Za Den matek letos utratí Češi jen přes 450 milionů korun, MDŽ je stále „větší“
Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny (oblíbené jsou zvláště tulipány, růže či hortenzie), šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí mírně přes 450 milionů korun. O několik milionů více než loni a přibližně o 40 milionů korun více než předloni. Za vyšší výdaje v porovnání s rokem 2022 ale může zejména rapidní inflace, nikoliv růst popularity Dne matek.
Obchodníci v souvislosti se Dnem matek podle dlouhodobého průměru zaznamenávají u vybraného, jmenovaného zboží nárůst tržeb o zhruba deset procent nad normál. Svátek si ale připomíná jenom část Čechů. Jiná část dává přednost březnovému Mezinárodnímu dni žen (MDŽ), který v posledních letech zažívá určitý „comeback“. Lidé si jej totiž dlouho spojovali s obdobím totality a „povinnými“ dary typu karafiátů nejrůznějším soudružkám.
Valentýnské výdaje v ČR narostly v uplynulém desetiletí třikrát rychleji než ve světě. Mnozí jeho oslavu ale letos kvůli doznívající inflaci a ekonomické stagnaci vypustí, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda. 
Za Valentýna letos Češi utratí 2,6 miliardy korun
Money
Střetávání těchto dvou svátků, Dne matek a MDŽ, vede k jisté rozpolcenosti mezi Čechy, takže ti si nakonec často raději plně nepřipomínají ani jeden z nich. A pokud ano, tak zhusta bez obdarování matky či ženy, ale jen například blahopřáním. Toho si již před lety povšimla socioložka Jiřina Šiklová, třeba v článku pro Lidové noviny z května 2008, nazvaném „Proč neslavíme Den matek?“.
Například v sousedním Rakousku, které má o zhruba dva miliony obyvatel méně než Česko, letos lidé u příležitosti Dne matek utratí zhruba 220 milionů eur, tedy v přepočtu necelých 5,5 miliardy korun. To je více než desetkrát více než v Česku. Samozřejmě, část tohoto propastného rozdílu lze vysvětlit vyšší kupní sílou Rakušanů v porovnání s Čechy či obecně vyšší rakouskou cenovou hladinou. Nicméně i tak je zřejmé, že Den matek je v Rakousku dramaticky populárnější než v Česku. Svoji matku, případně babičku dnes u našich jižních sousedů obdaruje přibližně 70 procent Rakušanů (viz zde). V Rakousku zkrátka tradice Dne matek nebyla rozmělněna z ideologických důvodů jako v Česku.
Upozaděný den
Den matek byl za totality upozaďován právě za MDŽ. Jeho velkou propagátorkou byla ještě před druhou světovou válkou Alice Masaryková, dcera Tomáše Garrigua Masaryka, prezidenta Osvoboditele, jehož komunisté zrovna „nemuseli“. V některých rodinách si však Den matek, připadající na druhou květnovou neděli, připomínali i v době komunismu. Tradici se tedy zcela zpřetrhat nepodařilo a po roce 1989 se částečně obnovila.
Z hlediska obchodníků je ovšem stále výnosnější Mezinárodní den žen. Z výčtu níže plyne, že Den matek je pro ně až sedmý nejvýnosnější svátek či jinak významný den. Žebříčku suverénně vévodí Vánoce, před Dnem matek se ale umisťují třeba Dušičky nebo Valentýn.
V Česku žilo v době Sčítání lidu 2021 celkem 4,4 milionu žen starších patnácti let, z čehož takřka milion žen ovšem bylo bezdětných. Matek tak je nyní v ČR zhruba 3,5 milionu. Daru, nejčastěji kytice v průměrné ceně kolem 600 korun, se však dočká jen zhruba pětina z nich. To je příkrý rozdíl oproti zmíněnému Rakousku, kde to bude nikoli jen pětina, ale hned zmíněných sedmdesát procent.
TOP 10 svátků, které letos vydělají obchodníkům v ČR nejvíce peněz
- Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – útrata 12 500 na osobu
- Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 2100 na osobu
- Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) – 1200 na osobu
- Dušičky (věnce, svíčky) – 170 na osobu
- Mezinárodní den žen (květiny, bonboniéry) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných žen
- Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let
- Den matek (květiny, šperky, kosmetika) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček
- Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let
- Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
- Sv. Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
