Británie bývala uhelnou velmocí, nyní je lídrem v přechodu na jiné energetické zdroje. Tento týden na ostrovech po více než 140 letech skončila výroba energie v uhelných elektrárnách.

„Tenhle ostrov tvoří hlavně uhlí a obklopují ho ryby,“ řekl v roce 1945 legendami opředený labouristický politik Aneurin Bevan. Skutečně, uhelný průmysl byl úhelným kamenem britského hospodářství po dvě století. V posledních desetiletích už to však neplatí. V pondělí za touto historií udělali Britové symbolickou tečku.

Od roku 2015 tu ukončilo výrobu třináct uhelných elektráren. V pondělí se proces završil, když se naposledy zavřely brány té poslední v Ratcliffe-on-Soar, která vyráběla elektřinu skoro šest desetiletí. Spojené království je na tomto poli lídrem. Ještě za konzervativců se vláda zavázala, že se spalováním uhlí skoncuje do roku 2025, zatímco většina států OECD to plánuje do konce dekády.

Konec 142 let dlouhé historie. Britové odstaví poslední uhelnou elektrárnu

Zprávy z firem

V pondělí ukončí provoz poslední uhelná elektrárna v Británii, která leží v Ratcliffe-on-Soar u Nottinghamu.

ČTK

Přečíst článek

„Velká Británie byla první zemí, která postavila uhelnou elektrárnu. Je správné, že je první velkou ekonomikou, která opustila uhelnou energetiku. To je skutečné globální vedení, které ukazuje cestu dalším zemím,“ uvedl podle deníku The Guardian ředitel klimatického thinktanku E3G Ed Matthew.

Minulý rok byl pro britskou energetiku nejvíce ekologickým v historii. Obnovitelné zdroje spolu s jadernými elektrárnami v součtu vyrobily více energie než fosilní zdroje. Význam spalování uhlí se už prakticky blížil nule, zhruba třicet procent vyprodukovaly plynové zdroje. Zemní plyn sice také patří mezi fosilní paliva, je ale o poznání ekologičtější (prý při jeho spalování vznikne až o 50 procent méně emisí), podle ekologů však nyní musí dojít i na něj.

Vzestup a pád uhelného průmyslu

Slova uhlí a Británie k sobě patřily od nepaměti. Klíčovou surovinu na ostrovech těžili nejspíše už v době Římanů, kteří si uhlím vytápěli své proslulé lázně a využívali ho k výrobě oceli. Obrovský rozmach nastal v osmnáctém století a trend s později nastupující průmyslovou revolucí posiloval. Technické vymoženosti dovolily otevřít obrovské doly nejen v Anglii, ale i ve Skotsku nebo na jihu Walesu.

První uhelná elektrárna vznikla v Londýně roku 1882. Na přelomu století už uhlí zajišťovalo elektřinu pro celý národ. Uhlí zůstávalo hegemonem po desítky let, ještě v šedesátých a sedmdesátých letech se stavěly obrovské spalovací elektrárny. Poslední byla elektrárna Drax v anglickém Yorkshireu. Jak připomíná The Guardian, ještě v roce na přelomu tisíciletí vyráběly 36 procent energie. Postupně se ale stávaly příliš drahými kvůli nutným úpravám, aby splňovaly ekologické normy.

Hornictví se nesmazatelně otisklo do DNA moderní Británie. Právě v tvrdém a chudém prostředí horníků, které jejich práce pomalu zabíjela, vznikla dělnická hnutí a odbory, i zmíněný Aneurin Bevan a další politici (zejména) z Labouristické strany strávili léta pod zemí. I proto zavírání dolů Margaret Thatcherovou vyvolalo takové vlny nevole a obrovské stávky – v roce 1984 se stávkovalo po celý rok.

Význam a podpora těžby uhlí i na něj navázaných oborů ztrácel ekonomickou logiku. Pracovní síla kdysi čítající přes milion lidí se i přes protesty limitně přibližovala nule. Poslední hlubinný důr v Británii skončil v roce 2015.

Máme co dohánět

Význam uhelných zdrojů klesá i v dalších zemí OECD. Vrchol zažily v roce 2007, podle thinktanku Ember minulý rok stálo na spalování uhlí 17 procent energie.

Jak je na tom Česko? Uhlí spaluje ještě osm elektráren. Podle dat portálu Fakta o klimatu v roce 2022 pocházelo z uhelných elektráren a tepláren 44 procent energie, což způsobilo 88 procent emisí elektroenergetice. Například jaderné elektrárny vytvořily 37 procent energie, ale jen jedno procento emisí.

Vláda Petra Fialy hovoří o ukončení výroby energie z uhlí v roce 2033. Díky ceně emisních povolenek však konec může být i rychlejší. „S ohledem na aktuální vývoj tržního a regulatorního prostředí předpokládáme, že výroba elektřiny z uhlí bude ve Skupině ČEZ ukončena nejpozději v roce 2033, přičemž aktuální tržní podmínky indikují provoz nejdéle do roku 2030,“ uvádí ČEZ.

Zelený vodík. Opěvované palivo nikdo nechce

Zprávy z firem

Potenciál vodíku jako bezuhlíkového paliva vyvolává nekonečné nadšení. Od pouští v Austrálii a v Namibii až po větrem ošlehané úžiny Patagonie, firmy a vlády po celém světě plánují postavit skoro 1600 závodů na jeho produkci.

ČTK

Přečíst článek

ČEZ se chystá na stavbu modulárních reaktorů, vybírá partnera na jejich vývoj

Zprávy z firem

Společnost ČEZ vybere do konce letošního roku partnera pro vývoj a provozování modulárních reaktorů v Česku. Vybírá mezi firmami Westinghouse, GE Hitachi a Rolls Royce, řekl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Polostátní ČEZ podle něj v ČR plánuje do roku 2050 postavit až deset menších modulárních reaktorů o souhrnném výkonu tři gigawatty. Současné tuzemské klasické elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty.

ČTK

Přečíst článek