Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice.

Ve sněmovně je ve druhém čtení už dlouhou dobu takzvaný účet dlouhodobých investic, který prosazujete jako nástroj pro spoření na stáří a pro rozvoj kapitálového trhu. Stihne se vlastně schválit?

Pokud to sněmovna schválí v září, tak má zákon ještě šanci projít legislativním procesem až do konce. Pokud se to nestihne, tak už bohužel nikoliv a znova by to předkládala po volbách nová vláda a řešila to až další sněmovna. Byla by to škoda, rok je to ve sněmovně a předtím k tomu bylo pět let diskuzí. Pokud se to odloží, bude to sedm let než se takováto jednoduchá úprava přijme. 

Pokud účet vznikne a lidé začnou skrze něj investovat, absorbuje to vůbec český kapitálový trh, který je poměrně malý? Řešilo se to i v diskusích kolem penzijní reformy...

Diskuse kolem penzijních fondů dost zrcadlila to, co se dělo při zavádění penzijní reformy v Polsku. Tam, protože se penzijním fondům dovolilo investovat do lokálních akcií, šla po nich poptávka obrovsky nahoru. Český účet dlouhodobých investic je však nastaven zcela volně. Nedá se teď říci, zda poptávka po českých aktivech vzroste o deset, nebo o osmdesát procent. 

Uhlíková neutralita je větší problém než covid, říká nový člen rozpočtové rady Hampl

Leaders

Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v lednu stane členem Národní rozpočtové rady. Sněmovna v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců. Jak Hampl vnímá současný schodek vlády? A jak se staví k podpůrným covidovým programům? Na to Hampl serveru newstream.cz odpovídal letos v létě. Rozhovor se uskutečnil před Hamplovou přednáškou pro desítky mladých lidí na akci, kterou pořádal konzervativní Občanský institut.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Co myslíte tím „volně nastaven”?

Člověk si sám rozhodne, do čeho bude investovat. Jestli si koupí akcie Tesly či ČEZ, nebo si nakoupí třeba nějaké hotové řešení, ať už je to český fond či portfolio management, jako jsou třeba investiční platformy. Pro nás je důležité, že se vytvoří určitý objem prostředků určených k zajištění na stáří a zvedne se poptávka po dlouhodobých lokálních aktivech. Teď už to vidíme u podílových fondů i třeba fondů kvalifikovaných investorů. U nich je z čeho vybírat, jsou tam stovky fondů od velmi konzervativních až po víno a veterány, kdežto u lokálních akcií takový výběr není. I tak si myslím, že poptávka po domácích akciích vzroste, lidé čtou success story typu Pilulka či to, že pražská burza přináší výnosná aktiva. A líbí se jim to, následně tím může vzrůst i jejich nabídka.

Není krize jako krize

Myslíte, že roste zájem nehledě na důchodový účet?

Lidi teď pořád slyší o inflaci, řeší, jak se před ní ochránit. Vidí ji také v reálném životě - třeba, že byt, který kdysi stál tři miliony najednou stojí deset milionů, vnímají to. Na druhou stranu nevidí zdroje té poptávky, která táhne cenu nemovitostí, což je právě potřeba se chránit před inflací. Vidí cihlu a nevnímají už, že i cena nemovitostí může kolísat. Neznají také jiné alternativy, nemají větší zkušenosti z kapitálového trhu. 

Takže malý zájem o kapitálový trh přispívá k bublině na trhu nemovitostí?

Částečně určitě. Je to škoda. Přitom je vidět, že i v průběhu koronakrize se neskutečně osvědčily pravidelné investice, což je takové to nejnudnější investování. Já sama jsem nastupovala do AKAT v roce 2008, uprostřed finanční krize. Tehdy bylo vše úplně jinak, lidé masivně vytahovali peníze z fondů, byly velké obavy. Teď byly jen malinkaté odkupy z fondů během několika dnů, ale lidé si rychle řekli, ha, klesají ceny, a to znamená, že je čas investovat. Proto fondy a akcie zažily obrovské jednorázové přilivy peněz. Ale právě pravidelné investice myslím ukázaly Čechům,  jak se má investovat, jak se dá těžit z krize. Ti lidé, co pravidelně investovat vydrželi, benefitovali z toho pozdějšího masivního růstu a vidí, jakou výhodu má nepanikařit. 

Během pandemie získaly na popularitě retailové investiční platformy typu Revolut či eToro, říká se, že přitáhly mileniály k investování. Řeší to i vaši členové, jak se více zatraktivnit pro mladé?

Platformy udělaly dobrou službu, ale je v tom také velké riziko. Jedna věc je si s penězi hrát, druhá je zajišťovat svou rodinu. Když si hraji s penězi, otevřu si aplikaci a koupím, co se mi líbí - třeba akcie výrobce elektromobilů či herní firmy, cokoli. Ovšem když člověk chce zajišťovat rodinu, to je něco jiného, pak to investování vypadá jinak. To jsou právě ty dlouhodobé investice, něco, co je pravidelné, dlouhodobé, konzistentní, taková ta nuda. Ale takhle to má vypadat. Hra je dobrá do doby, dokud si můžu dovolit o všechny peníze přijít. Faktem ale je, že nové aplikace přitáhly mladé lidi k tématu investování. A je pravda, že sexy jsou pro ně i fondy. Je to vidět i na tom, že nám klesla věková hranice, od kdy začínají lidé investovat. Kdysi to bylo kolem 45 let, nyní je to o deset let méně. Investování nás také dále posouvá k západní Evropě. Je třeba znát rozdíl mezi investováním a sázením, regulovaným a neregulovaným sektorem a vědět na co si dát pozor. 

Změnili internet a teď jsou z nich boháči. Kdo stojí za sítí Reddit?

Leaders

Alexis Ohanian a Steve Huffman v roce 2005 pootočili směřování dějin. A dotklo se to i světa akcií.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Narážíte například na takzvané neveřejné korporátní dluhopisy?

Korporátní dluhopis je sám o sobě super, dovolí člověku zainvestovat do rozvoje firmy. Když jsou ale špatně prodávány, je to problém. To se bohužel děje. 

Neschopný podnikatel, nebo podvodník?

Jak jsou špatně prodávány?

Prodejci říkají lidem, že jde o garantovanou investici, která je zajištěná, ohánějí se ČNB. Lidé pak netuší, že mohou o peníze přijít. 

Když už člověk něco takhle špatně koupí, kam se vlastně může obrátit?

No, to je problém. Když vám regulovaný obchodník prodá regulovaný dluhopis s tím, že je to něco, na čem nejde prodělat, tak to je jednoduché, člověk dá podnět na Českou národní banku a ta to prošetří. Když ale zainvestuje mimo regulovaný sektor, může jít o několik situací. Jedna je přímo podvod,  jenže hranice mezi neschopným podnikatelem, kterému nevyjde projekt, a podvodníkem, který vybírá peníze na nerealistické projekty, je problematická. To je často problém i pro policii. Prokázat jak se něco ústně prodává, je také složité. Proto lidem radíme, aby do neregulovaných věcí vůbec nešli anebo se s někým předtím aspoň poradili. Nejhorší je, že lidé tam často dávají podstatnou část úspor. A to je stejné, jako kdyby ty peníze dali někomu jen tak na ulici. 

Fondy kolektivního investování ale mají vysoké poplatky, to může lidi odrazovat. 

U fondů je jejich výhoda zároveň nevýhodou, a jsou to náklady spojené s regulací. Ať se to někomu líbí nebo ne, ale to, že ta regulace je tak masivní, fondy zdražuje. Tam je x kontrol, platí se auditor, depozitář, poplatek manažera, systémy... Nemyslím, že se z tohoto pohledu může toho tolik měnit. U dlouhodobého investování je důležitá zase ta ochrana, i za cenu vyšších nákladů. Depozitář kontroluje každou větší transakci. Regulovaný fond se v podstatě nedá rozkrást. V tomto neregulované investice nemůžou konkurovat. 

Šéf burzy Koblic: S dividendovými akciemi se u nás bohužel obchoduje málo

Leaders

V nadcházejících 12 měsících by se na pražské burze mohlo objevit hned několik nových titulů, předpokládá šéf burzy Petr Koblic. „Na trh START se mohou dostat i tři společnosti, ale může se stát, že jich bude až pět. Co se hlavního trhu týče, debatuje se o několika velkých industriálních firmách vlastněných finančními investory,” prozrazuje Koblic v rozhovoru pro newstream.cz. Akcie na pražské burze letos rekordně rostou, trápí je ale nízké objemy obchodu. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Přeregulace vs. neregulovaná džungle

Finanční trh je teď od zavedení MiFID (evropská směrnice, která zavádí společný tržní a regulatorní režim pro poskytování investičních služeb - pozn. red.) celkem paradoxní, na jedné straně jsou regulované subjekty s přílišnou regulací a vedle toho neregulovaná džungle. Jak k tomu došlo?

O finanční regulaci se říká, že je dobře připravena na minulou válku.... Vždycky se něco stane, pak celkem dlouho trvá, než se to zreguluje a v mezičase přijde něco nového. Proto se nůžky takto rozevírají. U regulovaných subjektů se pořád přidává a vylepšuje regulace a u těch neregulovaných se dlouho čeká na to, než se přijde na to, že by se něco mělo regulovat. 

Čím to je?

V USA je to mnohem rychlejší, v Evropě se o všem dlouho diskutuje. Mezitím se umožní bujení toho neregulovaného, než nastane nějaký problém. Pro nás je potíž to, aby lidi nezačali po špatné zkušenosti s neregulovaným subjektem zavrhovat všechny investice. 

Na koho vlastně ty neregulované dluhopisy a kvazifondy cílí?

Bohužel většina prodejců cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. Je to problém, protože když člověk slyší Česká národní banka  (ta ve skutečnosti prospekt dluhopisu jen formálně schvaluje, nikoliv dohlíží jeho kvalitu, pozn. red.), tak na to skočí. Ta neinformovanost je největší problém. Ti lidé nejsou hamižní. Oni slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí. 

Jak se to dá řešit, jestli vůbec?

Je nutné regulovat distribuci. Člověk musí vědět, co si kupuje - a ať si klidně podstoupí riziko, ale musí o něm vědět, musí mít o produktu férové a transparentní informace. To tady chybí. 

Jak velký je podle vás neregulovaný trh s dluhopisy a kvazifondy?

Může to být až sto miliard. Očekávala  jsem, že pandemie zkrotí to šílenství s korporátními dluhopisy, ale nestalo se tak. 

Nedávno zkrachovala velká investiční firma Arca Capital. Co to udělalo či udělá s trhem?

Je to obrovský objem, ale když jsme si teď řekli, kolik peněz je mimo regulaci a další jsou třeba v bitcoinech, tak si nemyslím, že to má systémový dopad.

Jak dva kamarádi ze Stanfordu změnili svět investic k nepoznání

Leaders

Ještě jim není ani 40, ale už mají na kontě několik výrazných úspěchů. Ale také můžou hodně prohrát. Seznamte se s Vladem Tenevem a Baijuiem Bhattem, zakladateli aplikace Robinhood, která za pár dní vstoupí na burzu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Říká se, že příští velká věc i v investičním světě je ESG. Také si to myslíte?

Nevyhneme se tomu. Já to vždycky připodobňuji k GDPR. Každého, i malého zámečníka ve vsi, zavedení ochrany dat něco stálo, to je pravda. Ale nyní nemůže nikdo volat vaší babičce s podivnými nabídkami jen tak. Každý si musel uklidit data svých zákazníků a zaměstnanců. Takže to nakonec bylo celospolečensky pozitivní. Na Západě už je běžné, že se investor u nabídek ptá, zda je investice zelená, odpovědná. Takže na jedné straně budou náklady a administrativa, na druhé straně se zvýší povědomí o udržitelném způsobu podnikání. I když, jak je zvykem, jako u všeho nového to bude mít nejdříve nejvyšší přínos pro poradce, které budou firmám s implementací pravidel radit. 

---

Jana Brodani 

Od roku 2009 zastává pozici výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh České republiky. Kromě Fakulty mezinárodních vztahů VŠE absolvovala i Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, právnické studium LL.M. na University of London ve Velké Británii a postgraduální program - MASTER Management et Administration des Entreprises (francouzská obdoba MBA) na Francouzsko-českém institutu řízení (IFTG). Momentálně je doktorandkou na Katedře financí Fakulty financí a účetnictví VŠE.

Od roku 2009 rovněž zasedá v představenstvu mezinárodní asociace EFAMA (European Fund and Asset Management Association), kde reprezentuje Českou republiku. Je spoluautorkou Komentáře k zákonu o investičních  společnostech a investičních fondech, a autorkou řady odborných publikací. Iniciovala vznik a podílela se na přípravě Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice, kterou v roce 2019 schválila Vláda České republiky. Na evropské úrovni odborně přispívá k aktuálně řešeným otázkám regulace a pravidelně přednáší na domácích i zahraničních konferencích. Dlouhodobě se věnuje tématům investování žen, rozvoji kapitálových trhů v regionu střední a východní Evropy, a zajištění na stáří.