Zelenského ekonomické reformy nefungují. Ukrajina je v hluboké recesi
Hrubý domácí produkt válkou zmítaná země se ve druhém čtvrtletí propadl o kritických 37 procent. Přitom již v prvním kvartálu HDP Ukrajiny padalo o 15 procent. Ukrajina je tak v recesi a nepomáhají tomu ani reformy, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosadil krátce po začátku invaze.
Zdecimovaná infrastruktura, téměř zrušený export a prakticky nefunkční energetika. To je ekonomický dopad invaze ruských vojáků na Ukrajinu, která se tak stala ekonomicky paralyzovanou zemí. A projevuje se to i na datech o ekonomické kondici země.
Ve druhém čtvrtletí se Ukrajina podle agentury Bloomberg propadla do recese, když její HDP meziročně pokleslo o neuvěřitelných 37 procent. Přitom již v prvním čtvrtletí propad činil 15 procent.
„Jakékoli případné oživení je přímo závislé na konci aktivní fáze války,“ uvedla podle Bloombergu ukrajinská centrální banka, která svou základní úrokovou sazbu drží na 25 procentech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil první dvě významná opatření v daňové soustavě. Zároveň zrušil veškeré kontroly průmyslových podniků. „Ať byznys funguje co nejlépe v rámci možností,“ prohlásil Zelenskyj ve videu, na němž oznamuje reformy. 
Ukrajina mění ekonomiku i daně. Ruší DPH i daň z příjmu, zakazuje export surovin
Politika
Přesto na základě určitých uvolnění, zejména přístavů, které jsou pro ukrajinský export klíčové, by podle centrálních bankéřů mohlo k návratu k ekonomickému růstu dojít v příštím roce. Nicméně to se projeví také výrazně nižší srovnávací základna letošního válečného roku.
Zelenského reforma
Již necelý měsíc po zahájení ruské invaze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil první část ekonomické reformy.
„Daňovou soustavu chceme co nejvíce zjednodušit. Proto rušíme daň z přidané hodnoty a daň z příjmu a místo nich zavádíme daň z obratu ve výši dvou procent,“ vyhlásil v březnu ukrajinský prezident Zelenskyj.
Tisíce lidí prchajících z Ruskem kontrolovaných regionů na jihu Ukrajiny přicházejí do města nedaleko největší evropské jaderné elektrárny navzdory obavám z možné radiace kvůli bojům. Pro mnohé z nich je ostřelování jejich měst naléhavějším nebezpečím.
Navzdory Černobylu. Ukrajinci prchají před Rusy do Záporoží, možná radiace jim nevadí
Politika
„Pro malé podniky navíc zavádíme dobrovolné plátcovství. To znamená: Když můžeš, zaplať, když ne, na nic se neptáme,“ uvedl. „U velkých podniků pak jdeme cestou maximální deregulace. Rušíme veškeré inspekce. Dále rušíme veškeré kontroly podniků, velký byznys bude bez větší regulace. Všichni ať pracují co možná nejnormálněji, ať může život ve městech probíhat pokud možno normálně. Jen dodržujte ukrajinské zákony,“ dodal tehdy prezident s tím, že toto je pouhý začátek v chystaných daňových změnách.
Nicméně ani to nemůže zemi závislé na exportu surovin zabránit v propadu. Ministerstvo financí Ukrajiny tak pro celý letošní rok odhaduje podle Bloombergu propad ekonomiky o 33 procent.
Ukrajina potvrdila, že obdržela peníze za tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Podle agentury RIA to oznámila ruská státní společnost Transněfť, která je monopolním provozovatelem ropovodů v Rusku. Znamená to, že obnovení dodávek ropy jižní větví ropovodu do České republiky už nestojí nic v cestě. Podle slovenského přepravce ropy Transpetrol budou dodávky do Česka obnoveny večer. Na Twitteru brzké obnovení dodávek ropy přes Družbu potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), podle něhož se podařilo najít po právní i technické stránce nejlepší způsob, jak odblokovat platbu za tranzit.
Ruská ropa už může téct Družbou i do Česka. Banka přijala platbu
Money
Fialova vláda zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Lukáš Kovanda: „Válečná“ daň je boudou na voliče. Fialův kabinet porušuje předvolební slib
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
