Viník prokrastinace je možná v mozku. Dokážeme se mu postavit?
Vědci hlásí, že našli další místo v mozku, které ovlivňuje prokrastinaci, neboli stálé odkládání práce a dalších úkolů na později. Tento přístup přitom člověku ohrožuje jeho podnikání, postup v zaměstnání nebo ve studiu, případně jej může o to všechno rovnou připravit. Dá se proti tomu něco dělat?
Do prokrastinace patří odkládání nejenom pracovních, ale i domácích činností – od zaplacení účtu po úklid v komoře. Ušetřený čas pak vyplníme něčím příjemnějším, třeba pobytem na sociální síti.
Podle některých výzkumů chronicky prokrastinuje například v USA 20 procent dospělé populace. Zato mezi vysokoškolskými studenty je prokrastinujících mnohem víc – téměř každý student připouští, že někdy prokrastinuje, a 75 procent studentů přiznává, že tak činí často. Rozdíl se dá vysvětlit jak tím, že studenti mají k zahálce víc příležitostí, tak i tím, že možná byli při odpovědích upřímnější.
Energetický „svatý grál“ nalezen? Vědci hlásí první jadernou fúzi s přebytkem energie
MoneyAmerickým vědcům se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo. S odvoláním na své zdroje o tom informovaly listy Financial Times (FT) a The Washington Post (WP), podle kterých oficiálně průlom v jaderné energetice americké ministerstvo energetiky oznámí v úterý.
Za zmínku ještě stojí, že ženy prokrastinují méně než muži, což se na tomto místě nebudeme pokoušet analyzovat, abychom se nezapletli do zjevných genderových stereotypů.
Podezření sídlí v hlavě
Než se pokusíme proti prokrastinaci bojovat, zkusme nejdřív zjistit, kde se bere. Neurovědci její příčiny hledají v mozku. Nedávno dvojice vědců z pařížské Sorbonny publikovala v periodiku Nature Communications studii, která spojuje prokratinaci s aktivitu cingulární kůry, což je struktura uvnitř mozku.
Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde
EnjoyV tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Předchozí výzkum zase dokazoval, že lidé, kteří prokrastinují, mívají větší amygdalu, tedy část mozku ve střední části spánkového laloku. Další hypotézy obviňují za prokrastinaci limbický systém, což je uskupení mozkových struktur ve středové části mozku, a prefrontální kůru pokrývající čelní mozkový lalok.
Prostě – jednoho viníka nemáme, bude jich asi víc navzájem propojených.
Blízký požitek je přitažlivější než ten vzdálený
I když však neznáme „pachatele“, můžeme alespoň pracovat s jeho projevy. Prokrastinace není považována za samostatné duševní onemocnění, spíše jen za problematické chování. Většinou se projevuje u psychicky zcela zdravých osob. Dá se však najít také ve spojitosti například s úzkostnými poruchami či depresemi – takto ovlivnění lidé odkládají rozhodnutí, jichž se obávají. V souvislosti s poruchou pozornosti spojenou hyperaktivitou (ADHD) se zase člověk nedokáže udržet u plnění úkolu.
Geneticky upravená rostlina tabáku vytváří kokain – ale ne pro narkomany
EnjoyČínští vědci vytvořili rostlinu tabáku, která ve svých listech produkuje kokain. Vypadá to, jako by chtěli kombinovat dva zlozvyky najednou, ale ujišťují, že jim jde o nalezení cesty k výrobě nových farmaceuticky účinných látek. Jejich objev potvrzuje obrovské možnosti moderních biotechnologií.
Pro běžné lidi je prokrastinace spíše důsledkem toho, že obvykle podvědomě dávají přednost pozitivní, příjemné činnosti nyní (kontakt s přáteli na sociální síti, hraní tenisu...) před pozitivním důsledkem až v budoucnosti, která přinese uspokojení z dokončení úkolu, odměnu za splněný úkol, posílení pozice v zaměstnání nebo před konkurencí.
Další články o vědě od Josefa Tučka čtěte zde
To je velmi častý rys, který i experimentálně dokázali například psychologové Leonard Green a Joel Myerson. Dali třeba studentům na výběr – můžete si vzít 150 dolarů teď, nebo 200 dolarů za půl roku. Výrazná většina dala přednost nižší částce okamžitě před lepší sumou až za čas. Podobných pokusů už bylo uskutečněno víc a dospělí si při nich počínali podobně jako děti.
Krátký termín pro plnění úkolů je úspěšnější
Abychom však prokrastinaci jenom nepomlouvali. Někomu odklad pomáhá, když plní úkol, o němž je přesvědčen, že nemá smysl. Přestávka aspoň uleví jeho psychice. U těžkých úkolů pak prokrastinace, ideálně spojená s nějakou příjemnou relaxací, umožní protřídit myšlenky a dát se do práce později s novými nápady.
Pes může klidně být vegan, tvrdí vědci
EnjoyUdělat z masožravého zvířete vegetariána je novým trendem miliardového průmyslu výživy domácích mazlíčků. Průmyslový výzkum kupodivu dosáhl dokonce toho, že nepřirozená strava zvířatům vyhovuje, pokud je dobře vyvážená, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Obvykle však bývá dobré prokrastinaci omezit. Někomu prý pomáhá negativní, stresující motivace – když si barvitě představí, jaký malér nastane, pokud úkol neudělá včas nebo jej odflákne, protože kvůli prokrastinaci na něj nebude mít dost času.
Pozitivním přístupem je představovat si radost z dobře odevzdané práce. To ale bohužel ne vždy stačí, a tak se doporučuje rozdělit větší úkol na menší části a po splnění každé z nich si dopřát malou odměnu (tu si každý jistě sám snadno vymyslí).
Nobelovy ceny za vědu zasahují i do byznysu
EnjoyVšechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
A ještě jeden postřeh se loni podařilo experimentálně ověřit. Lidé s větší pravděpodobností dokončí včas úkoly, které jsou jim zadány okamžitě bez termínu nebo s termínem splnění do jednoho týdne. Úkoly s termínem jeden měsíc vedou k větší prokrastinaci, ba i k nesplnění úkolu.
Čili čím kratší termín, tím míň prostoru na prokrastinaci. Teď jen aby se to nedozvěděli šéfové...
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
