Událostí číslo jedna uplynulého týdne bylo zasedání amerického Fedu a lze říct, že se centrální bance trochu nepřekvapivě podařilo rozpoutat další turbulenci na trzích. Světové akcie, které předtím ztrácely, reagovaly na zvýšení sazeb o 50 bazických bodů (stalo se to poprvé za více než 20 let) prudkým růstem a pak zase poklesem. Způsobeno to mohlo být také tím, že předtím tři týdny byly silně ztrátové a očekávání tohoto okamžiku bylo vysoké, možná tak došlo na uzavírání shortových pozic.

Fed ve středu zvýšil úrokové sazby o půl procentního bodu a omezil další ekonomické podpory z dob pandemie, čímž navýšil své úsilí v boji proti nejvyšší inflaci za posledních 40 let, a slíbil, že bude pokračovat v tomto úsilí i nadále. "Inflace je příliš vysoká," řekl předseda Fedu Jerome H. Powell na středeční tiskové konferenci. "Chápeme obtíže, které způsobuje, a urychleně postupujeme, abychom ji snížili," dodal.

Americká centrální banka zvýšila sazby o 50 bazických bodů poprvé od roku 2000, jedná se o druhé zvýšení v letošním roce. Podle šéfa Fedu je na stole další zvýšení o 50 bazických bodů na příštím zasedání v polovině června.

Kdo chce, ten pracuje. Míra nezaměstnanosti v USA je na dvouletém minimu

Money

Americký trh práce tak pokračuje v příznivém vývoji, ačkoliv se ekonomika potýká s negativními důsledky vysoké inflace, výpadků v dodavatelských řetězcích, války na Ukrajině a rostoucích nákladů na půjčky.

ČTK

Přečíst článek

Co nejvíc ale nahrálo americkým a evropským akciím? Prohlášení Fedu, že avizované snižování bilance centrální banky v prvních měsících dosáhne prakticky polovičního tempa. Fed připravoval trhy na „QT“ (quantitative tightening – opak kvantitativního uvolňování) v rozsahu 95 miliard dolarů, ale rozhodnul se „cuknout“ a bude to v prvních třech měsících pouze 47,5 miliardy dolarů.

Z makro pohledu je třeba říct, že jinak bylo zasedání Fedu v „jestřábím“ nastavení a Powell konstatoval, že agregátní poptávka zůstává silná, trh práce je extrémně utažený a inflace se nachází nad cílem banky, který činí dvě procenta. Přesto americké indexy zažily růst o několik procent a odrazily se od minim z března, ale jen na chvíli. Silnější růst sazeb by měl pokračovat a zpomalit až v září, kdy by mohl dosáhnout už jen 0,25 procenta. Trh očekává, že se sazby do konce roku dostanou na 2,75 procenta, v roce 2023 na 3,5 procenta.

Saknce a inflace

Evropská komise připravila další balíček sankcí. V tomto směru došlo na očekávané embargo na dovoz ropy z Ruské federace. Vzhledem k tomu, že se počítá, že řada zemí (Maďarsko, Slovensko, ČR) si bude moci vyjednat výjimku, tak dopad zatím není na jednotlivé země tak silný. V rámci ostatních sankcí pak bylo oznámeno odpojení Sberbank od SWIFT. Česká vláda v tomto směru s novými sankcemi souhlasí, ale pro dovoz ropy chystá výjimku na úrovni tří let.

Sankce na ropu? Atomová bomba pro maďarskou ekonomiku, hlásá Orbán

Politika

Maďarsko nemůže přijmout návrh Evropské komise (EK) týkající se sankcí na dovoz ruské ropy v jeho současné podobě, oznámil premiér Viktor Orbán. Přijetí návrhu by podle něj totiž znamenalo „atomovou bombu“ svrženou na maďarskou ekonomiku. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ve středu představila návrh do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie, v pátek mají o věci v Bruselu jednat diplomaté členských zemí bloku.

ČTK, pej

Přečíst článek

Evropa má rovněž potrestat sankcemi jednotlivé účastníky masakrů v Buče a útoků na Muriupol. "Do šesti měsíců ukončíme dodávky ruské ropy a do konce roku (dodávky) rafinerských produktů," uvedla von der Leyenová po potlesku na půdě Evropského parlamentu. Vzhledem k trvající závislosti východoevropských zemí na dovozu ropných produktů z Ruska to zjevně nebude tak snadný úkol. Ropa (brent) v reakci překročila 110 dolarů za barel.

Ceny v Turecku stále rostou a dál zhoršují výkon tamní ekonomiky. Ceny se zvyšují již 11. měsíc v řadě a nyní meziročně dosáhly růstu 69,97 procenta. Hlavními faktory jsou dražší paliva a ceny potravin. Kurz liry se dál propadá, oproti loňskému roku domácí měna oslabila o 100 procent.Turecká centrální banka zatím k tvrdšímu zvyšování sazeb nepřikročila a pokračuje tak v politických ústupcích.

Nový guvernér na obzoru

Na domácím parketu reportovala výsledky Komerční banka, ziskem 3,51 miliardy korun naplnila analytické odhady. Čisté úrokové výnosy stouply meziročně o 37 procent na 6,86 miliardy. V tom hraje hlavní roli zejména nedávný růst úrokových sazeb v ČR. Banka uvedla, že očekává další uvolnění regulatorního kapitálu, který byl nashromážděn v rámci omezení výplaty dividend. Akcie KB reagovaly růstem o tři procenta.

Ve čtvrtek měla zasedání ČNB, která rozhodovala o dalším zvýšení sazeb. Očekávaní analytiků bylo nastaveno na růst o 50 bazických bodů. To by implikovalo klíčovou sazbu ČNB na úrovni 5,5 procenta. Rovněž se předpokládalo, že v rámci „jemného“ doladění dojde ještě na zvýšení o 0,25 až 0,5 procentních bodů na červnovém zasedání, kdy se čeká kulminace inflačních tlaků. Znovu se však ukázalo, že v posledních měsících je ČNB opakovaně schopná překonávat konsensus analytiků.

Novým guvernérem ČNB má být Aleš Michl

Money

Prezident Miloš Zeman už podle zatím neoficiálních informací vybral nového guvernéra. Měl by se jím stát současný člen bankovní rady Aleš Michl, píší Seznam Zprávy s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním prezidenta s jednotlivými kandidáty.

ČTK

Přečíst článek

Bankovní rada zvednula sazby o 75 bazických bodů, aktuální sazby jsou tedy na úrovni 5,75 procenta. Za rozhodnutím stála především válka na Ukrajině a růst inflačních tlaků. Stejně vysoká sazba byla naposledy v roce 1999. Nový makroekonomický výhled ČNB byl poměrně negativní, banka snížila výhled letošního růstu HDP na 0,8 procenta.  ČNB pak počítá s úrokovými sazbami na úrovni osmi procent. To je vskutku silný jestřábí vzkaz připomínající guvernéra Volckera v 70. letech. Zpráva je pozitivní pro střadatele v bankách, kde lze čekat růst sazeb, a je vyloženě negativní pro žadatele o hypotéky. Ty se stanou opět nedostupnější.

Do popředí se také dostává debata o obměně bankovní rady a jmenování nového guvernéra. Jiří Rusnok bude totiž brzy končit. Mezi favority jsou nyní zejména Aleš Michl (člen současné bankovní rady) a Vladimír Dlouhý (z hospodářské komora). Oba byli spatřeni na námluvách na pražském hradě. V rozhovoru v neděli navíc prezident Zeman uvedl, že se již v tomto směru „víceméně“ rozhodl.

Týden tradera: Výsledková sezona versus zvyšování sazeb

Money

Trhy po krátké pauze opět zažily obchodování v turbulentním rozpětí. Akciové indexy byly pod tlakem kvůli přívalu geopolitických zpráv a možných hrozeb silnějšího utahování měnové politiky. Padaly hlavně otázky jako: Bude Fed na svých příštích zasedáních zvyšovat sazby o 50 bazických bodů? Co konkrétně mělo vliv na energetické komodity nebo americký technologický index NASDAQ?

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Týden tradera: Trhy ve znamení Netflixu či Tesly a cen výrobců utržených ze řetězu

Money

Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Týden tradera: Inflace, válka a energetická závislost Evropy dál diktují tempo

Názory

Uklidnění na akciových trzích pokračuje. Investiční stratégové si již přesto všímají, že problémy v ekonomice teprve mohou přijít a nestabilita se může vrátit.

Kryštof Míšek

Přečíst článek