Lukáš Kovanda: Přijde naše vláda s dalším úsporným tarifem? Rozhodne Kreml
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Nyní se navíc zdá, že nestandardní a nejistá situace panuje kolem přepravy plynovodní turbíny z Kanady do Ruska. Ruská strana tvrdila, že její absence je důvodem, proč musela od poloviny června redukovat přepravu Nord Streamem 1 na 40 procent jeho kapacity. Rusové však nyní vykazují určitou liknavost při přejímce turbíny. Podle zdroje agentury Reuters nebyli dosud s to ani určit místo, kam má být přepravena, ani místo proclení. Německý ministr hospodářství Robert Habeck se nechal slyšet v tom smyslu, že se zdá, že Rusové už snad ani turbínu zpátky nechtějí.
Společnost Siemens Energy, která má opravenou turbínu nainstalovat zpět do systému plynovodu Nord Stream 1, si stěžuje, že termín dokončení není zcela v její moci. Skoro to vypadá, že Rusové turbínu již ani nechtějí, komentoval patovou situaci německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Turbína pro Nord Stream 1 visí v Německu. Rusové ji nechtějí
Politika
Není se vlastně co divit, z důvodu růstu cen plynu v důsledku války Gazprom, ruský plynárenský gigant v rukou Kremlu, za pouhých pět měsíců splnil celoroční finanční plán, takže může Evropu tím spíše skřípnout. Záminkou mohou být další vadné a či chybějící části potrubí. Další turbínu má podnik například k opravě odeslat již v úterý týden.
Co to vše znamená pro Česko? Třeba to, že se ceny plynu, a tedy také elektřiny, domácnostem dále zvednou. A vláda bude pod tlakem, aby přišla s nějakým dalším úsporným tarifem, případně vydatně navýšila objem toho stávajícího.
Více informací k plynové krizi čtěte zde
Stávající úsporný energetický tarif, jehož návrh minulý týden schválili poslanci, už nyní pomůže jen nepatrně. A to přitom nepočítá s možností trvalejšího výrazného snížení toku plynu Nord Streamem 1. Stávající tarif jedné domácnosti ušetří maximálně 16 tisíc korun ročně. Týká se domácností využívajících jak elektřinu, tak i plyn, případně kombinaci obojího. Zahrnuje odpuštění pravidelné platby na podporu zelené energie.
Pouhý den po zveřejnění krizového plánu Evropské unie na případ nedostatek plynu, začal plynovodem Nord Stream 1 opět téct plyn. A to navzdory předchozím upozorněním ze strany Ruska, že k tomu pravděpodobně nedojde. Podle ekonomů dojde k razantnímu propadu ceny plynu.
Putin opět přechytračil Evropu. Nord Streamem 1 již teče plyn
Money
Vládní tarif problém neřeší
Domácnostem tedy tarif opravdu pomůže jen nepatrně. Například čtyřčlenná rodina žijící v rodinném domku a využívající jako zdroj energie zemní plyn, respektive běžný plynový kotel, čelí v současnosti ročním průměrným platbám za energie kolem 120 tisíc korun. Pokud taková rodina využívá jako zdroj energie elektřinu, respektive přímotop, čelí ročním nákladům zhruba 146 tisíc korun.
Pokud by dané modelové domácnosti dosáhly na maximální výši úsporného tarifu, tedy 16 tisíc korun, dočkají se úlevy ve výší 13 procent, resp. 11 procent. Ovšem tarif platí až od nadcházející topné sezóny, kdy ceny energií budou opět o něco výše. Tarif tak běžné domácnosti ušetří nejvýše kolem deseti procent nákladů, spíše to ale bude méně, 5 až 10 procent.
Nemožnost obchodovat s ruskými akciemi vedla k pozastavení obchodování s fondy, které do ruských cenných papírů investovaly. Čeští investoři se tak již měsíce nedostanou ke svým investicím za vyšší stovky milionů korun.
Češi mají stamiliony v ruských akciích. Nedostanou se k nim
Money
Úsporný tarif přitom představuje jen další dluh státu, který nebude splácet nikdo jiný než dnešní a budoucí daňoví poplatníci. Vyjde je na necelých 31 miliard korun. Zlevněné energie nyní tedy zaplatí vyššími daněmi v budoucnu. Na tarif přitom kvůli jeho plošné povaze dosáhnou i bohaté domácnosti. Takže chudí lidé – penzisté nebo samoživitelky – se v budoucnosti ze svých daní, placených například v podobě DPH z potravin, budou skládat na to, že nyní budou mít bohaté domácnosti o něco levnější energie.
Vláda by měla tedy postupovat mnohem zacíleněji a adresněji. Pak by mohla být její úleva skutečně potřebným domácnostem i mnohem vyšší než jen 5 až 10 procent. Mohla by činit třeba 25 procent.
Současně by vláda měla řešit podstatu problému drahých energií, a ne pouze problém překrývat dluhem, tedy budoucími daněmi. Vláda si také například mohla vytáhnout daleko vyšší dividendu z ČEZ a z ní zacíleně pomoci opravdu potřebným domácnostem. V takovém případě se vlastně vůbec nemusela dodatečně zadlužit jako nyní.
Evropská unie stupňuje tlak vůči Rusku, shodla se na dalším balíku ekonomických sankcí. Zakazuje mimo jiné dovoz zlata z Ruska a rozšiřuje postihy vůči Sberbank. 
Další sankce proti Kremlu. EU zakáže dovoz ruského zlata
Politika
