Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta.

Postpandemické oživování globální ekonomiky narušilo koncem února zahájení ruské válečné agrese na Ukrajině, což dosavadní relativně příznivá očekávání ohledně budoucího ekonomického vývoje úplně změnilo. Kromě samotného válečného konfliktu situaci začala dále komplikovat pandemická situace a obnovené restrikce v Číně, které zhoršují dodávky potřebných komponent v globálním výrobním řetězci. Globální ekonomika proto letos zpomalí. Růst tuzemské ekonomiky by se podle ekonomů bank zastoupených v České bankovní asociaci měl letos udržet mírně pod dvěma procenty. 

„Ruská agrese na Ukrajině otočila začátkem letošního roku směřování světové ekonomiky a zapříčinila, že po dvou pandemických letech bude ekonomika čelit neméně obtížné situaci i letos. Vysoké ceny energií, problémy v dodavatelských vztazích a citelný růst cen budou podvazovat ekonomický růst po celý letošní rok,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.

Odhad pro letošní rok je tak v tomto ohledu mírně optimističtější ve srovnání s poslední prognózou ČNB či ministerstva financí. To je však dáno i tím, že prognóza ČBA při svém vzniku již znala odhad růstu za první čtvrtletí, který překvapil nad očekávání, a byl silnější ve srovnání s předpokladem prognóz ministerstva i centrální banky.

ČNB čeká letos inflaci přes 13 procent, ekonomika poroste zvolna

Money

Česká národní banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta. Únorová prognóza přitom počítala s 8,5procentní inflací. Ekonomové také zhoršili odhad letošního růstu HDP na 0,8 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil guvernér ČNB Jiří Rusnok.

ČTK

Přečíst článek

Struktura růstu bude ovlivněna výraznou eskalací nejistoty, citelně tak zpomalí investice a spotřeba domácností. Poslední indikátory důvěry naznačují, že současnou situaci vnímají domácnosti velmi negativně a důvěra mezi spotřebiteli se v průběhu března a dubna dostala na slabší úroveň, než byla v době pandemie. Lze tak očekávat, že spotřeba domácností citelně zabrzdí, ačkoli část domácností bude zvýšené náklady pokrývat ze svých úspor. V příštím roce pak čeká asociace růst ekonomiky o 2,8 procenta, zatímco v předchozí prognóze to bylo 3,6 procenta. 

Růst cen nadále překvapuje a v dubnu zrychlil nad očekávání trhu i centrální banky na 14,2 procenta. To přináší i rizika pro letošní odhad inflace, kterou prognóza ČBA vidí na úrovni 12,5 procenta. Zrychlování inflace je podle ekonomů letos taženo především cenami spojenými s bydlením, růstem cen potravin a také pohonných hmot. ČBA v souvislosti s inflací dále upozornila, že existují rizika, která mohou inflaci letos i příští rok ještě více zvýšit. „Zejména ceny energií citelně vzrostly i pro dlouhodobé kontrakty příštího a přespříštího roku, což bude přinášet další proinflační rizika, pokud se situace na trhu neuklidní,“ uvedla asociace. V příštím roce čeká asociace průměrnou inflaci 4,5 procenta.

Kvůli vývoji inflace zřejmě ČNB podle odhadů asociace zvýší ještě v červnu úrokové sazby. Prozatím odhady počítají na konci letošního roku se základní úrokovou sazbu na šesti procentech. Nyní je na 5,75 procenta. Na konci příštího roku by podle ekonomů mohla být základní sazba na čtyřech procentech.

„Směřování měnové politiky ČNB však může být od druhé poloviny roku ovlivněno také změnami v bankovní radě ČNB,“ upozornila asociace. I přes výrazný růst úrokových sazeb a vyšší atraktivitu koruny v očích zahraničních investorů odhady asociace nepočítají s výraznějším posílením koruny.

Schodek veřejných financí letos čeká asociace na 4,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy vyšší než v únorových odhadech. Důvodem jsou náklady spojené s válkou a dalšími problémy v ekonomice, a to i navzdory překvapivě dobrým příjmům státu z daní. Loni byl deficit veřejných financí na 5,9 procenta.

„Letošní inflace přináší pro vládu a centrální banku jednu z největších výzev v naší moderní historii a po dlouhé době nám připomíná, že boj centrální banky s inflací může být obtížnější než boj s deflací. Potřebná střídmost fiskální politiky a energetická krize pravděpodobně sníží politický kapitál a zdroje pro tolik potřebné strukturální reformy,“ uvedl hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel.

Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze z minulého týdne zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Zároveň banka výrazně zvýšila odhad inflace, když letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle ČNB klesnout na 4,1 procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta. Zároveň úřad čeká průměrnou inflaci za celý letošní rok 12,3 procenta.

Lukáš Kovanda: Michl zavelí k „holubičí“ rotaci. Lidem zlevní hypotéky, ale zdraží dovolené

Názory

Jmenováním Aleše Michla guvernérem České národní banky dává prezident Miloš Zeman signál, že je přesvědčen o tom, že české ekonomice nyní prospěje více „holubičí“ přístup k monetární politice – případně méně „jestřábí“ přístup –, než jaký zastává bankovní rada pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka. Je tak pravděpodobné, že další personální obměny, které prezident v bankovní radě provede letos a příští rok, budou tento signál potvrzovat. Tedy prezident Zeman jmenuje odborníky zastávající rovněž spíše „holubičí“ pohled na současné dění v ekonomické oblasti.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek