Válka na Ukrajině zdražila Čechům pečivo o třetinu. Kilo mouky už stojí přes 20 korun, o osm korun víc než loni
Ceny potravin v Česku stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce připlatili za pšeničnou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Zhruba o třetinu pak byly oproti loňskému dubnu dražší chléb a bílé pečivo a asi o čtvrtinu víc stojí nyní máslo nebo brambory. Vyplývá to z dat na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Za kilogram hladké pšeničné bílé mouky si zákazníci v 15. týdnu letošního roku připlatili v průměru zhruba osm korun, meziročně zdražila na téměř 21 korun. Na začátku roku přitom stála ještě 15,50 koruny. Analytici upozorňují na to, že celosvětové ceny pšenice žene vzhůru válka na Ukrajině, zdražují tak i navázané produkty jako mouka či pečivo. Rusko s Ukrajinou totiž patří mezi největší světové producenty, Rusko vyváží své obiloviny spíše do Afriky a Asie, Ukrajina primárně do Evropy.
Svaz pekařů a cukrářů už dříve uvedl, že prudké zdražení pšenice prohlubuje problémy pekařů, kteří se potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Konzumní kmínový chléb zdražil podle dat ČSÚ meziročně o třetinu, kilogram nyní stojí téměř 35 korun. Kilogram pšeničného bílého pečiva se v první polovině dubna prodával za průměrných 60,84 koruny, před rokem za 46,45 koruny.
Výrazný meziroční nárůst cen byl v dubnu patrný také například u másla, brambor, cukru či mléčných výrobků. Kilogram másla nyní stojí v průměru kolem 227 korun, loni v dubnu to bylo necelých 180 korun. Brambory zdražily o 25 procent na 20,35 koruny za kilogram. O více než pětinu si lidé připlatí za bílý netučný jogurt, 150 gramů vyjde na téměř 11 korun. Podobně zdražil i eidam a cukr krystal. Za kilogram cihly eidam účtovali prodejci v minulém týdnu zhruba 185 korun a za kilogram cukru krystal 19,17 koruny.
O skoro pětinu pak na pultech obchodů zdražila slepičí vajíčka, deset kusů je v průměru za 37,69 koruny, před rokem byla o téměř šest korun levnější. Mléko polotučné pasterované vyjde zákazníky meziročně dráž o více než dvě koruny, litr stojí v průměru 21,34 koruny. O méně než desetinu zdražila vepřová pečeně. Zatímco před rokem stál kilogram necelých 139 korun, nyní je to kolem 151 korun.
Z vybraných reprezentantů v tabulce ČSÚ průměrných spotřebitelských cen potravin oproti milému roku nepatrně zlevnilo pouze výčepní lahvové pivo světlé z 12,67 koruny na 12,57 koruny za půllitr. Jen mírně dražší je pak kilogram konzumních jablek, cena stoupla z 34,83 koruny na 35,35 koruny.
Blíží se doba, kdy řada lidí nebude mít na nenadále výdaje. A začne se to týkat i střední třídy, tedy lidí, kteří by se za chudé rozhodně neoznačili. Myslí si to šéf odborů Josef Středula, podle něhož by se firmy měly o své zisky dělit se zaměstnanci. Jinak hrozí, že veškerá tíha inflace dopadne právě na ně. „Nejde všechno hodit na válku, propad životní úrovně tu byl už předtím,“ říká dlouholetý odborář. Majitelé firem si podle něj vždy najdou peníze na luxusní služební auto, ale na adekvátní odměny zaměstnancům už nikoliv.
Šéf odborů Středula: Nesvalujme inflaci jen na válku, rostla už před ní. Milionu Čechů hrozí chudoba
Leaders
Češi konzumují tolik rýže jako nikdy. Podle nejnovějších dat ČSÚ spořádají takřka osm kilogramů rýže na hlavu ročně. Brzy však mohou mít problém. V Asii hrozí prudké zdražení rýže. Nejsou totiž hnojiva. A pokud ano, tak drahá. Takže asijští pěstitelé musí omezovat produkci. Což se dotkne celého světa.
Hrozí citelné zdražení rýže, které se zatím růst cen vyhýbal. Češi ji přitom spořádají historicky rekordní množství
Money
Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.
Bývalý guvernér ČNB Singer: Přestaňme si hrát na bídu. Žádná krize není
Leaders
>>>>>> Vše k inflaci čtěte zde <<<<<<
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
