Ano, Rusové vědí, co dělá jejich armáda na Ukrajině, míní expert na Rusko a překladatel Orwella do ruštiny
Zvěrstva, která ruští vojáci spáchali na Ukrajině, vyvolávají dvě otázky o Rusech doma: Vědí, že jejich armáda dělá tyto věci? A pokud ano, jsou s tím srovnáni? Odpovědi jsou téměř jistě „Ano“ a „Pracují na tom“. Sami to zjišťují prostřednictvím neoficiálních zpravodajských zdrojů nebo od jiných občanů – i když jsou příliš opatrní na to, aby to přiznali v policejním státě, míní komentátor agentury Bloomberg, původem Rus a mimo jiné autor ruského překladu knihy George Orwella 1984 Leonid Bershidsky.
I když Putinovo Rusko nebude vojensky poraženo, natož okupováno a násilně deputinizováno, otázku: Věděli jste? budou slyšet Rusové vždy, když budou žádat o víza, pohovor na zahraniční práci na Západě nebo se jen tak dostanou do nezávazných rozhovorů s Ukrajinci či obyvateli západních zemí, píše Bershidsky na serveru agentury Bloomberg.
Budou používat stejnou obranu jako Němci po druhé světové válce? Budou tvrdit, že jim Putinův režim odřízl přístup ke všem informacím kromě propagandy a násilím je nakrmil myšlenkou, že popravení neozbrojení civilisté byli ve skutečnosti oběťmi ukrajinských zvěrstev pod falešnou vlajkou?
I když se hrozba jaderné války nezdá příliš pravděpodobná, měli bychom se mít na pozoru, riziko jaderného střetu nyní existuje, varuje uznávaný izraelský historik a autor několika bestsellerů Yuval Noah Harari. Svět je podle něj v nejnebezpečnějším okamžiku světových dějin od kubánské krize v roce 1962, cituje ho server CNBC.
Jsme nejblíže jadernému střetu za posledních šedesát let, varuje uznávaný historik
Politika
Jsem si jistý, že někteří ano a budou mít nějaké důkazy, které mohou nabídnout. Zdá se, že Putinův režim udělal vše pro to, aby Rusům skryl pravdivé informace. Nezávislé zpravodajské kanály byly na internetu zcela uzavřeny nebo zablokovány. K těm, které jsou stále aktivní, se bez virtuální privátní sítě nedostanete. Hledejte v ruštině „Buča“, kyjevské předměstí, na kterém ruští vojáci rozpoutali hrozné násilí, na ruském vyhledávači Yandex – a získáte zvrácenou kremelskou verzi událostí.
Je ale tato informační blokáda skutečně účinná?
V Rusku byly v březnu čtyři nejstahovanější aplikace pro MacOS i Android sítě VPN . Někdo by mohl namítnout, že lidé používají tyto aplikace pouze k udržení přístupu k Netflixu a dalším zábavním službám, které opustily zemi od začátku války na Ukrajině. Ale pátou nejžádanější aplikací byl šifrovaný messenger Telegram, pravděpodobně nejlepší dostupný zdroj necenzurovaných zpráv o válce.
Londýn rozšiřuje seznam sankcionovaných Rusů, nově na něm přibude i Ukrajinec, politik Viktor Medvedčuk, který je podezřelý z vlastizrady. Sankcím se nevyhne ani šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov.
Britové zmrazí majetek šéfa Lukoilu i ukrajinského politika podezřelého z vlastizrady
Politika
Podle průzkumu provedeného v březnu je televize hlavním zdrojem informací pro 50 procent Rusů a 45 procent jí důvěřuje. Ale to je právě to, co lidé žijící v autokratickém režimu říkají autorům průzkumů – ne nutně to, co si skutečně myslí.
A i když údaje z průzkumů odrážejí realitu, existuje velký věkový rozdíl ve sledování televize: mladší lidé sledují televizi málo a více než čtvrtina dospělých Rusů ji nesleduje vůbec, místo toho se spoléhají na zprávy na internetu. Jsou to oni, kdo používají VPN k přístupu k nezávislým zpravodajským zdrojům a k odběru nefiltrovaných telegramových kanálů. Také vědí, že Google je lepší vyhledávač než Yandex.
Dokonce i Putinův tiskový tajemník Dmitrij Peskov otevřeně přiznává, že k přístupu k zakázaným západním sociálním sítím používá VPN. Oficiální zásada je, že takové použití není trestné. A skutečně zatím nedošlo k žádným represáliím za používání Facebooku nebo Instagramu, oba prohlášené za „extremistické“ organizace. Pro tajnou policii je extrémně obtížné sledovat takové použití ve velkém měřítku, zatímco VPN zůstávají legální.
Jejich svět je světem luxusních rezidencí, jacht, tryskáčů a elitních škol. Zatímco jejich rodiče brojí proti Západu, děti ruských oligarchů si život v něm užívají plnými doušky, upozorňuje CNN. 
Děti Kremlu milují život na Západě. Jejich otcové proti němu zbrojí
Politika
Sociální sítě jsou plné příběhů o dobře informovaných potomcích, kteří volají svým rodičům nebo starším přátelům, aby jim řekli, co se děje – a narážejí na tvrdohlavou nedůvěru. Ale opravdu lidé věří své televizi více než svým vlastním dětem, nebo jiným lidem, které osobně znají?
Vážně o tom pochybuji. Vím však, že starší Rusové jsou na telefonu (a nyní i na Skypu, WhatsAppu, Telegramu nebo jiných prostředcích komunikace na dálku) extrémně opatrní. Neohrozí se šířením kacířství – v Sovětském svazu, zemi, které se moderní Rusko stále více podobá, za to trpělo příliš mnoho lidí. Dokonce i v soukromí našeho bytu, když jsem byl malý, se matka v mé přítomnosti vyhýbala kritice sovětského řádu – ze strachu, abych to ve škole nevyřkl.
Přeživší pamětníci Sovětského svazu možná nemají technologickou chytrost svých dětí, ale vtloukali jim do hlavy pouliční chytrost, která je nezbytná pro přežití v policejním státě. Mají také spoustu zkušeností se čtením mezi propagandistickými řádky. Předpoklad, že tito lidé, kteří se soukromě smáli sovětské ideologické potravě, náhle ztratili schopnost vést diskuzi o tom, co se děje, se mi zdá málo pravděpodobný.
Rusko je v bankrotu, říká ratingová agentura Standard & Poor’s. To znamená, že Rusku nepůjčí ani Číňani, přičemž tento stav může trvat desetiletí a Rusům přinese bídu.
Rusko bankrotuje. Putinovi nepůjčí už ani Číňané, na válku ale peníze mít bude
Money
Poválečný výzkum ukázal, že obyčejní Němci věděli, co nacisté chystají. I s relativně omezenými médii a komunikací té doby nebylo možné zločiny nacistů přehlédnout, bez ohledu na to, jak se člověk snažil. Mohli však odmítnout přiznat se ke svým znalostem; mohli se dokonce přesvědčit o své vlastní nevědomosti.
I to vyžaduje značné úsilí, uvědomuji si, když čtu příspěvky některých Rusů na sociálních sítích nebo poslouchám, jak moskevští známí říkají věci jako „Není všechno černobílé“ nebo „Nikdy se nedozvíme celou pravdu.“ Mám pocit, že když na ně přitlačím, někteří by mohli propuknout v pláč, nebo se na mě rozzlobeně vrhnout. Napětí je všudypřítomné a nejsem si jistý, zda má kořeny ve strachu nebo v pudu sebezáchovy. Moje vlastní rodina se snaží vyrovnat s vědomím, že ruská zvěrstva se páchají i naším jménem.
Je to břemeno, které musíme nést – pravděpodobně po zbytek našich životů. Ti, kteří budou trvat na tom, že byli oklamáni propagandou, se jí nezbaví. V těchto brutálních týdnech se pouze ti, kdo si otevřeně přiznají spoluvinu, mohou vyhnout váze, která sráží Rusy k zemi.
Leonid Bershidsky (50)
Narodil v Moskvě do židovské rodiny. V 90. letech pracoval v The Philadelphia Inquirer, Newsweeku, The Moscow Times a byl šéfredaktorem týdeníku „Capital“. V letech 1999 až 2002 byl prvním šéfredaktorem deníku Vedomosti. Poté se věnoval podnikání, ale v roce 2012 začal redigovat ukrajinský webový portál Forbes.ua. V roce 2014 po ruské anexi Krymu Bershidsky oznámil svou emigraci do Německa.
