Banky drží sazby hypoték nahoře. Hojí se za snahu lidí refinancovat dřívější půjčky
Průměrná nabídková sazba hypoték se v listopadu pohybuje kolem 5,32 procenta, tvrdí nově prezentovaná analýza developerské společnosti JRD. To je o něco vyšší číslo, než udává bankovní asociace. Podle ní byla průměrná realizovaná sazba na hypotéce u českých bank za září 4,96 procenta.
Obě čísla jsou nicméně o poznání vyšší, než jaká je aktuální základní úroková sazba stanovená Českou národní bankou. Ta je 4,25 procenta. Pětileté sazby, které banky využívají k financování hypoték, se pohybují dokonce na úrovni 3,6 procenta.
Zdálo by se, že banky mají velký prostor ke snižování úrokových sazeb u hypoték. Překvapivě se tak neděje.
„Mají z toho výbornou marži a chtějí si udržet ziskovost,“ uvedl nedávno guvernér České národní banky Aleš Michl na konto komerčních bank. Michl doporučuje bankám snížit sazby u půjček na bydlení. Nicméně, komerční banky si úročení nenechají diktovat, rozhodují se podle svých byznysových záměrů. A drží úroky o zhruba 1,6 procenta vyšší, než za kolik si peníze berou na trhu. To už je slušná zisková marže, obvyklá u bank u tohoto produktu bývala kolem jednoho procenta.
Banky využívají letošního oživení zájmu o hypotéky, a také faktu, že bytů je na trhu relativně málo.
Podle Jana Sadila, předtím dlouholetého šéfa Hypoteční banky, nyní ředitele developerské společnosti JRD, by banky mohly jít s úroky hypoték dolů. Je tu ovšem jeden háček. A sice, že lidé s klesajícími sazbami chodí do svých bank a žádají refinancování. Chtějí nižší úroky u dříve smluvených půjček. Nic na tom nezměnil ani nový zákon, protlačený bankami, podle kterého jsou od září podmínky pro refinancování složitější.
Zděděné peníze, lepší sazba či podmínky úvěru v jiné bance nebo životní změny. To vše mohou být důvody, proč chce někdo splatit hypotéku dříve, než mu skončí fixace. Existuje nicméně několik situací, kdy ji můžete splatit předčasně i bez sankcí. Mimo tyto situace, banky ale mohou účtovat poplatek za účelně vynaložené náklady, většinou administrativní. Všechny další, které souvisí s předčasným splacením úvěru, ale banky dosud klientovi vyčíslit nemohly. Od 1. září se ale toto díky novele zákona o spotřebitelském úvěru mění. Přečtěte si, které banky poplatek zavádějí a koho se bude ve výsledku týkat.
Poplatek za předčasně splacenou hypotéku od září vzroste. Víme, ve kterých bankách
Money
Banky drží sazby výše, protože se děsí situace, že si s klientem před pár lety domluvily jistou výši úročení, na tu si na mezibankovním trhu vzaly za dané úroky peníze, a nyní, když sazby klesají, by měly klientům jejich půjčku zlevnit. Do toho se žádné bance nechce. Jak praví analýza JRD, „za předpokladu 3leté fixace a snížení sazby o jeden procentní bod může bankám vzniknout náklad ve výši 12 miliard korun.“ Jinými slovy, s tím, jak klesají úrokové sazby, bankám při refinancování hrozí velké ztráty.
Zisková marže bank na hypotékách se v minulosti pohybovala kolem jednoho procenta. Nyní je to více. Je to daň za chuť lidí zlevňovat si minulé půjčky.
Dalším důsledkem „refinanční vlny“ při klesajících sazbách je fakt, že dříve byly nejčastější fixace hypoték pět nebo sedm let. Nyní vede tříletá fixace. Jednoletá není výjimkou. Banky se prostě jistí proti tomu, aby lidé neuzavřeli smlouvu na více let a s klesajícími sazbami potom vyjednávali o snížení sazeb.
Průměrná sazba hypoték na počátku listopadu opět nepatrně klesla, proti předchozímu měsíci se snížila o 0,02 procentního bodu na 5,32 procenta. Zůstala na nejnižší úrovni od května předloňského roku. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Hypoteční analytik: Hypotéky zlevní až v příštím roce. Banky se musejí zahojit
Money
Podle Jana Sadila z JRD se na trhu s bydlením projevuje ještě jeden, poněkud překvapivý trend. Klienti nebo investoři, kteří chtějí půjčku na bydlení, jsou schopni se s bankou do krve pohádat o výši úrokových sazeb. Ale vůbec se nepouštějí s developery do jednání o ceně bydlení. Kdyby si klient vyjednal slevu na bydlení, nemusí se hádat s bankou o desetinky při úročení hypotéky. To se ovšem neděje.
Situace je dána samozřejmě faktem, že nových bytů je na trhu stále málo. Podle údajů statistického úřadu byla v loňském roce zahájena v Praze, největším trhu v Česku, výstavba 5720 bytů. Podle developerů by se ovšem mělo stavět každý rok minimálně deset tisíc bytů. Nízká výstavba je z velké míry dána nefunkčním povolovacím řízením, které nenapravila ani digitalizace bývalého ministra Ivana Bartoše.
Nedostatek nových bytů při zvyšující se poptávce způsobuje jednak to, že banky mohou držet úroky hypoték výše, a pořád budou mít dost klientů ochotných vyšší úroky zaplatit. A druhým efektem je, že ceny bytů nadále rostou, meziročně se čeká asi pětiprocentní nárůst cen. Protože čeho je málo, toho cena roste. Takže se vede boj o výši úroků, ale ne o cenu produktu, bytu.
Katolická církev dlouhou dobu usilovala o navrácení majetků, které v minulosti vlastnila, a které jí sebral komunistický režim. Částečně se jí to podařilo, získala polnosti, lesy, budovy. Jenže doba jde dál, a je potřeba hledat nové způsoby hospodaření. Ekonomickou stránku fungování církve má na starost Jan Balík, který vymýšlí nové obchodní modely, a také je sám řídí. Jaké? Prozrazuje Balík, pravá ruka arcibiskupa pražského Jana Graubnera, v rozhovoru, který v nezkrácené verzi vyšel v tištěném magazínu Realitní Club.
Jan Balík: Praha je tam, kde je metro. Byty u jeho stanic nás zajímají
Reality
Česko trpí nedostatečnou výstavbou. Každý rok by jen v Praze byla potřeba 20 tisíc nových bytů, což se ani zdaleka neděje. Tento deficit je natolik alarmující, že zasahuje nejenom segment vlastnického, ale i nájemního bydlení. Proč se v tuzemsku staví málo a jak to napravit? Porostou ceny bytů v příštím roce? A jak se bude vyvíjet nájemné? Celý rozhovor s Pavlem Klimentem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.
Pavel Kliment: Ceny bytů porostou. Ne tak rychle jako nájemné
Reality
Marcel Soural se svojí skupinou Trigema často vyráží z Prahy. V regionech, hlavně těch horských, staví hotely, apartmánové domy a sjezdovky. Loni nakupoval v Rokytnici, spadeno má i na Harrachov. Jak říká: „Akvizice řešíme vlastně neustále.“ Jaké proměny chystá v Rokytnici? Kdy začne skupina stavět na Šumavě? A má Marcel Soural nakupovat další vinice? Celý rozhovor s Marcelem Souralem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.
Marcel Soural: Ekologové nemají rozum. Musíme stavět hlavně pro lidi
Reality
