Zajímá nás
Tuzemští zemědělci stále častěji využívají půdu k alternativnímu hospodaření
Alternativně hospodaří zemědělci v Česku zhruba na 16 procentech půdy, na jednom procentu půdy zavádí farmáři nové trendy jako například regenerativní zemědělství, řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup. Stále podle něj převažují konvenční způsoby, které používá přes 80 procent zemědělců. Odborníci ale očekávají, že počet farmářů používajících alternativní způsoby, mezi které patří například ekologické či regenerativní zemědělství, bude narůstat.
V Česku stále převažuje konvenční způsob hospodaření, podniky totiž podle Soukupa musí dbát na produktivitu a dosažení výnosů. Zároveň ale uvedl, že lze pozorovat odklon od konvenčního hospodaření, často z ekonomických důvodů. "Vyšší dotační podpora, další nebo vyšší příjmy za certifikovaný způsob hospodaření. Je však také mnoho zemědělců, kteří z důvodů vnitřního přesvědčení a světonázoru chtějí hospodařit více v souladu s přírodou a ekonomický efekt pro ně je až druhořadou záležitostí," řekl.
Itálie zakázala pod pokutou 150 tisíc eur výrobu a prodej laboratorně kultivovaného masa. V Radě Evropské unie leží nóta podpořená i Českou republikou, podle níž kultivované maso ohrožuje základy evropského modelu zemědělství. Jaká hrůza že to ohrožuje Evropany? Potraviny, na které zemědělci nedostanou dotace.
Evropští zemědělci brojí proti masu z laboratoře, které umějí vyrábět i české firmy
Enjoy
Nejrozšířenější alternativní formou zemědělství je podle Soukupa ekologické zemědělství, ve kterém se potraviny produkují za použití přírodních látek a procesů. V roce 2022 hospodařili farmáři ekologicky na 575 tisic hektarech zemědělské půdy, což představovalo přibližně 16 procent celkové výměry. Loni se podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) výměra půdy v ekologickém režimu zvýšila téměř o 20 tisíc hektarů.
Dalším způsobem je regenerativní zemědělství, které se snaží minimalizovat negativní vliv zemědělské činnosti na půdu a krajinu. Platforma pro regenerativní zemědělství eviduje v ČR 30 tisíc hektarů půdy v režimu regenerativního zemědělství, podle jejího odhadu ale bude reálná plocha větší.
Budoucnost hospodaření?
Například Philip Lymbery, ředitel charitativní organizace pro dobré životní podmínky hospodářských zvířat Compassion in World Farming, vnímá regenerativní zemědělství jako budoucnost hospodaření. "Způsob, jakým v současné době hospodaříme, používáme průmyslové metody s chemickými pesticidy, umělá hnojiva, zvířata chovaná v klecích, tím ničíme půdu, kterou potřebujeme pro budoucnost," uvedl.
Za největší výhody regenerativního zemědělství považuje Zuzana Benešová, spoluzakladatelka Platformy pro regenerativní zemědělství, zlepšení a stabilizaci výnosů, lepší zadržování vody, zvýšení biodiverzity a zvyšování půdních zásob uhlíku.
Regenerativní zemědělství je ale v Česku teprve v začátcích, dodala Benešová. Chybí podle ní dotační podpora, správně nastavená legislativa, osvěta, ale i zájem spotřebitelů a farmářů, kteří se často obávají zavést nové postupy. "Ve většině případů je to strach z neznámého. Setkáváme se taky s obavami z přemnožení hrabošů, zaplevelení pozemků, snížení výnosů," řekla. Při přechodu na regenerativní zemědělství se také na určitou dobu sníží výnosy, než se zlepší stav půdy, doplnila.
Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent. V meziročním porovnání se čeká pokles o 74 procent. Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody dosáhnou přibližně 1,3 miliardy korun. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za sto let.
Letošní úroda ovoce v Česku klesne kvůli jarním mrazům na necelou čtvrtinu
Zprávy z firem
Za poslední rok ale vnímá platforma nárůst počtu regenerativních zemědělců i zájem potravinářů o jejich produkci. "Díky ekonomickým výhodám regenerativního zemědělství a přibývajícím extrémům počasí očekáváme, že rychlost přechodu dalších zemědělců se bude zvyšovat," uvedla Benešová.
ÚZEI mezi alternativní způsoby řadí také agrolesnictví či takzvané precizní zemědělství. Podle loňské analýzy využívá alespoň nějakou chytrou technologii asi třetina zemědělců.
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
