělek s odpracovanými lety rychleji a mají po jednom roce až dvou odpracovaných letech 56 880 korun, po třech až pěti letech 66 380 korun, po šesti až deseti letech 75 070 korun. Zaměstnanci se středoškolským vzděláním s maturitou mají po jednom roce až dvou odpracovaných letech 45 200 korun, po třech až pěti letech 50 270 korun a po šesti až deseti letech 51 950 korun.
Rozdíl v měsíčním ohodnocení středoškoláka a vysokoškoláka je tedy s praxí méně než rok 9000 korun, což představuje o 21 procent vyšší plat pro vysokoškoláka. Po více než deseti odpracovaných letech to je o více než 50 procent vyšší plat. Všechny uvedené částky zahrnují celkovou průměrnou mzdu včetně bonusů a odměn.
„Vysoká škola představuje ideální prostředí pro navazování důležitých kontaktů, které mohou mít zásadní vliv na budoucí kariéru studentů. Během studia mají studenti možnost setkat se s vrstevníky, kteří sdílejí podobné zájmy a profesní cíle. Tyto vztahy často přerůstají v dlouhodobá přátelství a profesní aliance, které mohou pomoci při hledání zaměstnání nebo při rozvíjení podnikatelských záměrů,“ uvedl Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz.
Vede IT
Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci s praxí dosahují nejvyšších průměrných mezd v oblasti informačních technologií, kde se jejich měsíční výdělek pohybuje kolem 82 140 korun. Následuje managementu s průměrnou mzdou 80 890 korun, která reflektuje vysokou poptávku po zkušených vedoucích pracovnících. Významné ohodnocení získávají také právo a legislativa, kde po pěti letech praxe dosahují průměrného výdělku 72 310 korun. Finančně zajímavé je i bankovnictví, kde mzdy činí průměrně 68 410 korun měsíčně.
Dále jsou pro vysokoškoláky nadprůměrné mzdy v obchodě se 60 940 korunami a ve strojírenství s 58 950 korunami. Tyto obory se vyznačují stabilním růstem a poptávkou po kvalifikovaných odbornících, což zajišťuje absolventům solidní kariérní perspektivy, upozornil Dravecký.
Vláda předvádí s platy politiků a soudců úplné brikule. V roce 2023 zmrazila politické i soudcovské platy. Chtěla veřejnosti předvést, že je s lidem na jedné lodi. Nyní ovšem protáhla sněmovnou opětovné zvýšení platů. Ovšem jak pro koho.
Dalibor Martínek: Prezident Pavel dal politikům facku za hrátky s platy. Ty se stejně zvednou
Názory
Nástroje s prvky umělé inteligence (AI) se nenápadně stávají běžnou součástí pracovního procesu, ačkoliv její používání není ve všech případech vedením oficiálně schváleno. Zaměstnanci v bankách, právních kancelářích i na dalších pracovištích ji často využívají k psaní e-mailů a zpráv pro klienty nebo pro interní komunikaci, všímá si v komentáři server listu Financial Times (FT).
Pracoviště procházejí tichou revolucí AI, chybí ale jasná pravidla
Zprávy z firem