Inflace se láme a její pokles zrychlí v druhé polovině roku. To totiž bude ekonomika konečně reálně čelit aktuálním úrokovým sazbám, které jsou nejvyšší od devadesátých let, uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. 

Lednová a únorová inflace nejspíš přinesou nemilé překvapení v podobě velmi vysokých čísel. Dochází k běžnému přecenění zboží a služeb, které každoročně přidává zhruba pět procent, letos však může jít o vyšší číslo, protože podnikatelé budou muset do koncových cen započítat rostoucí vstupy, zejména dramaticky zdražené energie. 

Přesto ani to není důvod, proč by Česká národní banka (ČNB) automaticky musela přistoupit ke zvyšování úrokových sazeb. 

„Vidíme pokles jádrové inflace, který bude zrychlovat, jak budou odeznívat nákladové proinflační vlivy, k čemuž bude docházet v průběhu následujících šesti měsíců. Navíc se začnou projevovat nejvyšší sazby od devadesátých let. Efekt měnové politiky má totiž tradičně zpoždění o rok až rok a půl. Co nyní vidíme tedy odpovídá přibližně úrovni sazeb 3,75 procenta,“ vysvětlila viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová na konferenci Investiční výhledy pořádané investiční společností Emun. 

Sledujte záznam z konference:

Jan Frait z ČNB: Inflace v lednu bude šok, ale ne 20 procent. Nižší sazby bych letos nečekal

Leaders

Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Mzdová spirála 

Růst sazeb, které připustil i guvernér ČNB Aleš Michl, tak není potvrzený, ani vyloučený. Na čem nakonec bude záviset? Podle Zamrazilové na tom, jak moc budou firmy zvyšovat mzdy. 

„Pro jejich růst bych byla ve chvíli, kdy bychom viděli hrozící spuštění mzdové spirály. Ale nedomnívám se, že by k tomu mělo dojít. Podle průzkumů, které máme, tři čtvrtiny zaměstnavatelů chce zvýšit mzdy o pět procent. To je v pořádku. Problém by představovalo masivní zvýšení mezd o deset procent. Firmy však dobře vidí, že na takové zvýšení v současnosti prostě nemají peníze,“ dodala Zamrazilová. 

Viceguvernérka na konferenci pak připomněla, že odboráři v současnosti sice požadují zvýšení platů a mezd právě o deset procent, historicky však platilo, že jim zaměstnavatelé vycházejí vstříc zhruba z poloviny až dvou třetin. 

Guvernér ČNB Aleš Michl: Máme nejpřísnější měnovou politiku za 20 let, peníze se stahují z ekonomiky

Money

Měnová politika je podle guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla přísná dost. „Krátkodobá úroková sazba je na nejvyšší úrovni od roku 1999. Meziroční změna nových hypoték byla v září minus 82 procent. Meziroční změna nových úvěrů pro podniky činila minus 64 procent. Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se zmírňují, spotřeba domácností dokonce klesá,“ vyjmenovává Michl v rozhovoru pro newstream.cz.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Velké neznámo 

Právě inflace a aktivita centrální banky pak patří ke klíčovým ukazatelům investičního klimatu v současnosti. Prohlásil to makroekonomický odborník PPF Banky Ľuboš Mokráš. Podle něj v současnosti trhy netuší, podle jakého scénáře se bude inflace vyvíjet. 

„Existují tři varianty. Tou nejoptimističtější je, že se centrálním bankám povede měnovými politikami srazit inflaci ke svým dlouhodobým cílům. Druhým scénářem je hyperinflace, třetím naopak deflace,“ uvedl Mokráš. 

Právě hrozba deflace přitom v posledních dvou dekádách částečně určovala měnovou politiku západních centrálních bank. 

Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší

Leaders

Letošní rok byl z ekonomického hlediska velmi problematický. Příští rok by ale mohl být ještě náročnější, zejména na Slovensku, kde má inflace ještě výrazně vzrůst, míní bývalý guvernér Národné banky Slovenska a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko. „Očekává se, že v roce 2023 dosáhne nárůst cen na Slovensku zhruba 18 procent. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že i v příštím roce prudce porostou ceny energií. Slovenská vláda přitom slibuje, že pro maloodběratele by ceny již růst neměly,“ vysvětluje Šramko.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Zamrazilová: Deflace není hrozba 

Je však deflace hrozbou v současné situaci, kdy inflace během dvou let smazala více než 20 procent hodnoty peněz? Podle Evy Zamrazilové to tak nemusí být. 

„Na deflaci mám jiný názor než většina ekonomů. Deflační vlna byla problém jen jedenkrát v historii, ve třicátých letech. Jde o to, čím je deflace vyvolaná. Problematická je dluhová deflace, kdy si lidé půjčují na věci, jejichž hodnota posléze výrazně klesne. Právě to se stalo ve třicátých letech. Zdravá deflace ale probíhá neustále, například na mobilních telefonech to sledujeme všichni,“ dodala viceguvernérka ČNB na dotaz byznysového portálu newstream.cz.

 

Přestřelit to s výší sazeb znamená více prohloubit recesi, varuje šéf ČNB Michl

Money

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

ČTK

Přečíst článek