Akciové obchody vynesly loni firemním insiderům neuvěřitelných 23 procent. Je to nefér – ale možná nejméně nefér, jak to lze rozumně zařídit.

Krocani musí být skvělá investice a také vášeň; Rich Schmidt by mohl povídat. Bývalý špičkový manažer v elektroautomobilce Tesla přišel v roce 2019 do neméně revoluční firmy Lordstown Motors, jež se specializuje na výrobu elektrických náklaďáků. Všechno šlo prima; Schmidt byl prezidentem, firma ze státu Ohio vydávala na cestě komplikovaným výzkumem optimistické zvuky a na burze se držela nad dvaceti dolary za akcii. Začátkem letošního roku vylezla i nad dolarů třicet.

V tu chvíli se Schmidt sebral a prodal 39 procent svých akcií za 4,6 milionu dolarů. Proč? Protože nutně potřeboval peníze na rozšíření jiného svého projektu, krocaní farmy v Tennessee. Je to jasné, ne? Co uděláte, když vedete špičkovou technologickou firmu na pražském předměstí a máte ambici být zhruba Edisonem? Koupíte slepičárnu u Mikulova.

Akciové trhy čeká tvrdá zkouška – udržet růst v době covidové

Money

Světové akciové trhy se nacházejí v okolí historických maxim, během posledního měsíce umazaly i předešlý propad. Stále více investorů a analytiků si začíná klást otázku, jak dlouho růst ještě vydrží. Na světových trzích stále hraje hudba a všichni vesele tančí, ale ekonomická data tak růžově nevypadají. 

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Schmidt nebyl sám. Kromě něho podobně učinili další čtyři členové nejužšího vedení Lordstownu; celkem tak během prvních tří únorových dnů utržili na osm milionů dolarů. Pokud je známo, žádnou nákladnou zálibu v drůbeži neměli.

Pád v plamenech

Následně se stalo, co už čekáte. V březnu vydala firma nečekaně hrůzostrašnou výroční zprávu o hospodaření a doprovodila ji vyjádřením, že nejspíš nesežene dostatek peněz, aby mohla v činnosti pokračovat. Z hlediska lidského pokroku to není nutně tragédie, protože jediný sledovatelný počin byla lednová jízda prototypu jejího elektronáklaďáku. Naneštěstí skončila po deseti minutách, kdy se vůz sám od sebe vznítil.

Je dost možné, že právě lednové fias­ko zavřelo Schmidtovi a spol. dveře k dalšímu financování, které by firmu udrželo v chodu. To však věděli pouze oni coby insideři; veřejnost – tedy v tomto smyslu slova outsideři – viděla jen plameny, ale ne finanční spoušť za nimi. Když to v březnu vyšlo najevo, začali se akcionáři svých podílů valem zbavovat. Dnes si díky tomu pořídíte jednu akcii Lordstownu za šest až osm dolarů, pokud máte dost smyslu pro horký elektrizující humor.

Analýza: Veganství je megatrend. Investice jsou zatím na začátku

Money

Etické a udržitelné jídlo je považováno za megatrend, tedy něco, co v dalších letech přinese změnu a vyrobí miliardový byznys. Investiční příležitosti teprve vznikají.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Tou dobou se o překotný prodej akcií ze strany řečených pánů začal zajímat regulátor burzovního trhu, Komise pro dohled nad cennými papíry (SEC). Nebylo divu. Schmidtův krok, krocani nekrocani, vypadá na první pohled jako učebnicový příklad zločinného nešvaru zvaného insider trading, ekvivalentu českého zneužití informací v obchodním styku. Krok číslo jedna: prezident a jeho čtyři kolegové se dozvěděli špatné zprávy o firmě, kterou vedli. Krok číslo dvě: veřejnosti nic neřekli. Krok číslo tři: zbavili se značné části svých podílů. Krok číslo čtyři: špatné zprávy vyšly najevo, cena akcií se propadla a investoři, kteří do té doby nevěděli nic, přišli na buben.

Masové podvody

Případ Schmidta a spol. SEC ještě neuzavřela, protože na druhý pohled je věc komplikovanější; hned o tom bude řeč. Přitáhl však pozornost k problému, na nějž poté hlasitě upozornil časopis ­Bloomberg Businessweek: insider trading je disciplína pozoruhodně rozšířená a ještě více škodlivá.

Americký finanční trh považuje za insidera člověka s přístupem k finančně významným informacím o stavu veřejně obchodované firmy, již vede či na ni dohlíží (jako člen managementu nebo představenstva), případně v ní vlastní více než desetiprocentní podíl. Takových lidí je ve Spojených státech 82 tisíc; když použijete paušál čtyř lidí na domácnost, tvoří i se svými nejbližšími sotva procento americké populace.

Problém je v tom, že když tito lidé obchodují na burze, jsou o hodně úspěšnější než běžní smrtelníci. Za loňský rok, jak zjistil specializovaný server tipranks.com, činily výnosy jejich obchodů 23 procent. To v roce, kdy nejúspěšnějšími subjekty byly indexové fondy, které nedělaly nic, pouze držely portfolia co nejtěsněji sledující vývoj nějakého širšího indexu (nejčastěji S&P 500, jenž zakončil loňský rok s celkovým ziskem osmnáct procent). Naopak aktivní správci majetku dostávali hořké kapky. Znalost informací o vlastní firmě tak byla loni na Wall Street nejvýnosnějším investičním artiklem.

Tesla získala rekordní zakázku za čtyři miliardy dolarů

Zprávy z firem

Americká autopůjčovna Hertz Global Holdings si objednala 100 tisíc vozů Tesla. Pro automobilku miliardáře Elona Muska je to zatím největší samostatná objednávka, neboť její hodnota činí zhruba 4,2 miliardy dolarů (asi 93,1 miliardy korun), informovala agentura Bloomberg. Pro Hertz je to zároveň první velká aktivita od června, kdy opustila režim bankrotové ochrany.

ČTK

Přečíst článek

Tak by to být nemělo. „Většina lidí má pocit, že americký burzovní trh je cinklý,“ řekl Bloombergu Daniel Taylor z prestižní Wharton School a šéf tamní laboratoře pro forenzní analýzu. „A mají pravdu.“ Podle něj (zdaleka nejen podle něj) je existence masového insider tradingu porušením základní společenské smlouvy, na níž Amerika implicitně stojí – totiž že dobré postavení nemá člověku dávat automatickou převahu nad bližním postavení nižšího.

Obtížná regulace

Problém je v tom, co si s tím počít. Členové vedení firmy a prominentní akcionáři budou vždy z definice vědět o firmě víc než outsideři, píše jinde Matt Levine, někdejší investiční bankéř u Goldman Sachs a dnes finanční sloupkař Bloombergu. Tvrdí, že volání po tvrdších pravidlech je nešťastná věc. „Je možné si představit pravidlo, podle něhož člen vedení firmy nesmí s akciemi obchodovat vůbec,“ napsal Levine letos na jaře. „Vedlo by to k tomu, že kdyby si chtěl CEO koupit dům, musel by rezignovat.“ To je samozřejmě nesmysl. Nebo si lze představit, že by firmy nesměly své špičkové zaměstnance vyplácet v akciích, což jde ale přímo proti záměru podporovat u nich dlouhodobé myšlení.

Simona Kijonková nasadila do Zásilkovny roboty. Lidi si však nechá

Zprávy z firem

Zásilkovna Simony Kijonkové dnes představila technologicky unikátní řešení třídění zásilek. Jako první firma v Evropě nasadila do svých dep ve velké míře roboty. Řešení vyvíjela zhruba rok a investovala do něj desítky milionů korun.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

I proto je regulace insider tradingu složitá a vágní a její dodržování jen lax­ně vymáhané. Pouze ty nejkřiklavější případy, jako výše uvedeného krocaního fanouška Schmidta, se dostanou pod drobnohled úřadů. Oněch osmdesát tisícovek insiderů tak utěšeně – a nefér způsobem – bohatne. Je to cena, kterou trh platí za to, že jeho firmy vedou ti nejlepší lidé. Ale také je možné, že je to cena příliš vysoká. 

Více čtěte v týdeníku Hrot. 

Důvěra v ekonomiku klesá. A bude hůř, míní analytici

Money

Nedostatek čipů, omezování výroby a celkově nepříznivá situace v autoprůmyslu je důvodem pesimističtějších výhledů podnikatelů a kvůli zdražování i spotřebitelů na vývoj české ekonomiky. Důvěra v ní v říjnu klesla o 0,9 bodu na 95,3 bodu a snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou, uvedl Český statistický úřad. Podle analytiků ani vývoj v dalších měsících nebude optimistický a vývoj ekonomiky se bude blížit stagnaci. Obdobný vývoj se týká i největší evropské ekonomiky v Německu.

ČTK, vku

Přečíst článek

Newstream.cz vydává ve spolupráci s A 11 první tištěný magazín věnovaný tématu ESG

Leaders

Od roku 2023 bude muset velká spousta firem reportovat, jak plní kritéria udržitelné ekonomiky, tedy takzvané ESG. Newstream.cz vydává ve spolupráci s vydavatelstvím A 11 první tištěný magazín věnovaný právě tématu ESG.

nst

Přečíst článek