Trump hrozí EU cly, pokud ta nezačne odebírat více amerického plynu a ropy
Staronový americký prezident Donald Trump nelenil a hned první den v úřadu zopakoval svoji pohrůžku cly na zboží dovážené z Evropské unie. Pokud se chce Evropská unie clům vyhnout, ať nakupuje více amerického zemního plynu a ropy.
Evropští politici se navíc probouzejí do nepříjemného prozření, že teď jsou na USA závislí nejen bezpečnostně a vojensky, ale nově také energeticky. Spojené státy totiž ve velkém nahradily Rusko v dodávkách plynu. Evropští politici příliš nerozvíjeli jadernou energetiku, ještě nedávno koketovali s jejím označením za špinavý zdroj, tedy prodražením jejího financování. Někteří také rovnou povypínali fungující jaderné elektrárny. Takže teď budou tancovat, jak Trump, Elon Musk & spol. pískají. A i když si jaderné elektrárny povypínali, Muskovu sociální síť X si proto třeba ani vypnout nedovolí, i když by tak – alespoň někteří – zjevně rádi učinili. Inu, kdo vypíná jaderné elektrárny, nemůže vypínat sociální sítě. Říká se tomu náraz zaslepeného ideologa do zdi reality.
Desítky tisíc lidí přijdou o práci
Možné Trumpovo výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z jeho znovuzvolení. Cla, jimiž v prezidentské kampani hrozil, by způsobila snížení hrubého domácího produktu EU až o 2,5 procenta a pokles unijní zaměstnanosti odpovídající ztrátě 1,7 milionu pracovních míst. Nejtíživěji mají cla dolehnout na ekonomiku Česka, kde by přišlo o práci takřka 55 tisíc lidí, a Irska. Po přepočtu na obyvatele a zahrnutí spotřeby veřejných statků bude běžná česká rodina na clech tratit přes 90 800 korun ročně. To vše plyne z loňské říjnové studie Konfederace dánského průmyslu.
V moderní historii se v demokratickém světě snad nikdy nestalo, že by hnutí s tak odlišným přístupem k politice i ekonomice dostalo do tak vlivné pozice. První den Donalda Trumpa ve funkci prezidenta potvrdil, že USA dost možná nebudou „světovým policajtem“, ale predátorem ve světě, kde platí právo silnějšího a vítěz bere vše. Mezinárodní obchod, klimatická politika, rovnost a občanská práva, to vše je v sázce.
Karel Pučelík: Alespoň, že Trump nevyhlásil válku Kanadě. Včerejší podívaná však byla mrazivá
Názory
Konfederace vychází z předpokladu, že Trump v souladu s předvolebními prohlášeními letos zavede desetiprocentní univerzální clo na dovoz z EU a šedesátiprocentní clo na dovoz z Číny, rovněž plošné. V prvním funkčním období Trump sice také navyšoval cla, zejména na čínský dovoz, ale vždy cílil jen na specifické druhy výrobků či surovin, jako jsou solární panely, pračky, ocel či hliník. Nyní si pohrává s myšlenkou cel plošných, na veškerý dovoz.
Nižší HDP
Pokud je tedy letos zavede, v roce 2027 bude hrubý domácí produkt EU o 2,5 procenta nižší, než by byl bez nich. To ročně odpovídá ztrátě na HDP v rozsahu 391 miliard eur a ztrátě na HDP na hlavu v rozsahu 870 eur. Zaměstnanost by klesla o 0,7 procenta, což odpovídá 1,7 milionu pracovních míst.
Trumpova cla podle Konfederace dánského průmyslu krátkodobě povedou k tomu, že jak americká centrální banka, tak Evropská centrální banka budou v obavě ze souvisejícího růstu cen a inflačních tlaků držet úrokové sazby na relativně vysoké úrovni po delší dobu. Současně dojde v USA i v EU k propadu spotřebitelské důvěry, což dále sníží hrubý domácí produkt obou celků.
Do roku 2029 se sice zaměstnanost vrátí na úroveň, kde by byla bez cel, neboť propuštění lidé si postupně najdou novou práci, avšak hrubý domácí produkt EU bude stále o 1,7 procenta nižší než bez cel. To proto, že Trumpova cla – a předpokládaná odveta za ně, jak ze strany EU, tak Číny – trvale ochromí mezinárodní obchod.
Všechny velké události a osobnosti v dějinách se objevují dvakrát; poprvé jako tragédie a podruhé jako fraška. Trump 2.0 je příležitost ověřit platnost této teze. Trump chápe politiku a vyjednávání velmi transakčně, obchodně, byznysově, něco za něco, což mnohdy může dobře fungovat. Vše kolem pak je a bude nepřetržitý cirkus, blbiny na sociálních sítích a série nečekaných kroků, ale nakonec se v politice počítají hlavně výsledky. Česko by mělo pragmaticky hájit své dílčí zájmy, jako třeba znovuzařazení do první kategorie zemi pro dovoz čipů pro AI, jinak nám těžce ujede vlak.
David Ondráčka: Trump 2.0. Bude to tragédie, fraška nebo snad mediální show?
Názory
Toto ochromení následně celosvětově sníží efektivitu produkce, protože celní deformace zhusta povedou k přesunu výroby do míst, kde z globálního ekonomického hlediska není optimální. Takovýto ekonomicky nežádoucí přesun, odehrávající se v masivním celosvětovém měřítku, následně způsobí výrazné trvalé ztráty v produktivitě, jejíž vzestup je hlavním zdrojem hospodářského růstu a civilizačního pokroku vůbec.
Ze zemí EU mají podle Konfederace dánského průmyslu Trumpova cla nejvíce poškodit Česko a Irsko, jak je uvedeno. Česko kvůli své silné závislosti na obchodu s Čínou, byť třeba i nepřímé, „přes Německo“. Irsko zase kvůli silným ekonomickým vazbám na USA. V Česku má tudíž roku 2027 v důsledku cel HDP poklesnout o 3,5 procenta proti stavu bez nich. Česká ekonomika tak přijde o 11,61 miliardy eur, tedy 294 miliard korun. HDP na obyvatele Česka bude nižší o 895 eur, tedy 22 700 korun. Čtyřčlennou českou rodinu tak podle Konfederace dánského průmyslu Trumpova cla ročně připraví o zmíněných 90 800 korun.
