Analytik XTB Pavel Peterka: Vítězem obchodní války nebude nikdo
Obchodní válka už začala. Její dopady pocítíme všichni, upozorňuje v komentáři analytik XTB Pavel Peterka.
Jednotlivé státy a regiony ve světě na zavádění amerických cel a na další hrozby reagují různě. EU, dle mého názoru chybně, už načrtla základní kontury recipročních cel včetně objemu amerického zboží, kterého se cla budou týkat. Čína komunikuje připravenost zvýšení cel oplácet. Reaguje i Kanada, Mexiko a další státy. Trump navíc slíbil další vlnu cel v dubnu. Cílem má být údajně srovnání úrovně cel, která jsou uvalena na USA. Pokud budou jednotlivé státy svá cla na USA zvyšovat, tak lze očekávat další navyšování Trumpovo cel. To už je obchodní válka globálního charakteru.
Americký prezident Donald Trump podle očekávání podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u energií, na něž platí desetiprocentní clo. Kanada, Mexiko i Čína bezprostředně poté avizovaly odvetná opatření. Peking chce navíc podat stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO).
Trump uvalil cla na dovoz zboží z Číny, Kanady a Mexika. Země chystají odvety
Money
Stále ještě existuje prostor pro deeskalaci napětí. Doufám, že jej světové politické špičky využijí, aby nedošlo na globální růst celních sazeb. Dopady obchodní války jsou silně negativní, ať už na výkonnost ekonomik, tak i na mezinárodní vztahy.
Recese v USA není základním scénářem. Její pravděpodobnost však v důsledku Trumpa vzrostla.
Trumpovi je od začátku vyčítáno, že zavádění cel se negativně podepíše i na americké ekonomice v podobě zpomalení ekonomiky a posílení tlaků na růst cen. Chaotická komunikace Trumpa v oblasti zvyšování cel se negativně podepsala do výhledu růstu americké ekonomiky, kde vzrostla pravděpodobnost recese v roce 2025 na úroveň přes 30 procent. Základní scénář sice stále nepočítá s recesí americké ekonomiky, ale je zřejmé, že cla mají negativní dopady, a to ještě dřív než jich většina začala platit. Americký spotřebitel už nyní omezuje spotřebu z důvodů obav z dalšího vývoje ekonomiky, což se podepíše do pomalejšího růstu ekonomiky.
Evropa v pasti vlastní odvety
Podobný příběh uvidíme v případě zavedení evropských odvetných cel i na našem kontinentu. Zvýšení cel povede k oslabení ekonomického růstu, ochlazení domácí i zahraniční poptávky, vyšším tlakům na růst cen a k poškození mezinárodních obchodních vztahů. Obzvlášť pro exportně orientované evropské ekonomiky, jako jsou například Česká republika, Německo a Slovensko, je zavedení recipročních cel pohromou.
Doufám, že si tento „tvrdý“, ale zároveň ekonomicky neracionální přístup evropské politické špičky rozmyslí. Americká ekonomika je větší, silnější a odolnější. Tuhle přetlačovanou v podobě cel vydrží podstatně déle než přidušená evropská ekonomika. Zavádění cel i v jiných regionech ochladí světovou poptávku po evropském i českém exportu, což se podepíše minimálně do pomalejšího růstu ekonomiky ve srovnání se situací, kdy obchodní válka neproběhne.
Evropská unie nezahálí a zavádí odvetná opatření za včerejší zavedení nových 25procentních amerických cel na surovou ocel a hliník a produkty z nich, dohromady uplatněná na zhruba 150 miliard dolarů ročního dovozu. Světovou obchodní válku tak EU stupňuje, přestože podle Bruselu nakonec poškodí řadového spotřebitele. Trump ale nelení. A chystá odvetu za odvetu. 
Lukáš Kovanda: Brusel stupňuje obchodní válku. Evropanům podraží whisky a motorky
Názory
V reakci na zavádění cel budou firmy hledat nové trhy pro svůj odbyt. Jedním z takových trhů bude velmi pravděpodobně Evropa. Lze tedy očekávat příliv zahraniční konkurence, která se bude snažit přesunout část zboží, které nyní prodává v USA a dalších regionech, na evropský trh. Pro řadu evropských firem je tento nárůst konkurenčního tlaku velkým strašákem. Nová konkurence totiž ukrojí část z jejich tržního podílu, což se podepíše na tržbách a celkové hospodářské situaci podniků. Pro spotřebitele to může být minimálně na krátkodobém a střednědobém horizontu dobrou zprávou, protože nová konkurence bude bojovat mimo jiné nižší cenou, což bude tlačit na pokles některých cen v ekonomice.
Trumpovy pohnutky
Nevidím do hlavy amerického prezidenta, ale myslím si, že jeho dlouhodobý cíl je získat pomocí cel dodatečné prostředky do veřejných rozpočtů. To by pomohlo snížit tempo zadlužování. Alternativně by mohl příjem z cel vytvořit polštář v rozpočtu pro slíbené snížení daní pro podniky. Je nutné dodat, že zavedení cel zpomalí ekonomiku, která bude generovat méně peněz a tím i méně daňových příjmů. Část případně celý výběr peněz na clech tak umaže nižší ekonomický výkon a nižší výběr daní.
Dalším úhlem pohledu je, že cla zvýší konkurenceschopnost amerických výrobců a v delším období mohou dále přesvědčit řadu firem k přesunu výroby do USA, kde se clům mohou vyhnout.
Ekonomická teorie ale i praxe z prvního období Donalda Trumpa ukazuje, že takto to jednoduše nefunguje. Negativní dopady převýší jakékoliv pozitiva, které Trump a jeho tým v celní politice vidí. V konečném důsledku budou tratit. Je možné, že je Trump a jeho tým ochotný nést negativa celní politiky, pokud se pozitiva projeví v preferovaných oblastech – jako je zvýšení podílu domácí výroby, zlepšení podnikatelského prostředí pro průmysl a třeba vznik nových pracovních míst. Je důležité dodat, že to bude na úkor všech ostatních v ekonomice, kdy zjednodušeně ztratí dohromady více než druhá skupina získá.
Americký prezident Donald Trump hrozí zemím Evropské unie zavedením cla ve výši 200 procent na víno, šampaňské a další alkoholické nápoje, které do USA vyvážejí. Trump cla hodlá zavést, pokud EU začne uplatňovat clo na americkou whisky, jak Brusel plánuje. Clo na whisky hodlá EU zavést coby součást odplaty za Trumpova nová cla na ocel a hliník, zavedená tento týden.
Trumpova cla zřejmě zlevní Čechům francouzské víno. Ohrozí to české vinaře?
Názory
