V Británii vyhodili ovoce a zeleninu za stovky milionů. Neměl ji kdo včas sklidit
V Británii se v letošním roce kvůli nedostatku pracovních sil vyhodilo ovoce a zelenina přinejmenším za 22 milionů liber (641 milionů korun), na farmách se ale celkové škody odhadují až na trojnásobek. S odvoláním na britský Národní svaz farmářů o tom informoval server listu The Guardian.
Asi 40 procent respondentů ze svazu potvrdilo, že kvůli nedostatku pracovní síly utrpěli ztráty na úrodě. Britským farmám chybí v průměru 14 procent pracovníků. Problémy zhoršil i fakt, že někteří zaměstnanci nepřišli do práce vůbec nebo z ní předčasně odešli.
Vzhledem k tomu, že průzkum reprezentuje pouze třetinu britského sektoru, svaz odhaduje, že by se letošní ztráty na potravinách mohly vyšplhat až na 60 milionů liber (1,7 miliardy korun).
Produkce klesla o 20 procent
„Plýtvá se kvalitními a výživnými potravinami v době, kdy rodiny v celé zemi bojují o to, aby vyšly s penězi kvůli rostoucím životním nákladům. Navíc dlouhotrvající suché počasí a rekordní teploty vytvořily opravdu náročné podmínky pro pěstování ovoce a zeleniny. Každá plodina je cenná, pro zemědělský podnik i pro lidi. Nemůžeme si dovolit nechat potraviny nesklizené,“ řekl místopředseda svazu Tom Bradshaw.
Počet občanů Evropské unie, kteří se stěhují do Británie, po brexitu prudce klesl. Odchod Británie z EU totiž omezil přístup do země především málo placené pracovní síle, uvádí výzkum, na který se odvolává britský list The Guardian. Dramatický pokles migrace ze států Evropské unie tvrdě zasáhl především britské pohostinství.
Brexit připravil Británii o levné pracovníky z EU. Nejvíc tím trpí tamní bary a restaurace
Money
Více než polovina dotázaných uvedla, že jim produkce klesla v průměru téměř o 20 procent, částečně v důsledku nedostatku pracovníků. Pěstitelé očekávají další pokles produkce i příští rok
Zemědělci se momentálně potýkají s nedostatkem pracovníků, což zapříčinil i fakt, že Británie vykazuje vysokou zaměstnanost a alternativní pracovní nabídky. Například práce skladníka nebo řidiče nabízí často vyšší mzdu a stabilitu. Boj o pracovníky vedl v Británii k růstu mezd a zapříčinil problémy v pohostinství, logistice či výrobě potravin.
Brexit omezil přístup sezónním pracovníkům
Brexit navíc omezil přístup k sezonním pracovníkům přicházejícím z EU, zatímco válka na Ukrajině narušila zaběhlý trend, kdy tato východoevropská země v posledních letech poskytovala velkou část pracovní síly v Británii. Letošní program pro sezonní pracovníky, který zajišťuje krátkodobá víza osobám pomáhajícím při sklizni a výrobě potravin, nabízel až 38 tisíc víz. Jen zemědělský sektor však potřebuje na pomoc až 70 tisíc lidí.
Britská vláda zvažuje, že pokud by v lednu přišly mrazy a zároveň by v zemi panoval nedostatek elektrické energie, zavedla by organizované odstávky plynu pro průmyslové podniky, a dokonce i domácnosti. V úterý o tom informovala agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s krizovým scénářem.
Británie má plán plynových úspor. V kritickém případě omezí dodávky podnikům i domácnostem
Politika
Kvůli komplikacím v Evropě se britské zemědělství snaží nalákat místní pracovníky nebo naopak lidi ze vzdálenějších zemí. Průzkum svazu farmářů však zjistil, že jen méně než čtyři procenta sezonních pracovníků pocházejí z Británie. Většina potenciálních britských adeptů na tuto práci totiž nebydlí v blízkosti farem, takže více než dvě třetiny zemědělských pracovníků musí Británie získávat prostřednictvím programu pro sezonní pracovníky.
Británie se vedle problémů s ovocem a zeleninou potýká i s nedostatečnou úrodou brambor. Nedaří se letos dokonce ani plodinám, které jsou obvykle odolné vůči suchu, jako je kukuřice. V zemi klesá i produkce mléka, zejména kvůli nedostatku krmiva pro krávy a kvůli tomu, že rozsáhlé plochy zemědělské půdy ohrožují lesní požáry.
Vláda Borise Johnsona se sesypala během pouhých několika dní. Jeho permanentní populismus dokonal v Británii dílo zkázy, které odstartovalo Brexitem. Co bude dál a kdy se z toho Británie vzpamatuje, neví nikdo. Jak důsledně populismus likviduje kdysi významnou zemi, však Johnsonova vláda ukázala dokonale. Tady jsou hlavní faktory, které se mohou opakovat třeba i v České republice.
Stanislav Šulc: Po Johnsonovi zůstane spálená země. Jako po každém populistovi
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
