Z ukrajinských přístavů po měsících ruské blokády vyrazily první lodě s vytouženým obilím. Svět si od toho sliboval nižší tlak na rapidně rostoucí ceny potravin ve světě a pomoc pro země potýkající se s hladem. Jenže ani jedna z deseti lodí nesměřuje do Jemenu, Somálska či Etiopie a v Libanonu dokonce zásilku vytouženého obilí odmítli s tím, že přišla s pětiměsíčním zpožděním, napsal deník The New York Times.

Z Ukrajiny v poslední době vyplulo deset lodí s vytouženým obilím, což mělo podle Kyjeva či OSN výrazně snížit tlak na rostoucí ceny potravin ve světě a pomoci hladovějícím zemím. Žádná z nedávných zásilek však nesměřuje do Jemenu, Somálska, Etiopie nebo jiných zemí, které čelí katastrofálnímu hladu, uvedl The New York Times.

OSN: Ceny potravin ve světě klesly na předválečnou úroveň

Money

Index světových cen potravin se v červenci propadl téměř o devět procent na nejnižší úroveň od ledna, než ruská blokáda přístavů na Ukrajině – hlavním vývozci potravin – zvýšila ceny potravin na rekord. Globální ceny potravin klesly nejvíce od roku 2008 poté, co se obavy ohledně dodávek obilí a rostlinných olejů zmírnily, když Ukrajina začala směřovat k obnovení vývozu, uvedla agentura Bloomberg.

duk

Přečíst článek

Dvě z lodí, které po měsících uvěznění ruskou blokádou opustily ukrajinské přístavy, míří do Turecka a převážejí kukuřici. Jedna jede do Anglie, další do Irska, Itálie a Číny.  První loď s názvem Razoni (na snímku), která minulý týden opustila Oděsu na Ukrajině naložená obilím, zamířila do Libanonu, země s nejvyšší mírou inflace potravin – jenže toto obilí v pondělí jeho soukromý kupec odmítl s tím, že přišlo o pět měsíců pozdě, alespoň podle vyjádření britského velvyslanectví v Libanonu.

Ne pro lidi, ale pro zvířata

Organizace spojených národů popsala tři ze zásilek, přepravující kukuřici do Turecka a Evropy, jako „zásilky obilí zachraňující život“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí svému protějšku z Botswany řekl, že jeho země je „připravena být i nadále garantem světové potravinové bezpečnosti“. Uvolněné obilí však neputovalo do zemí, kde je lidé nutně potřebují. A většina zachyceného obilí není potravou pro lidi, ale krmivem pro zvířata, uvedla agentura Associated Press. Vyplývá to z webových stránek OSN, které organizace zřídila pro sledování každé lodi, která opouští Ukrajinu, a sleduje průběžnou celkovou tonáž obilí, které tyto lodě obsahují.

Po ruském útoku na Oděsu stoupla cena pšenice. Obchodníci nevěří ve válečnou smlouvu o vývozu obilí

Money

Víkendový ruský útok na ukrajinský přístav Oděsa vyvolal nejen rozhořčení západního světa, ale i negativní reakci trhů. Ceny pšenice na burze v Chicagu a v Londýně dnes kvůli nejistotě týkající se naplnění páteční dohody Ukrajiny a Ruska o umožnění vývozu obilí právě i z Oděsy stouply až o pět procent, uvedla agentura Bloomberg.

duk

Přečíst článek

Přístavy, včetně přístavů v Oděse a Čornomorsku, je přitom třeba vyčistit od válečných nástrah, aby se do nich mohly dostat další lodě a naložit obilí. „Je kriticky důležité, abychom otevřeli mola v oděských přístavech, abychom mohli přivítat prázdné lodě, naložit je obilím a dostat je na místa, která to zoufale potřebují,“ řekl Frederick J. Kenney, koordinátor pro OSN ve Společném koordinačním centru neboli JCC, když první loď Razoni opustila ukrajinský přístav do Libanonu.

JCC bylo založeno v Istanbulu jako součást dohody uzavřené na konci července mezi Ukrajinou a Ruskem za asistence Turecka, aby se dodávky obilí znovu rozhýbaly. Zástupci Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN v JCC koordinují přepravu zemědělských produktů. Není však jasné, zda přepravní společnosti, které s těmito produkty manipulovaly před válkou, budou chtít riskovat přepravu obilí z poškozených přístavů.

Potravinová krize způsobená ruskou invazí zabije více lidí než covid, varuje Afrika

Politika

Senegalský ministr hospodářství Amadou Hott vyzval světový potravinářský průmysl, aby nebojkotoval obchod s ruskými a ukrajinskými potravinářskými produkty, protože v některých zemích zuří potravinová krize. Ta může mít na svědomí víc obětí, než měl covid.

duk

Přečíst článek

Smrtící směs konfliktů, klimatických změn a covid-19 způsobuje globální hladovou krizi a ekonomické dopady války na Ukrajině byly poslední kapkou. Ceny potravin totiž začaly ve světě růst již před ruskou invazí. A přestože američtí diplomaté opakovaně obviňovali Rusko z nedostatku potravin a zdražování, experti tvrdili, že jen obnovení ukrajinského vývozu obilí tuto krizi sotva vyřeší. Něco, o čem humanitární pracovníci říkají, že by mohlo pomoci, je velké navýšení finančních prostředků na řešení humanitárních krizí v Africe i jinde.

V pondělí večer obdržela výzva OSN na pomoc Ukrajině o téměř 2,5 miliardy dolarů více, než požadovala, podle systému finančního sledování Organizace spojených národů. Čtrnáct krizových zemí Afriky ale obdržely méně než 50 procent potřebných finančních prostředků, dodal The New York Times.