Ukrajinské hřivny v hotovosti jsou v Česku bezcenné. Směnárny i banky je odmítají
Ukrajinští uprchlíci v Česku si prakticky nemohou směnit hřivny za české koruny. Kurzy ve směnárnách jsou nevýhodné a banky je neberou.
Do Česka míří velké množství uprchlíků z Ukrajiny, přičemž lidé si s sebou vezou většinou hotové peníze. Hřivny by si chtěli směnit na tuzemskou měnu. "Skutečnost je bohužel taková, že možnosti jsou v tomto směru extrémně omezené a nevýhodné, v regionech mimo Prahu pak prakticky nulové,” podotýká Jan Nedělník, šéf firmy Comdata pro Česko a Maďarsko.
Česká národní banka (ČNB) na svém kurzovním lístku ale ukrajinskou měnu uvedenou ani nemá. Podle ní to musí řešit tuzemské komerční banky po svém. Ty však dlouhodobě ukrajinskou hřivnu nepřijímají. Důvod? Obava z velkého kurzové rizika a celková nestabilita ukrajinské měny.
Ukrajina má v současné době dostatek základních potravin a její zásoby plynu představují podle ukrajinského premiéra Denise Šmyhala zhruba třetinu její roční spotřeby. 
Ukrajina má dostatek základních potravin. Omezí ale vývoz pšenice, masa i oleje
Politika
Hřivny se před válkou neobchodovaly
„Ukrajinské hřivny jsme na devizovém listu neměli ani před válkou na Ukrajině,” uvedl pro Newstream Michal Teubner z Komerční banky. Zda se v tomto pohledu politika Komerční banky změní, zatím nekomentoval.
Podobná situace zatím panuje i v České spořitelně. „O problému víme a řešíme ho,” dodává Filip Hrubý z České spořitelny. K nápravě by podle něj mělo dojít v řádu několika dní.
O moc lepší situace není ani ve směnárnách. Ty v drtivé většině případů hřivny vůbec nevykupují. „Jsme na trhu téměř dvacet let a s ukrajinskými hřivnami neobchodujeme a ani jsme nikdy neobchodovali,“ říká Kristýna Tsomka, ze směnárny Exchange v pražské Kaprově ulici.
Virtuální měny během válečného konfliktu na Ukrajině sehrávají důležitou roli. Klíčová je rychlost transakcí a flexibilita.
Krypto v době války: Na Ukrajině kupují zbraně, v Rusku obcházejí sankce
Money
A pokud lze hřivnu směnit, pak zpravidla s extrémně nevýhodným kurzem. „Setkat se lze i s naprostými extrémy jako ve směnárně na pražském Florenci, která ve středu 9. března vykupovala 100 hřiven za pouhou jednu korunu. Nákup 100 hřiven přitom nabízela za 80 korun českých. Takto tedy vypadá situace v Praze, dle našich informací přitom mimopražské směnárny výměny hřiven za české koruny vůbec nenabízí,” dodává Nedělník.
Tento stav podle něj může změnit pouze česká vláda. „Jen ta může české banky nasměrovat k tomu, aby začaly být vůči ukrajinským uprchlíkům vstřícnější a umožnily jim směnu jejich hotovosti za českou měnu. Samotné banky totiž tento problém řešit odmítají a Česká národní banka nemá dostatečné páky na to, aby status quo mohla změnit,” uzavřel Nedělník.
Zatím tak ukrajinským občanům zbývá jediná možnost, a to výběr z bankomatu. „Pokud maji platební kartu banky, která stále funguje, mohou si vybrat hotovost u jakéhokoliv bankomatu české banky ovšem ale s vysokým poplatkem, který se pojí s výběrem ze zahraničí,” dodává Teubner z Komerční banky.
Kdyby banka, kde máte svůj běžný či spořicí účet, zkrachovala, získáte peníze zpět díky pojištění vkladů. Pro náhrady je stanovený limit 100 tisíc eur, ale v určitých případech dosáhnete až na dvojnásobek. Jak přesně pojištění vkladů funguje a kdy máte na plnění nárok.
Pojištění vkladů: Jak funguje a kolik dostanete?
Money
Stavební spořitelny poskytly za první dva měsíce letošního roku úvěry za 15,8 miliardy korun, což je meziroční nárůst o čtvrtinu. Zároveň zaznamenaly nárůst zájmu o nové smlouvy o stavebním spoření. Spořitelny jich uzavřely 87 900, meziročně o pět procent více. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen, které má ČTK k dispozici.
Stavební spořitelny půjčily letos ke konci února o čtvrtinu více peněz
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
