Zahraniční dluh loni vzrostl na 4,5 bilionu. Zájem o české státní dluhopisy ze strany cizinců ochladl
Zahraniční dluh České republiky na konci loňského roku dosáhl téměř 4,5 bilionu korun a představoval tak 73 procent HDP. V meziročním srovnání se vnější zadlužení Česka – konkrétně státu, centrální banky, obchodních bank a firem zvýšilo o 150 miliard korun, uvádí statistiky České národní banky.
Zahraniční dluh České republiky, který je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti, loni stoupl o 150,3 miliardy na 4,47 bilionu korun. Za samotný čtvrtý kvartál se zvýšil o 105 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů zveřejněných centrální bankou.
„Zvýšila se přitom krátkodobá zadluženost ČR, která nyní představuje 59 procent celkového dluhu, nicméně stále je výrazně nižší než třeba devizové rezervy ČNB. Navíc tento krátký dluh představují především závazky bankovního sektoru, který je atraktivní pro zahraniční investory z pohledu nabízených úrokových sazeb,“ komentoval statistiku Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti Česka je 42,9 procenta.
Lidé, kterým zůstaly peníze na účtech notářské úschovy nebo advokátní správy ve Sberbank, mají podle zákona o bankách nárok v oprávněných případech na odškodnění až do dvojnásobku obvyklého limitu. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě o situaci kolem ruské invaze na Ukrajinu. Vklady v bankách jsou standardně pojištěny do 100.000 eur, tedy asi 2,5 milionu korun, ale v zákonem stanovených a odůvodněných případech, kam patří například notářská úschova nebo advokátní správa, je limit až dvojnásobný.
Stanjura: Na peníze v notářské úschově v bance je až dvojnásobný limit pojištění
Money
Naproti tomu pokleslo zahraniční zadlužení vlády, jehož podíl na zahraniční zadluženosti činí 15,2 procenta. Do jeho poklesu se promítl menší zájmem nerezidentů o české státní dluhopisy. „Byť nesou podstatně více než papíry třeba německé vlády, zájem o ně ze strany cizinců přece jen ochladl,“ dodal Dufek.
Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,9 procenta z celkového zahraničního dluhu ČR. Zvýšil se v důsledku čerpání úvěrů od zahraničních přidružených podniků, uvádí centrální banka.
Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 73,7 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky firem s majoritní účastí státu.
V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,9 procenta.
Z hlediska instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu představují 41,7 procenta zahraničního dluhu.
Členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová má plné ruce práce. Řídí digitální transformaci banky, která přijde na tři miliardy korun. Během pandemie měla jako nejvyšší manažerka provozu na starosti všechny krizové změny. Nyní s týmy zajišťuje výplatu klientů zkrachovalé Sberbanky, pomáhá Ukrajincům i řeší nápor dotazů kolem aktuální situace. 
Jitka Haubová: Banka musí fungovat i v dobách krizí
Money
Velikost zahraničního dluhu ČR podle Dufka není něco, co by mělo v někom vyvolávat obavy. „Česko si nepůjčuje na to, aby mohla dovážet spotřební zboží nebo aby třeba zajistila směnitelnost české měny – jako tomu bylo kdysi v 90. letech. (...) Dluh jako takový je vlastně jen sumou závazků vůči nerezidentům, nic víc, nic méně. Pokud jsou v ČR úrokové sazby vyšší než v zahraničí, má tendenci v čase růst, protože pro nerezidenty je příjemné ukládat jejich peníze do českých aktiv. A pro tuzemské firmy zase zajímavé půjčovat si na investice levněji v zahraničí,” uzavřel Dufek.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok dnes v Otázkách Václava Moravce uvedl, že letos očekává stagnaci české ekonomiky při propadu reálných mezd až o osm procent. Tato kombinace podle něj představuje mimořádný šok, jaký česká ekonomika v podstatě nezažila 30 let. V historii novodobé ČR těžko hledat rok, kdy by životní úroveň lidí poklesla tolik, jak má klesnout letos.
Hrozí nejhlubší propad životní úrovně lidí v ČR za třicet let
Názory
Firmy po celém světě začaly kvůli dopadům války na Ukrajině rušit připravené investice. Tempo, jakým od svých plánů teď odstupují, se přitom zrychluje. Agentura Bloomberg uvedla, že celkem už jde o částku kolem 25 miliard dolarů (více než 557 miliard korun).
Kvůli válce na Ukrajině firmy ruší investice. Jejich plány smetla vlna nejistot
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
