Výhodnost investice se zatím stále drží klasickou účetní závěrkou a finanční analýzou. To se však v nejbližších letech může výrazně proměnit, protože do hry vstupují takzvaná ESG kritéria. Ta u firem nehodnotí jen tržby a zisky, ale také udržitelnost jejich byznys modelu v kontextu globálních klimatický i společenských změn. Jak takové uhlíkové účetnictví bude vypadat a jak se na ně firmy mají připravovat, prozrazuje v rozhovoru pro newstream.cz Martin Křivánek, odborník na ESG v poradenské společnosti KPMG, která s touto problematikou radí předním tuzemským bankám a dalším firmám. „Do udržitelnosti jdou nyní obří finanční prostředky a další jsou přislíbené, takže logicky aktuálně výnos takových investic jde rychle nahoru,” připomíná Křivánek.

Zkratku ESG už si asi všichni umíme přeložit. Ale jaká konkrétní představa za ní tedy skutečně je? Panuje na ní shoda?

V tuto chvíli již nějaká lepší definice skutečně existuje, a to i formálně. Máme tu tři hlavní směry, tedy E - environmentální, S - společenské a G ve smyslu správy, což tedy v češtině úplně nefunguje. A pod každou z těchto hlavních linek najdete deset patnáct konkrétnějších oblastí, které by se měly sledovat a dodržovat. V tuto chvíli je asi nejlépe propracovaná i veřejností nejvíce chápaná ta oblast E, tedy environmentální. Tu reprezentuje především nízkoemisní ekonomika. A nejde jen o cíle EU, ale počítá se s tím, že příroda do roku 2050 ještě vyvede různé věci, které povedou k proměnám byznysu. Například někde asi bude větší problém sehnat vodu, tak firma, která v dané lokalitě má třeba papírnu, to bude muset ve svých plánech zohlednit.

Ustavila se již v této oblasti nějaká autorita, kterou by všichni uznávali a která by mohla vydávat nejrůznější certifikace?

Nejvíc se tomu blíží asi takzvaná EU Taxonomie, což je letošní nařízení o reportingu, za kterým stojí Evropská komise a jež má podporu Evropského parlamentu. Netýká se výhradně bank, ale veškerých větších společností. Tím, že vzešla z EU, která je proslulá svou schopností jít do někdy až absurdních detailů, tak zatím se dostali ke dvěma ze šesti klimatických cílů EU. Další čtyři se budou teprve rozpracovávat. Vytipovali několik klíčových segmentů ekonomiky, na které se zaměří. Samozřejmě tam je energetika, doprava, ale také třeba development. A pro ně již mají nebo chystají opravdu detailní pravidla, co projekty z těchto oblastí budou muset splňovat, aby naplnily ESG kritéria. Hezký příklad je například objem průtoků umyvadel v novostavbách v litrech za minutu.

ECB během stres testů bank bude hodnotit i ochranu klimatu

Money

Výsledky testů by neměly mít pro banky zásadní kapitálové dopady. Jde spíše o to, aby budovaly kapacity a měnily vnitřní infrastrukturu v měnícím se světě.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Významnými hráči v této proměně společnosti se stávají banky, ať už centrální, tak i běžné finanční ústavy. Jak jsou na tom ty české?

Například právě z hlediska G jsou na tom velmi dobře. České právní prostředí již obdobné regulace má dlouhou dobu, třeba co se týče dětské práce a dalších věcí. Paradoxně daleko větší problémy mohou mít například bývalé koloniální mocnosti, které to nyní aktivně reportují. To české firmy z našeho lokálního pohledu nemusí, ale uživatelé reportů jsou často globální a jejich perspektiva může být odlišná od našeho běžného očekávání. Je pravda, že jsou za to někdy kritizovány, ale tady by přeci ani nikoho nenapadlo psát, že nevyužíváte dětskou práci. Ale s jasnou definicí ESG kritérií nejspíš dojde k zavedení nových reportů.

Existuje poptávka po zelených bankovních produktech mezi českými klienty?

Zejména u mladých klientů. Takže vidíme třeba to, že banky, které v mladém segmentu vidí velký potenciál, se snaží v této oblasti více zviditelňovat. A nabízejí jim i různé produkty, například možnost mít jen virtuální (myšleno neplastovou) platební kartu. Ve Finsku vám nabídnou kreditku, kde si dobrovolně stanovíte svoji měsíční uhlíkovou stopu a karta (banka) vám ji ohlídá. I když máte jinak vyrovnaný finanční rozpočet.

České banky kvůli ESG mění strategie i týmy

Money

V zavádění manažerských bonusů pro plnění kritérií ESG jsou české banky zatím pozadu oproti Evropě.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Které další udržitelné produkty banky nabízejí?

Platí, že asi jakýkoli produkt tradičního bankovnictví známe, tak jej lze přebarvit „nazeleno“. Na začátku však stojí ta aktivní strana bankovního byznysu, tedy to, kam banka investuje a komu půjčuje. Víc a víc bank deklaruje, že poskytuje půjčky na „zelené“ projekty, například na obnovitelné zdroje, zateplování, lepší kotle. Vlastně řada věcí tady už historicky byla, jen se tomu neříkalo ESG a nebylo to téma takto rezonující ve společnosti. V rámci retailu to pak vypadá, že systémem poskytování hypoték v první fázi výrazně zamíchají energetické štítky.

Jedna větší česká banka už tak činí a a zvýhodňuje ty úspornější.

Ano, ta áčka a béčka se budou zvýhodňovat, variantou je, že se naopak bude ustupovat od poskytování úvěrů na ty nejnehospodárnější nemovitosti, nebo se budou znevýhodňovat úrokovou sazbou. Je v tom paradox, protože zatímco tímto budete naplňovat cíle environmentální, tak naopak ty sociální můžete podkopávat. Protože zvýhodníte bohatší klientelu, navíc ve velkých městech, kde se stavějí nové, a tedy energeticky výhodné nemovitosti. Naopak znevýhodníte klienty z okrajovějších částí země, kteří si chtějí koupit starší dům. Ale věřím, že se s tím banky dobře popasují a budou umět nabízet zelené hypotéky i pro méně movité klienty.

Kdo nakonec rozetne, které kritérium má přednost?

To se teprve ukáže, ale je dost možné, že by v tom měl sehrát nějakou roli stát, v jehož zájmu rozhodně žádné další dělení společnosti není, natož nějaké omezování rovných příležitostí. A přináší to problémy i pro banku. Základem řízení rizik byla, je a bude diverzifikace, kterou si striktním naplňováním těch kritérií můžete dost omezit a zkomplikovat.

Jana Brodani: V junk dluhopisech a kvazifondech může být až sto miliard

Money

Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Ještě k těm zeleným produktům. Asi nejzjevnější to je u nabídky různých podílových fondů, které dnes nabízí již téměř každá banka. Přitom jsem slyšel, že často tam jsou rychle rostoucí akcie firem, které se za „udržitelné“ spíše samy deklarují.

Tak samozřejmě žádný „zelený“ audit v tuto chvíli není povinný, i EU o něm uvažuje až od roku 2023 (jde o návrh směrnice CSRD - pozn. red.), takže přihlášení se k ESG je mnohdy to hlavní hledisko. Ale zároveň celá tato oblast je hodně reputační, takže tam mohou být později i velké sankce ze strany spotřebitelů i investorů. A to zničení reputace může být i nezvratné. Byť se to zatím nestalo. A navíc po těchto fondech je nyní velká poptávka, je to atraktivní segment, jde do něj hodně peněz, a ještě víc je jich tam přislíbeno ze strany států i institucí. Takže je na nich i logicky lepší výnosnost.

Takže to je dobrá investice?

Ono se na to dneska kouká příliš současnou perspektivou, tedy přes typickou účetní závěrku. Ale obchodní hledisko udržitelnosti se projeví až za desítky let. Tam vám to hledisko účetních závěrek nemusí podat tu správnou odpověď. Není asi úplné sci-fi, že by se do výpočtu ziskovosti dostalo i jakési „uhlíkové účetnictví“, tedy výpočet ušetřené uhlíkové stopy. To by pak mohlo ukázat tu opravdovou ziskovost takové firmy.

Zvítězí elektrifikovaná dálnice nad naftou?

Zprávy z firem

Technici usilovně hledají řešení, jak pohánět nákladní automobily něčím jiným než spalovacím motorem. Zajímavou inspiraci pro ně představují elektrické lokomotivy nebo třeba trolejbusy.

Josef Tuček

Přečíst článek

Například viceguvernér ČNB Marek Mora upozorňuje, že je absurdní si představovat, že všechny zelené projekty dopadnou dobře. Promění se pod tíhou ESG kritérií nějak například risk management v bankách?

Už se mírně proměňuje, ale zatím se docela držíme při zemi a jak jsem říkal, to klasické finanční pojetí převažuje a ESG faktory jsou zatím jen takové doplnění k tomu konečnému skóre. Domnívám se ale, že se to opravdu začne víc a víc prolínat. Nicméně v tuto chvíli platí, že zatím ani není dostatek dat pro jakékoli srovnání. Podívejte se ale, kdo nejvíc prosazuje udržitelné projekty. Jsou to právě některé centrální banky. Tak je otázka, zda ony ten risk mají dobře zvládnutý. Většinu těchto velkých euforií vždy zarazí nějaký velký krach. Vzpomeňte dotcom, nemovitostní trh v USA nebo i bitcoin. Tady nás to zatím čeká. Nicméně je zajímavé, že nejde jen o trh, ale že do toho jsou hodně zainteresovány i státy a nadnárodní instituce.

Martin Křivánek

Působí jako director v poradenské společnosti KPMG, kde vede tým zaměřený na ESG. Dlouhodobě se zabývá regulací finančních institucí, zejména bank a investičních společností. Specializuje se na procesy a modely řízení rizik, metodiku, sestavování statutárních a regulatorních reportů a také na obezřetnostní regulaci a kapitálovou přiměřenost bank.