Vláda loni hospodařila o deset miliard lépe, než si vytyčila. Bez povodní by ale nejspíše skončila v mínusu
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Povodně napáchaly škody celkově za 70,6 miliardy korun. Zhruba 20 miliard korun z této částky však představují pojištěné škody. Za státem, krajem a obcemi, případně za fondy EU, jde tedy nějakých 50 miliard korun.
Navýšení schodku
Při minulých povodních stát běžně hradil zhruba čtvrtinu celkových škod, jak už loni na podzim upozorňovala Národní rozpočtová rada. To by v případě loňských povodní znamenalo zhruba osmnáct miliard korun. Vláda však rozpočtový schodek navýšila dohromady o 40 miliard korun, o 30 miliard ještě pro loňský rok a o dalších deset pro ten letošní. Navýšila tedy schodek o dvojnásobek toho, kolik by za ní mělo jít v důsledku pokrytí povodňových škod, jsou-li minulé povodně vodítkem.
Z výše uvedeného celkově plyne, že loni měly dodatečné škody – škody v důsledku povodní – pro státní rozpočet činit zhruba čtrnáct miliard korun a letos zhruba čtyři miliardy. Pokud onu částku čtrnácti miliard odečteme od vykázaného finálního schodku, zmíněných 271,4 miliardy korun, získáváme sumu přibližně 258 miliard korun. Ta je o zhruba šest miliard vyšší než původní, „předpovodňový“ schodek.
Lze se tak důvodně domnívat, že bez povodní by se vláda do vytyčeného schodku, až do nastání povodní odpovídajícího 252 miliardám korun, nevešla. Povodně, resp. vyšší než nutné navýšení schodku, které jimi zdůvodnila, jí tedy umožnily plnit loňský rozpočet v souladu se zákonem. Bez povodní by rozpočtový zákon zřejmě musela novelizovat i tak, protože by se do původně vytyčeného schodku, 252 miliard korun, prostě nevešla. Akorát by k takovému navýšení neměla kloudnou záminku, jakou takto poskytly povodně – kabinet by musel přiznat, že schodek stanovil příliš ambiciózně a těsně a že se do něj prostě nevejde.
S přelomem roku přišel politický a mediální establishment České republiky s novou mantrou. Češi se prý mají dobře, akorát si to neuvědomují. Jako by si tedy s příchodem volebního roku zadali úkol, o tom Čechy přesvědčit. V novoročním projevu se podobně vyjádřil ostatně i prezident Pavel. Tomu k ještě většímu štěstí českého národa schází hlavně euro, byť za problém označuje třeba i ekonomickou rozdílnost jednotlivých regionů.
Lukáš Kovanda: V Česku přibylo 100 tisíc lidí s těžce rozvrácenou životní úrovní
Názory
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika podle prognóz poroste kolem dvou procent, růst bude ale založen na spotřebě. Michl by raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Vývoji by podle něj pomohl i vyrovnaný státní rozpočet.
Michl: Letošek bude v ČR rokem nízké inflace a finanční stability
Leaders
