Vývoz obilí z Ruska do poloviny března razantně klesl, ale pokračuje. Ceny jsou vysoko
Invaze na Ukrajinu uzavřela obléhané ukrajinské přístavy a kvůli protiruským sankcím dolehla i na ruský vývoz pšenice z oblasti přezdívané „sýpka světa“. Export zásadní potravinářské komodity ale nadále pokračuje, byť za první dva březnové týdny klesl počet lodí s obilím, které se vydaly na cestu z ruských přístavů, o dvě třetiny.
Vývoz obilí z Ruska se sice zpomaluje, ale pokračuje, i když zuří válka na Ukrajině a stoupají obavy z globální potravinové bezpečnosti, uvedla agentura Bloomberg.
Společnost AgFlow zabývající se údaji o plodinách se sídlem v Ženevě odhaduje, že v prvních dvou březnových týdnech odplulo z Ruska 73 plavidel přepravujících zemědělské suroviny, jako je pšenice. Během stejného období loni to bylo 220 lodí. Další platforma pro sledování lodí Sea/ společnosti Maritech odhaduje, že tonáž plodin z ruských přístavů v týdnu do 12. března klesla o polovinu oproti předchozím sedmi dnům.
Ukrajina má v současné době dostatek základních potravin a její zásoby plynu představují podle ukrajinského premiéra Denise Šmyhala zhruba třetinu její roční spotřeby. 
Ukrajina má dostatek základních potravin. Omezí ale vývoz pšenice, masa i oleje
Politika
„Po nabídkových řízeních z tohoto týdne existuje větší jistota, že pšenice je k dispozici na vývoz za zvýšenou cenu,” uvedla analytická společnosti Rabobank. „Situace však zůstává hluboce nejistá a přechod k tomuto ‚novému normálu‘ značně sníženého exportu do Černého moře bude ještě nějakou dobu trvat,“ dodala.
> > > > > Vše o ruské invazi na Ukrajině čtěte zde < < < < <
Obilí z Ruska, jednoho z jeho největších světových exportérů, se tak nadále dostává ke globálním odběratelům. Obava z nedostatku pšenice však přetrvává, což vyhání cenu obilí nahoru. Objem ruských prodejů v budoucnu bude navíc pod drobnohledem, protože někteří obchodníci s komoditami se vyhýbají ruským dodávkám kvůli sílícímu tlaku sankcí na Moskvu, podotkl Bloomberg.
[[Twitter status: https://twitter.com/DavidDnavratil/status/1504749670412832772]]
Rusko zavadí odvetné sankce Západu. Zakazuje export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Na seznam pro pozastavení vývozu zařadilo přes 200 položek. Kreml řeší i zestátnění majetku západních firem působících v Rusku nebo přerušení dodávek některých surovin. 
Putin zakázal vývoz dvou set produktů a chystá se znárodňovat pobočky zahraničních firem
Politika
Navzdory jedné z nejbrutálnějších ofenziv Ruska, která se odehrává podél jižního pobřeží Ukrajiny, nákladní lodě stále plují po Černém moři, které je zásadní vodní cestou pro obchod se zemědělskými plodinami. Rusko a Ukrajina společně tvoří asi čtvrtinu celosvětového vývozu obilí. Ten nyní ovlivňují obavy majitelů plavidel převážejících tyto produkty o bezpečnost posádky. Situaci nenahrávají ani prudce stoupající sazby pojištění těchto plavidel i nákladu.
Ukrajinské přístavy jsou od ruské invaze od 24. února uzavřeny. Nejméně pět obchodních plavidel bylo poškozeno výbuchy u jeho pobřeží a jedna nákladní loď se potopila poblíž přístavu Oděsa. Ukrajina se snaží kompenzovat obchodní ztráty dodávkami do sousedních zemí po železnici.
Cena základních pekařských výrobků jako je chleba a rohlíky v Česku kvůli ruské invazi na Ukrajinu, rekordním cenám pšenice na komoditních burzách i několikaměsíčním potížím s cenami energií vzroste. Očekává to jak Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů, tak někteří analytici. Cena potravinářské pšenice na burze v Paříži, která je určující pro ceny pšenice a mouky v Česku, v pondělí stoupla na nový historický rekord, v přepočtu až 11 580 korun za tunu.
Chleba a rohlíky zdraží, cena pšenice je na rekordu
Money
Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na Ukrajině na svou potravinovou bezpečnost. Uvedl to ve čtvrtek Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD), který je finanční institucí OSN. Mezi zeměmi, které pociťují negativní důsledky, fond uvádí Somálsko, Libanon, Egypt či země ve Střední Asii.
Světové ceny potravin a krmiv se v důsledku konfliktu na Ukrajině mohou zvýšit o osm až 20 procent, což by vedlo k nárůstu podvýživy ve světě. Minulý týden to uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). V předběžném hodnocení ruské invaze do sousední země organizace konstatovala, že není jasné, zda bude Ukrajina schopna v případě vleklého konfliktu sklízet úrodu. Nejistota panuje také kolem vývozu potravin z Ruska.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
