Trump chce většinu dovozu zatížit clem kolem 20 procent, tvrdí The Washington Post
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá většinu dovozu do Spojených států zatížit clem kolem 20 procent. S odkazem na tři informované zdroje to napsal server listu The Washington Post. Část ekonomů upozorňuje na hospodářské problémy, které takový krok přinese. Trump se chystá sérii cel oznámit ve středu, vybrané peníze by chtěl částečně použít na snížení daní Američanům.
Trump usiluje o nejrazantnější přeměnu globálního ekonomického systému za desítky let. Pokud svůj záměr prosadí, lze očekávat dopady na akciové trhy i na globální ekonomiku. Středu 2. dubna Trump nazval dnem osvobození pro americké firmy, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla.
Za předpokladu, že by trvalá cla začala platit už v tomto čtvrtletí a že by na ně obchodní partneři zareagovali ráznou odvetou, americká ekonomika by téměř jistě okamžitě spadla do recese, která by trvala více než rok, upozorňuje hlavní ekonom společnosti Moody's Mark Zandi. To by podle něj byl výsledek podle nejhoršího scénáře a míra nezaměstnanosti v USA by se dostala nad sedm procent. Letos v únoru činila 4,1 procenta a už asi dva roky se zvolna zvyšuje, v srpnu 2023 byla na 3,5 procenta.
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.
Trumpova politika žene americké akademiky pryč ze země. Lákají je kanadské a evropské univerzity
Politika
Konečné rozhodnutí nepadlo
Poradci Bílého domu nicméně upozorňují, že na stole je několik možností a že konečné rozhodnutí ještě nepadlo. Trump v pondělí večer několikrát zopakoval, že cla budou reciproční, tedy přímo úměrná clům, kterými jiné státy zatěžují dovoz amerického zboží. Naznačil také, že na mnoho zemí se dovozní cla vztahovat nebudou. To by pravděpodobně znamenalo méně drastické opatření než jedno univerzální clo, píše The Washington Post.
Trumpova administrativa se už týdny připravuje na středeční oznámení nových cel. Varováním ekonomů dosud větší váhu nepřikládala a představitelé Bílého domu poukazují například na to, že černé scénáře ekonomů se nenaplnily ani za Trumpova prvního funkčního období, kdy prezident zavedl mírnější cla.
Americká vláda trvá na tom, že cla jsou nutná k obnovení rovnováhy globálního obchodního systému. Ten podle vládních činitelů desítky let diskriminuje Spojené státy a po celé zemi zničil tradičně dělnické komunity. Trump si už mnohokrát stěžoval, že globalizace vzala obyčejným Američanům práci, protože výroba se přesunula do levnějších zemí.
Evropa obchodní konfrontaci se Spojenými státy nezačala, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie je podle ní nadále otevřena jednání, má ale zároveň sílu se americkým clům bránit. Šéfka EK to prohlásila během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Von der Leyenová: EU je připravena bránit se Trumpovým clům
Politika
„Prezident oznámí plán zavedení cel, který zruší nekalé obchodní praktiky, jež tuto zemi už desítky let okrádají. Dělá to v nejlepším zájmu amerických pracovníků,“ řekla v pondělí mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. I když zatím není jasné, jaká cla Trump konkrétně zavede, rozsah uvažovaných cel odráží prezidentovy ambice přetvořit globální ekonomický řád.
Trump už v únoru zvýšil cla na dovoz z Číny. Zavedl také cla na hliník a ocel a minulý týden oznámil, že zavede 25procentní clo na dovoz automobilů a jejich dílů do USA. Cla na automobily začnou Spojené státy vybírat od 3. dubna, cla na automobilové díly vstoupí v platnost nejpozději 3. května, přesné datum se vláda teprve chystá oznámit.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
