Válka snížila hospodářský růst Evropy, horší dopady teprve přijdou, uvádí studie švýcarské centrální banky
Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a výrazně také na kontinentě zvýšila inflaci, uvedla to analýza švýcarské centrální banky a doplnila, že horší dopady války teprve přijdou. Evropa od invaze ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.
Při zkoumání dopadů války na ekonomiky Německa, Británie, Francie, Itálie a Švýcarska studie zjistila, že kdyby Moskva na Kyjev nezaútočila, byla by produkce ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,1 až 0,7 procenta vyšší. Naopak míra inflace v každé z těchto zemí by podle ní byla nižší o 0,2 až 0,4 procenta.
„Negativní důsledky války budou pravděpodobně mnohem větší ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, zejména pokud jde o reálnou ekonomiku,“ uvádí studie. „Za jeden až dva roky bude tento účinek pravděpodobně přibližně dvakrát větší,“ dodávají její autoři.
Česko dováží nejvíce ruské ropy od roku 2010. Ruská ropa z Dálného východu už je přitom dražší než ropa Brent, i když sankce měly vést k tomu, že bude naopak levnější.
Lukáš Kovanda: Benzín už je zase za čtyřicet. A Kreml si libuje
Názory
Nejhůře postiženou zemí bylo podle studie Německo. Jeho hrubý domácí produkt by byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 o 0,7 procenta vyšší a inflace o 0,4 procenta nižší, pokud by Rusko nenapadlo Ukrajinu ani jí nehrozilo, uvádí studie.
Obzvláště silně byla zasažena také Británie, jejíž ekonomický výkon se snížil o 0,7 procenta a inflace se zvýšila o 0,2 procenta. Ve Francii by bez konfliktu byla inflace nižší o 0,3 a HDP vyšší o 0,1 procenta, zatímco v Itálii by inflace byla nižší o 0,2 a HDP vyšší o 0,3 procenta. Švýcarská ekonomika by byla bez války o 0,3 procenta větší a inflace o 0,4 procenta nižší, dodává studie.
Vzhledem k tomu, že konflikt je blíže Evropě než předchozí války, byly země v Evropě také více než v minulosti zasaženy uprchlíky a dodatečnými vojenskými výdaji, než tomu bylo v minulosti.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
