Lukáš Kovanda: Centrální banky by měly víc zohledňovat lidskou stránku
Česko má nejvyšší inflaci za skoro třicet let, poprvé od prosince 1993 přesahuje čtrnáct procent. A bude hůř. Blbě jsou na tom i jinde. Třeba v Estonsku je inflace takřka devatenáctiprocentní. Takže neobstojí tvrzení, že s eurem by byla inflace v ČR nutně nižší.
V Česku poměrně specificky došlo ke kombinaci přehřátí trhu práce a nemovitostního trhu. Dlouhodobě nejnižší míra nezaměstnanosti v EU vytváří tlak na růst mezd, který není v jiných zemích EU tak silný. Zároveň pomalá povolovací řízení už léta dusí stavebnictví, takže v rezidenční výstavbě zaostáváme třeba i za Polskem. To rovněž vede k tlaku na růst cen nemovitostí, který v celé EU prakticky nemá obdoby.
Citelně zdražují energie, ale také potraviny. Například vepřové zdražilo z března na duben o skoro 25 procent. Cukr z měsíce na měsíc přidal skoro osmnáct procent a mouka takřka 22 procent. V růstu cen potravin se zrcadlí růst cen energií, ale také dopady války na Ukrajině. Meziročně nejvíce zdražuje bydlení. Elektřina o zhruba 30 procent, plyn o zhruba 44 procent. Tuhá paliva typu uhlí nebo dřeva o 24 procent. Teplo a teplá voda o skoro osmnáct procent.
Letošní roku bude pro maloobchod velmi slabým rokem. K pozvolnému útlumu nakupování dochází vlivem inflace už nyní. A bude hůř, píše ve svém komentáři hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. 
Petr Dufek: Obchod čeká těžký rok. Lidé šetří
Názory
Současná inflace tvrdě zasáhně i střední třídu
Tato inflace už je tak razantní, že se citelně podepíše na životní úrovni nejen chudších vrstev obyvatelstva, ale také střední třídy. Pro Fialovu vládu představuje závažný problém, neboť frustrace a pocit zmaru obyvatelstva se v příštích měsících kriticky umocní. Za celý letošní rok je třeba počítat v průměru se zhruba 14procentní inflací. Česká národní banka bude nucena zvýšit svoji základní úrokovou sazbu letos až k úrovni sedmi procent.
Prapůvodním zdrojem nynější dramatické inflace, v Česku, v Estonsku a mnohde jinde, není ani válka, ani pandemie, ani rozhazovačné vlády. Jsou jím centrální banky, a hlavně chybné modely ekonomů, jimiž se centrální banky řídí. Potíž těch ekonomů je v tom, že si hrají na matematiky ve sféře společenské vědy. A zase jim to bouchlo.
Evropská centrální banka podle jednoho ze svých členů zřejmě přistoupí ke zvedání úrokových sazeb v červenci. Tedy v tom případě, že prognóza ekonomů bude i nadále ukazovat na růst inflace, píše server agentury Bloomberg.
Dřív než bude pozdě, ozývá se čím dál hlasitěji z ECB k otázce zvyšování sazeb
Money
Modely, to jsou jakési recepty či návody, které ekonomové píší centrálním bankéřům jako vodítko, jak jednat v takové či makové situaci. Nezapomeňme, centrální bankéř ve své podstatě není bankéř, ale úředník. Ostatně třeba současná hlava americké centrální banky nebo Evropské centrální banky ani nemá ekonomické vzdělání – jsou to shodou okolností právníci.
Mnozí ekonomové přistupují ke světu tak trochu „autisticky“ a v rámci svého vidění světa se snaží napasovat matematické modely na lidskou společnost. Chybou je, že ekonomii chápou jako vědu exaktní, nikoliv jako vědu společenskou. A ty, kteří upřednostňují humanitní pojetí ekonomie, označují za nevzdělance, ba šarlatány. Prostě proto, že jejich modely nejsou dost matematické. „Není to tak, že by matematiku neuměli a snažili se ji proto obejít. Jen ji nepoužívají, protože si uvědomují její limity při rozboru obyčejné člověčiny. Uvědomují si, že lidská společnost není neživý svět, jaký studuje mechanika, jaderná fyzika, astronomie nebo geologie.
Ekonomické modely by měly zohledňovat lidské měřítko
V posledních více než deseti letech centrální bankéři nicméně naslouchali spíš ekonomům "matematikům". A výsledek sledujeme v přímém přenosu. Po roce 2008 centrální bankéři umělým stlačováním úroků – jehož dosáhli znehodnocováním měn – vlastně politiky vybízeli k rozhazování a zadlužování. Jakoby říkali: máte to levné, tak si půjčujte, tak se zadlužujete. Teď se tváří, že se tím nemají nic společného. Ovšem nechat dítě v cukrárně, vybídnout jej, ať si pochutná, a pak mu nadávat, že se přejedlo a je mu zle, představuje vrchol pokrytectví.
Nejtěžší otázka, kterou můžete položit dodavateli elektřiny, zní: O kolik zdraží v letošním roce elektřina? Nikdy jste neslyšeli tolik výmluv, neměli tolik telefonátů, kdy se vám zaměstnanci dodavatelské firmy snaží vysvětlit, že to prostě spočítat nejde. Lze to pochopit, doba je těžká. Nicméně výsledné sdělení je, že lze čekat další zdražování elektřiny.
Dalibor Martínek: V létě přijde další zdražování elektřiny. O kolik? Dodavatelé ceny tají, ještě je počítají
Názory
Nechápejme to zle. Modely, jež „autističtí“ ekonomové píší centrálním bankéřům, nejsou špatné samy o sobě. Naopak, jsou z matematického hlediska elegantní, při pohledu na ně zaplesá srdce nejednoho jaderného fyzika. Jenže stojí na mylném předpokladu. Zůstaneme-li u příměru s dítětem ponechaným v cukrárně, ty modely předpokládají, že když má dítko právě dost, když snědlo právě tak akorát bonbonků a dortíků, samo ji spořádaně opustí. Realističtější by bylo ovšem předpokládat, že jej budou muset odnášet, až se mu udělá šoufl. Jenže pak by jej do té cukrárny v prvé řade nikdo ani nepustil.
Ekonomický model jednoduše nelze postavit na tom, že každý vždy přesně ví, kdy má dost a nepodlehne pokušení, a podsunout ho centrálním bankéřům. Protože tak jako pro dítě je zpravidla těžké odejít z cukrárny, je pro centrální bankéře těžkou vypnout program podpory ekonomiky spočívající v tištění bilionů peněz. I když politici jsou za takové programy také samozřejmě rádi. Vždyť tištění peněz jde ruku v ruce se nízkými úroky a ty zase se snadným zadlužováním, a tedy snadným nákupem voličských hlasů. A nakonec také s inflací, jak právě vidíme.
Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky, o kterém spekulují média, může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů. 
Zemanův favorit do čela ČNB Michl může rozpoutat bankovní kovbojku
Money
Rusko čelí nejhlubšímu hospodářskému poklesu za téměř tři desetiletí, protože tlak ze strany sankcí uvalených USA a jejich spojenci narůstá. Uvádí to interní prognóza ruského ministerstva financí s tím, že HDP Ruska se letos sníží až o 12 procent, což je výrazně více než dubnový odhad ruské centrální banky, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje.
Ruská ekonomika letos klesne nejvíce za 30 let, přiznává interní analýza Kremlu
Money
