Týden tradera: Bouře na akciích ustaly. Střídá je kolaps na energetickém trhu

První červencový týden přinesl mírné zotavení akcií po bouřlivém prvním pololetí. Kurzotvorných zpráv však bylo méně. Investoři se stále ptají, je již potenciál recese zanesen do cen aktiv? Máme se obávat další prudkých poklesů, nebo je to úplně nejhorší již za námi? To jsou otázky, které se honí hlavou býkům i medvědům napříč investicemi. Pravda bude asi někde uprostřed. Faktem je, že jsme vstoupili do historicky sezonně lepšího období pro akcie.
Americká centrální banka zveřejnila zápis ze svého posledního jednání. Představitelé Fedu v červnu zdůraznili potřebu bojovat s inflací, i kdyby to mělo znamenat zpomalení ekonomiky, která se již zdá být na pokraji recese. Členové Fedu uvedli, že na červencovém zasedání pravděpodobně dojde také k dalšímu posunu o 50 nebo 75 bazických bodů nad rámec zvýšení o 75 bazických bodů schváleného v červnu.
Při diskusi o možných politických opatřeních na nadcházejících zasedáních účastníci nadále předpokládali, že k dosažení cílů bude vhodné pokračující zvyšování sazeb. To jsou negativní zprávy pro euro, které nadále pravidelně oslabuje proti dolaru a postupuje k paritě. Euro se tak proti dolaru nachází na nejnižší úrovni od roku 2023. Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 1,6 procenta a podle údajů sledovaných atlantským Fedem se ve druhém čtvrtletí sníží o 2,1 procenta. Tím by se ekonomika dostala do technické, i když historicky mělké recese.
Slovo recese se stává v posledních týdnech stejně často skloňovaným jako inflace či dříve covid. Není divu, obávají se jí mnohé státy. A mají zřejmě proč – podle analýzy japonské banky Nomura čeká v příštích dvanácti měsících pád do recese většinu velkých světových ekonomik včetně těch evropských, americké, japonské či jihokorejské, uvedl server CNBC.
Recese vás čeká všechny, vzkazuje Nomura hlavním světovým ekonomikám
Money
Evropa v zajetí zelených snů
ECB uvažuje nad úpravou svého portfolia firemních dluhopisů jehož hodnota je přes 340 miliard eur. V rámci změn bude kladen daleko více důraz na investice do dluhopisů, které vydaly společnosti zaměřené na ekologii. Jedná se o jednoznačný krok směrem k boji proti globálnímu oteplování. Věc se neslučuje ze standardními pravidly měnové politiky. Banka zatím nepřiblížila trhům, jak chce bojovat s rozdílnými výnosy na dluhopisech jižního křídla měnové unie.
Obavy z recese v eurozóně rostou spolu s tím, jak průmysl a domácnosti zůstávají pod tlakem cen elektřiny a plynu. Ta čísla jsou stále hrozivější. Ruská federace skrze Gazprom stále snižuje dodávky plynu do Evropy. Ty jsou již takřka čtvrtinové z úrovně v březnu. V Německu to šroubuje cenu elektřiny na rok 2023 na 420 eur za megawatthodinu (MWh), kontrakt na plyn v prosinci je pak na úrovni 170 EUR/MWh.
Náhlý skok cen emisních povolenek v kombinaci se záplavami a suchem způsobí největším bankám z eurozóny ztráty nejméně 70 miliard eur (1,7 bilionu korun). Ve svém prvním velkém klimatickém zátěžovém testu to uvedla Evropská centrální banka (ECB). Zjištění nemají vliv na výši kapitálu, který banky musejí mít v letošním roce.
ECB: Evropským bankám hrozí miliardové ztráty. Kvůli dopadům změn klimatu
Money
Trh s energiemi kolabuje
Německá vláda bude muset zachránit společnost Uniper, která je pod tlakem poklesu dodávek plynu, nákup akcií společnosti by mohl dosáhnout až úrovně pět miliard eur. Ve Francii situace není lepší, ale spíš horší. A to jsou z hlediska energetického mixu na tom o něco lépe. Společný trh s elektřinou v Evropě postupně tedy stále víc kolabuje. Francie v reakci na danou situaci navrhla odkup zbývajících akcií energetiky EDF. Společnost není v nejlepším stavu, zpoždění příprav nových reaktorů a za stropování cen elektřiny si vybírá svou daň. Zadlužení firmy poroste přes 61 miliardy eur. Prezident Macron možnost zestátnění naznačil již před několika měsíci. Podle výzkumného think-thanku Oxford Economics je pro tuto zimu naprosto reálné, že dojde k přídělovému hospodaření s plynem. Věc se má týkat i ČR.
Aktuální dění kolem ČEZ se stává hlavním tématem rozhovorů v byznysové části karlovarského festivalu. Mnohdy debaty připomínají spíš rozpravy konspiračních teoretiků než aktivních investorů.
Stanislav Šulc: Do Varů se vrátil ČEZ. V jiné roli, než by si všichni přáli
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.