Zdroje vyschly. Evropské startupy budou i letos hladovět
Rok 2022 byl z pohledu evropských technologických startupů brutální. Kdysi bohatě oceňované technologické společnosti se dostaly pod tlak globálních faktorů, včetně války na Ukrajině a přísnější měnové politiky. Zdroje rizikového kapitálu vyschly, akcie firem krvácely. A zdá se, že není všem černým dním konec. Technologická krize pokračuje, ukazuje prognóza společnosti Atomico.
Technologické firmy se v posledním roce a půl ocitly pod obrovským tlakem investorů, aby za každou cenu upřednostňovaly ziskovost před růstem. Podle údajů společnosti Atomico, která se zabývá rizikovým kapitálem, financování soukromých technologických startupů v Evropě loni kleslo o 22 procent na 83 miliard dolarů ze 106 miliard dolarů v roce 2021.
Gabriel Eichler: V Kalifornii se nenadává, ale podniká. Teď ale start-upy přišly o investory
Newstream TVPád Silicon Valley Bank a propad cen akci technologických firem a kryptoměnového trhu způsobily, že ze sektoru start-upů se i v Kalifornii odlily peníze pryč, říká investor Gabriel Eichler. Přesto je tam mentalita už zhruba sto let neopakovatelně podnikatelská.
A tento pokles se podle odhadu téže venture kapitálové (VC) společnosti, která v minulosti zainvestovala například do společností Stripe, Klarna či Graphcore, nezastaví ani letos, upozornil server CNBC. Investice do evropských technologických startupů se letos sníží o dalších 39 procent na 51 miliard dolarů.
Úprk amerických investorů
Z velké části je to způsobeno ústupem amerických investorů. Americké fondy byly dříve významnou hnací silou finanční aktivity v Evropě. Federální rezervní systém (Fed) a také další světové centrální banky zvýšily úrokové sazby a stáhly pandemické stimuly, aby zabránily prudkému růstu inflace.
Karta se otočila, firmy ze Silicon Valley teď prosí o peníze v Perském zálivu
MoneyEkonomické zpomalení v severní Americe a Evropě tlačí fondy rizikového kapitálu do bohatých zemí Blízkého východu, kde naopak díky vysokým cenám ropy neví, co s vydělanými penězi.
To přimělo investory přehodnotit své pozice ve ztrátových technologických společnostech, jejichž hodnota se obvykle opírá o očekávání budoucích peněžních toků. „Na celkovém technologickém trhu v Evropě došlo k výraznému stlačení násobků ocenění,“ uvedl fond Atomico.
O práci přišly tisíce lidí
V loňském roce tak zaznamenaly společnosti obrovské revize cen svých akcií směrem dolů. Příkladem za všechny je švédský gigant Klarna, který snížil své ocenění o 85 procent na 6,7 miliardy dolarů.
Krach SVB se šíří do světa. Do insolvence míří její britská pobočka, dvě stě start-upů žádá Downing Street, aby zasáhla, jinak padnou
MoneyDůsledky největšího bankovního krachu od dob finanční krize v podobě bankrotu Silicon Valley Bank se šíří do světa. Britská pobočka banky míří podle agentury Bloomberg do insolvence a téměř dvě stě technologických firem a start-upů žádá tamní vládu, aby zasáhla, jinak jako klienti SVB zkrachují také, uvedl Bloomberg.
Celé technologické odvětví také trápí výrazné propouštění. V prvním letošním čtvrtletí bylo podle společnosti Atomico v Evropě propuštěno 11 100 zaměstnanců technologického průmyslu.
„Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda je to vysloveně vrchol,“ uvedl pro CNBC Tom Wehmeier, partner společnosti Atomico. „Očekávali bychom, že až do roku 2023 a dále bude pokračovat zvýšená míra propouštění. To je vždy nedílnou součástí povahy tržních cyklů,” uzavřel.
Apple je jednička, Tesla propadlík. Tržní hodnota nejcennějších firem spadla nejvíc od krize v roce 2009
TrhyInvestory zatřásla krize důvěry. Loni krvácely zejména akcie Big Techů. Tržní hodnota stovky nejcennějších světových firem podle žebříčku sestavovaného poradenskou společností PwC propadla za poslední rok o 11 procent, což je nejvíce od finanční krize v roce 2009. Nejhodnotnější firmou je i nadále Apple, propadlíkem je Tesla.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
