Akcie bank jsou nyní hop nebo trop investicí, říká analytik
Rostoucí úrokové sazby odhalují fatální nesoulady mezi aktivy a pasivy bank, pojišťoven a penzijních fondů. Příběhy britských penzijních fondů, Silicon Valley Bank a dalších ukazují, že vyšší sazby mohou znamenat riziko pro finanční sektor, namísto očekávaných zisků.
Když centrální banky ve světě začaly zvedat sazby, spoustu investorů si začalo mnout ruce nad akciovými tituly bank a pojišťoven. Vyšší úrokové sazby přece musí znamenat vyšší zisky. A ano, historicky platilo, že v dobách vysokých sazeb se finančnímu sektoru dařilo. Proč to ale tentokrát může být složitější?
Banky bohužel nezačínají od začátku a jejich rozvahy jsou napěchované problematickými pozůstatky z éry nízkých úrokových sazeb. Rostoucí úrokové sazby se jako lavina valí finančním systémem a odhalují napětí mezi aktivy a pasivy, což se může ukázat jako osudové pro banky, pojišťovny a penzijní fondy.
První obětí, kterou zaznamenalo pouze užší publikum, byly britské penzijní fondy. Ty musely kvůli margin callům na zajištěných pozicích prodávat ztrátové dlouhodobé státní dluhopisy, což dále zvyšovalo úrokové sazby a vytvářelo smrtící spirálu. Situaci nakonec zachránila Bank of England masivním zásahem.
Události posledních týdnů, které málem přivedly britské penzijní fondy do krachu, nejsou tak ojedinělé, jak se na první pohled může zdát. Podobný scénář se již stal osudným mnoha neopatrným investorům, včetně několika prominentních profesionálů, komentuje pro Newstream Karin Šoóšová z J&T.
Karin Šoóšová z J&T: Britské drama připomíná, kde je Achillova pata finančního trhu
Názory
Skandály, které banky připravily o důvěru
Další obětí velkého nesouladu mezi aktivy a pasivy byla Silicon Valley Bank (SVB). Ta investovala významnou část krátkodobých vkladů do zajištěných hypotečních cenných papírů (MBS), tj. půjčovala si velmi krátké peníze, ale investovala do dlouhých aktiv. Když se její klienti, především technologické start-upy, dožadovaly vrácení nepojištěných vkladů, jelikož sami teď čelí likvidním problémům, banka musela tyto dluhopisy prodat se ztrátou, což snižovalo její kapitál. Proč se ztrátou?
Většina investic banky se udála ještě v dobách nízkých úrokových sazeb, pokud sazby rostou, dluhopisy ztrácejí na hodnotě. Tyto ztráty navíc investory překvapily, jelikož banka značnou část investic nepřeceňovala na tržní hodnotu. Tato spirála negativních zpráv vedla až k „bankovnímu runu“ a konečnému zhroucení banky.
Podobnému problému jako u SVB aktuálně čelí další menší americké banky, aktuálně nejznámější případy jsou First Republic Bank a Pacwest Bancorp. Z důvodu paniky jim utíkají vklady a jsou nuceni prodávat dlouhé cenné papíry se ztrátou. Zde přispěchal na pomoc Fed, jež aktuálně bankám půjčuje vůči aktivům, výše půjčky se odvíjí od nominální hodnoty aktiva, a ne jeho tržní ceny.
Všechny vklady a půjčky zkrachovalé Silicon Valley Bank (SVB) a některá další aktiva získá od Americké Federální společnosti pro pojištění vkladů (FDIC), která nad bankou po jejím pádu získala kontrolu, společnost First Citizens BancShares. FDIC to oznámila v prohlášení, podle kterého zároveň její Fond pojištění vkladů (DIF) přijde krachem banky o přibližně 20 miliard dolarů, uvedla agentura Reuters.
Aktiva zkrachovalé Silicon Valley Bank získá First Citizens BancShares. Vládní fond tratí 20 miliard dolarů
Zprávy z firem
Technickým pádem můžeme nazvat převzetí Credit Suisse ze strany švýcarské bankovní jedničky UBS z předminulého víkendu. Velmi nízká akviziční cena a úplné vymazání držitelů AT1 dluhopisů nic jiného, než pád neznamená. Zde je otázkou, do jaké míry pád banky zavinily rostoucí sazby, jelikož banka se za posledních deset let účastnila asi všech možných skandálů a jen na pokutách zaplatila miliardy dolarů. Kvůli velmi nízké důvěře by banka možná padla v jakékoliv situaci.
Minulý týden se pozornost upřela na Deutsche Bank (DB), která se za posledních 20 let podílela na řadě skandálů stejně jako Credit Suisse. Aktuálně se ale zdá, že DB by neměl potkat stejný osud jako SVB a Credit Suisse. Oproti SVB, DB oceňuje všechny své dluhové cenné papíry v tržní hodnotě, tj. jejich aktuální prodej by neměl znamenat další ztráty.
Akcie největší německé banky Deustche Bank dnes prudce padají, zatím o více než dvanáct procent, přičemž ovšem se propad prohlubuje. Deutsche Bank je rovněž vůbec nejvýznamnější investiční bankou v EU, která jako jediná z unie patří do první ligy světového investičního bankovnictví, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Je Deutsche Bank „další na odstřel“ po Credit Suisse? Akcie největší německé banky prudce padají
Zprávy z firem
České banky? Ty jsou ukázkově zdravé
Přitom banka by tyto aktiva začala prodávat až poté, co by vyčerpala svých 256 miliard eur v likvidních aktivech. Zároveň na rozdíl od Credit Suisse či SVB se likvidní aktiva DB v roce 2022 zvýšila. Navíc německé vklady u soukromých bank jsou štědře pojištěny jak pro jednotlivce (do výše 5 milionů eur) i společnosti (do výše 50 milionů eur).
Kromě nerovnováhy mezi aktivy a pasivy, rostoucí úrokové sazby mohou ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, způsobit vyšší finanční zátěž pro dlužníky, což zvyšuje pravděpodobnost nesplácení úvěrů. Pro banky by to mělo být zvládnutelné, jelikož často disponují dostatečným zajištěním úvěru. Pokud by se ale hodnota zástavy také snižovala v důsledku rostoucích úrokových sazeb (např. nemovitosti), mohlo by to vytvořit další negativní spirálu. Proto bych si dal pozor na banky, které v roce 2022 reportují čísla a jejich náklady na riziko meziročně bez vysvětlení poklesnou.
A co český bankovní trh? České banky se dle rychlé analýzy zdají být zdravé s dostatečnou likviditu. Ze všech klientských vkladů je cca 70 procent pojištěno. Na rozvahách českých bank převažují úložky u ČNB, úvěry domácnostem a podnikům nad cennými papíry.
Uvidíme, co nám ještě rok 2023 přinese, bankovní sektor se aktuálně jeví jako příležitost, ale i možná pohroma.
„Nomura-gate“. Tak pojmenoval hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář mediální aféru, která se strhla kolem zprávy největší japonské investiční banky. Nomura varovala před závažnou měnovou krizí, jež má během následujícího roku postihnout Českou republiku, Maďarsko a Rumunsko. Proč je její závěr zavádějící, Sklenář vysvětluje v komentáři. „Na korunu můžou přijít horší časy, ale makroekonomicky máme na to, vše rozumně zvládnout,“ uvádí ekonom.
Petr Sklenář z J&T: Není žádný důvod se obávat měnové krize v Česku
Názory
Pojištění proti krachu Credit Suisse ve středu odpoledne zdražilo na krizové úrovně. Odpovídá ceně pojištění třeba americké banky Morgan Stanley v září 2008, po krachu Lehman Brothers. Tímto krachem tehdy odstartovala nejkritičtější fáze světové finanční krize let 2008 a 2009. Cenu pojištění proti pádu Credit Suisse nyní zhusta vyhánějí banky, které s ní uskutečňovaly obchody a transakce, a nyní si ve strachu a shonu pojištění kupují.
Credit Suisse je jen „špička ledovce“, varuje člen vedení největší banky v USA
Názory
Česká koruna výrazně oslabuje kvůli strachu z pádu největší švýcarské banky, Credit Suisse, jejíž akcie dnes na burze klesly až o 25 procent. V Praze na burze padají také akcie tuzemských bank, v čele s těmi matky České spořitelny.
Lukáš Kovanda: Strach z pádu největší švýcarské banky Credit Suisse potápí i českou korunu
Názory
