Daň za brexit. Z Británie stále prchají davy milionářů
Britská finanční smetánka loni pokračovala v úprku ze země. Země má zase o 1400 lidí se jměním přesahujícím milion dolarů méně. Důvodem jsou dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie v roce 2020. Počet bohatých exulantů ale loni přece jen ve srovnání s předcovidovými lety klesl, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na analýzu společnosti Henley & Partners.
Nová zpráva poradenské firmy Henley & Partners zjistila, že v roce 2022 se ze Spojeného království odstěhovalo víc milionářů, než se do něj přistěhovalo. Tento rozdíl činil 1400 lidí s majetkem převyšujícím milion dolarů (přes 22 milionů korun). V roce 2017 – prvním po odhlasování brexitu v referendu – to bylo 4200, o rok později 2800 a v roce 2019 pak 2200.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád. 
Stanislav Šulc: Británie prožívá nejhlubší krizi identity ve svých dějinách
Názory
Odchody po brexitu tak pokračují uprostřed turbulentního politického klimatu, kdy se loni v létě během dvou měsíců vystřídali na postu premiéra tři osoby, a skřípající ekonomiky, uvedl Bloomberg.
Před covidem milionářů v Británii přibývalo
Naopak v letech před hlasováním o brexitu počet milionářů stěhujících se do Británie převládal nad těmi, kteří zemi opustili. Během covidu v letech 2020 a 2021 nebyla zveřejněna žádná data, protože počet migrujících lidí byl kvůli proticovidovým opatřením velmi nízký a nevypovídající.
Zázračný ekonomický růst a blahobyt, které slibovali zastánci brexitu, se zatím nekonají. Naopak. Naříkají především britští exportéři, že je odchod z Evropské unie připravil o byznys.
Kritika brexitu sílí. Exportéři přicházejí o kšefty
Money
Odchody částečně odráží pohyb dobře placených obchodníků a bankéřů z londýnské City do finančních center v EU, jako je Paříž a Milán. I když v některých odvětvích, jako je bankovnictví, došlo k méně odchodům, než někteří očekávali, obecně převládá nedostatek kvalifikovaných pracovníků a expertů.
Oslabený finanční trh
Podíl Londýna na celkových příjmech z evropských primárních nabídek akcií klesl v loňském roce na nejnižší úroveň od roku 2009. Podle údajů agentury Bloomberg vynesly primární nabídky v Londýně loni do poloviny prosince jen 1,8 miliardy dolarů (41,5 miliardy korun), což představuje devět procent z celkového výnosu primárních nabídek v Evropě. Zpráva je další známkou toho, že vliv Británie mezi globálními finančními trhy slábne, uvedla tehdy agentura. Londýnská burza také v listopadu na deset dnů po mnoha letech přišla o post největší burzy v Evropě.
Sektor finančních služeb v Británii čekají zásadní změny, které budou podle vládních úředníků největší za více než 30 let, respektive od vlády premiérky Margaret Thatcherové. 
Británie řeší další finanční Big Bang. Nastolí nová pravidla bankám i shortařům
Politika
Podle analýzy Centra pro evropskou reformu brexitové omezení imigrace vedlo v Británii k nedostatku 330 tisíc pracovníků, což přispělo k napjatějšímu trhu práce a podpořilo inflaci, která byla v posledních měsících nejvyšší za čtyři desítky let od vlády Margaret Thatcherové.
Kvůli nedostatku praktických lékařů se například téměř každý čtvrtý člověk v Británii uchýlil k samoléčbě nákupem léků na internetu nebo v lékárně bez doporučení lékaře. Ukázal to nedávný průzkum institutu pro výzkum veřejného mínění Savanta ComRes, o kterém informovala stanice ITV.
Velká Británie prožívá turbulentní období. Sérii přehmatů, špatných rozhodnutí i stín populismu. Během nastalého chaosu zemřela královna Alžběta, což mnozí interpretovali jako ústup staré éry. Někdejší slávy. Zesnulá královna tak je další z osobností roku 2022 byznysového portálu newstream.cz.
Éru královny Alžběty vystřídala doba Harryho a Meghan. Snad ne napořád
Leaders
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
