Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky (ECB) pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.

ECB na příští měsíce avizovala stabilní zvyšování úroků tempem 50 bazických bodů, investoři ale předpokládají, že centrální banka nakonec nebude ve zpřísňování měnové politiky tak razantní, jak slibovala. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že míra inflace v eurozóně už se za poslední měsíc snížila. Takovou úvahu ale Knot odmítá, nic podle něj nenaznačuje, že inflace už bude vytrvale klesat.

„Po jednom zvýšení o 50 bazických bodů se to nezastaví, to je jisté,” řekl Knot v rozhovoru s finanční televizí CNBC na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Investorům doporučil, aby avizované plány ECB začali brát vážně. Část investorů si totiž myslí, že ECB zastaví zvyšování sazeb dřív, než původně předpokládala.

Míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadové hodnoty 10,1 procenta. Snížila se tak výrazněji, než čekali analytici. Přispěl k tomu zejména pomalejší růst cen energií, které jsou za vysokou inflaci zodpovědné především.

Zamrazilová: Pro zvýšení sazeb bych byla, pokud se rozjede mzdová spirála

Money

Inflace se láme a její pokles zrychlí v druhé polovině roku. To totiž bude ekonomika konečně reálně čelit aktuálním úrokovým sazbám, které jsou nejvyšší od devadesátých let, uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Knot řekl, že tržní sazby teď neodpovídají záměru ECB, která chce inflaci srazit ke svému dvouprocentnímu cíli. „Vývoj na trhu, který jsem zaznamenal zhruba v posledních dvou týdnech, není úplně vítaný,” poznamenal Knot v reakci na to, že část investorů očekává nižší strop základní sazby ECB, než s jakým počítali ještě koncem loňského roku. „Myslím, že to vlastně neodpovídá spořádanému návratu inflace ke dvěma procentům,” dodal.

Kurz eura se po Knotových slovech zvýšil nad 1,0820 dolaru, a proti předchozímu dni vykazoval růst o více než čtvrt procenta. Ráno ještě euro mírně ztrácelo a pohybovalo se kolem 1,0790 dolaru. Euro loni v létě spadlo pod paritu s dolarem, což znamená, že americká měna byla poprvé zhruba po dvaceti letech silnější než euro. Zpět nad paritou je euro od podzimu.

Eurozóna se jen těsně vyhne recesi

ECB se podle Knota dosud zaměřovala pouze na riziko, že měnovou politiku zpřísní příliš málo. Vyváženější vnímání rizik je v tuto chvíli ještě daleko, dodal. Dvacetičlenná eurozóna, jejímž členem je nově Chorvatsko, by se mohla v zimě vyhnout recesi, případný růst ale bude velmi slabý, domnívá se nizozemský člen Rady guvernérů ECB. Vychází přitom z dat o velmi nízkém růstu hrubého domácího produktu (HDP).

Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let

Money

S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

Finanční trhy nyní očekávají, že depozitní sazba ECB se z nynějších dvou procent zvýší do poloviny roku zhruba na 3,2 procenta. Ještě na přelomu roku, tedy asi před dvěma týdny, počítali s růstem depozitní sazby přibližně na 3,5 procenta. I když na únor trhy stále počítají se zvýšením sazby o 50 bazických bodů, na březen se jejich odhady pohybují od 25 do 50 bazických bodů. Hodnota 50 bazických bodů odpovídá půl procentnímu bodu.

ECB není ve stejné situaci jako Fed

Změna postoje částečně souvisí s předpokladem, že americká centrální banka (Fed) zmírní zvyšování úroků a že ECB ji bude následovat, pokud Fed zvyšování úroků zpomalí nebo úplně zastaví. Ale zatímco míra inflace ve Spojených státech už pravděpodobně kulminovala, inflace v eurozóně by se ještě mohla zvýšit. Svědčí o tom vývoj takzvané jádrové inflace, která se stále zvyšuje. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií.

„Jádrová inflace nevykazuje žádné známky poklesu,” řekl Knot. „Nejprve bych musel vidět jinou dynamiku vývoje u jádrové inflace, než bych mohl začít přemýšlet o vyrovnanějších rizicích,” dodal.

Hlavní sazbu pro refinanční operace má nyní ECB na 2,50 procenta, od roku 2016 až do loňského léta byla na nule. Americká centrální banka má základní úrok v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, Česká národní banka (ČNB) pak na sedmi procentech. Míra inflace v USA v prosinci klesla na 6,5 procenta, v Česku na 15,8 procenta.

Chudým zemím hrozí bankroty

Trhy

Rostoucí ceny potravin, energií a vysoké úrokové sazby tlačí chudší země ke zdi. Řada z nich brzo nebude mít na splácení svých dluhů.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek