Zemní plyn bude Evropa potřebovat ještě řadu let
Zemní plyn bude Evropa potřebovat ještě řadu let. Dodávky ruského plynu lze postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí, ale i investicemi do zelené energetiky, tedy obnovitelných zdrojů. ČTK to řekli oslovení odborníci. Evropská komise (EK) představila strategii, jejíž pomocí chce v příštích letech ukončit závislost EU na energiích z Ruska.
Hlavní součásti strategie EK tvoří rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory i společné nákupy plynu od nových dodavatelů. Komise počítá s tím, že opatření budou do roku 2030 vyžadovat investice téměř 300 miliard eur. Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat třeba navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard eur by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace. Unijní exekutiva chce také v rámci zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno zastavila vývoz plynu do Finska. Oznámil to finský operátor Gasgrid.
Ruský plyn přestal proudit do Finska. Nahradí ho dodávky z Estonska
Politika
Podle obchodního ředitele skupiny UCED a odborníka na novou energetiku Václava Skoblíka členské státy Evropské unie v současné době plánují pokračovat ve vysokých investicích do zelených řešení, hodnotí však také postoj ke strategii EU Green Deal. "Na stole jsou varianty jak pozastavení některých opatření, tak i naopak další urychlení výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích. Příprava Green Deal bohužel nešla ruku v ruce s plány na změnu energetické zdrojové infrastruktury z pohledu zajištění stabilních a spolehlivých dodávek elektřiny," řekl Skoblík.
Rychlé odstavování uhelných a jaderných elektráren dostalo podle něj unii do složité situace. "Rychlé řešení bez dalšího využití zemního plynu neexistuje. Zemní plyn bude i dalších letech pro výrobu elektřiny a zajištění stability dodávek elektřiny i zajištění provozu našich průmyslových výrobců nezbytný," uvedl Skoblík.
Rakouské hlavní město si zadalo studii ohledně ekonomické využitelnosti malých modulárních reaktorů. Výsledek? Neekonomické „retro“ řešení výroby elektřiny.
Malé reaktory jsou neekonomické, tvrdí studie pro Vídeň
Politika
Ruský plyn lze podle něj postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí. "Cílem musí být ale vysoká diverzifikace zdrojů, kdy maximální objem dodávek plynu z jedné země by neměl přesáhnout 20 procent. Jednou z cest snížení závislosti na dovozu plynu je i reálné zvýšení těžby zemního plynu v Evropě," dodal Skoblík.
Návrh Evropské komise nahradit 155 miliard metrů krychlových ruského plynu z 50 či 60 procent zelenými plyny, ať už to bude vodík, nebo biometan, je podle ředitele společnosti EGÚ Brno Michala Macenauera naprosto nereálné. "Zemní plyn bude EU potřebovat výrazně déle, než navrhuje EK," uvedl Macenauer.
Zemní plyn bude zároveň podle něj zapotřebí v mnohem větším množství, protože bude náhradou za uhlí. "Nejprve je zapotřebí začít jednat o dlouhodobých kontraktech na dodávku plynu především ze zámoří, zejména z USA, nebo zemí Jižní Afriky. Mezitím je nutné co nejvíce navýšit dodávky plynu z Evropy," uvedl Macenauer.
Současná energetická krize by stejně jako předchozí krizová období mohla podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) posunout evropskou integraci a posílit Evropu. Žádná krize by ale neměla zcela rušit fungující systémy, řekl viceprezident svazu Radek Špicar. Zároveň představil tři pilíře pro předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které začne za šest týdnů.
Svaz: Energetická krize může v konečném důsledku Evropu jen posílit
Politika
Litva od neděle přestane spolupracovat s ruským dodavatelem elektrické energie v regionu, skupinou společnosti Inter RAO. Země tak přestane využívat všechny druhy energie z Ruska: plyn, ropu i elektřinu.
Po plynu i elektřina. Litva se vyvazuje z energetické závislosti na Rusku
Politika
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
