Češi chudnou jako nikdy dřív, přestože suma na výplatnici roste. Tato ukolébavka ale brzy dohraje
Reálné výdělky Čechů letos nejpravděpodobněji klesnou takřka o desetinu. Skutečný pád životní úrovně si Češi ale ještě plně neuvědomují, zatím podléhají mentální iluzi, která tlumí jejich rozhořčení.
Z nové prognózy České národní banky plyne, že životní úroveň v Česku letos klesá ještě rychleji, než se dosud čekalo. ČNB totiž pro letošek vyhlíží celoroční inflaci 16,5 procenta. Pracovní výdělky přitom v průměru mají růst o 7,2 procenta, jak plyne z nejnovějšího šetření ČNB mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. Pokud od tohoto růstu výdělků odečteme uvedený údaj k letošní inflaci, dostáváme cifru -9,3 procenta.
Reálné výdělky lidí v ČR tedy letos nejpravděpodobněji klesnou o 9,3 procenta. Tedy takřka o desetinu. Lidé se sice zpravidla dočkají růstu výdělků, mezd a platů, ale ten ani zdaleka nepokryje inflaci. Z hlediska vývoje reálných výdělků tak prožíváme suverénně nejhorší rok celé české historie od roku 1993. Dosud byl totiž nejhorším rokem rok 2013. Tehdy ovšem reálné výdělky klesly jen o 1,5 procenta, jak říkají údaje ČSÚ. Druhým nejhorším rokem dosavadní české historie byl rok 1998, alespoň tedy co se vývoje reálných výdělků týče. Tehdy reálné výdělky klesly podle ČSÚ o 1,4 procenta.
Letošní propad reálných výdělků tedy bude šest- až sedminásobný v porovnání s dvěma dosud nejhoršími roky celé české historie.
Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to nejnovější čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Lukáš Kovanda: Česko míří do krize, jakou nepamatuje
Názory
Efekt pěněžní iluze brzy vyprchá, dostaví se frustrace
Lidé přitom obecně za takových podmínek tíhnou k podceňování skutečného zhoršení své životní úrovně. Lidská mysl má totiž sklony podléhat takzvané peněžní iluzi. Tato iluze značí, že přisuzují až příliš velký – větší, než by bylo opodstatněné – význam nominálním veličinám. Přitom současně nesprávně vyhodnocují – podceňují – význam těch reálných, tedy těch skutečně podstatných a rozhodujících z hlediska jejich životní úrovně.
Takže řada lidí se i letos bude chlácholit tím, že jim zaměstnavatel přidal na mzdě třeba deset procent. Zatímco upozadí fakt, že i tak z důvodu rapidní inflace mají oproti loňsku ve skutečnosti – reálně – o šest až sedm procent nižší pracovní výdělek. Pokud by jim zaměstnavatel snížil při nulové inflaci výdělek o šest či sedm procent, zuřili by, možná by i ve vzteku hledali novou práci, ale takto se budou mnohdy ještě ukolébávat, že vlastně zase tak špatně není, když jim stoupají číslíčka na výplatnici.
Životní úroveň Čechů prudce padá. Domácnosti hodnotí svoji ekonomickou situaci podobně jako za minulé krize před více než deseti lety. Polovina lidí dotázaných v květnovém průzkumu agentury STEM uvádí, že nemůže vyjít se současným příjmem. Dvě pětiny se děsí budoucnosti v podobě dalšího zdražování. 
Průzkum: Polovina Čechů žije od výplaty k výplatě. Další zdražování může mít fatální následky
Money
Peněžní iluze tedy letos představuje klíčového spojence vládních politiků. Protože tento mentální klam tlumí frustraci veřejností z propadu životní úrovně. Nemá ale cenu nic zastírat, lidé dříve či později postupně poznají a uvědomí si plný rozsah svého letošního chudnutí. Uvědomí si, že podlehli iluzi a že se reálně mají ještě hůře, než mysleli.
Vládní politici by se tedy měli na budoucí těžké měsíce připravovat koncepčněji. Dramatický propad životní úrovně bude vážným problémem – vážnějším, než se nyní zdá – pro zhruba 25 procent domácností, reprezentujících chudší vrstvy a nižší střední třídu. Těmto domácnostem by se mělo adresně pomáhat. Ostatní přibližně tři čtvrtiny veřejnosti situaci ustojí z vlastních zdrojů.
Naopak, pokud bude pomoc opravdu adresná, dočkají se ti skutečně závažně sociálně zranitelní vetší pomoci, než pokud se bude (zbytečně a populisticky) pomáhat také zajištěným domácnostem, které to nepotřebují. Například energetický úsporný tarif a částečně i příspěvek 5000 korun na dítě jsou příkladem plošného nebo málo zacíleného opatření, které tak v efektu zajistí skutečně potřebným menší pomoc, než jakou by mohli dostat.
Česko by mělo své předsednictví v Evropské unii, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu racionality v energetické oblasti. Premiér Fiala hovoří spíše o energetické suverenitě, jenže ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
Lukáš Kovanda: Hlavní úkol této vlády? Využít předsednictví EU ke zlevnění energií
Názory
Nedostatek energie, v našem případě plynu, nás nutí k energetickým úsporám. Jde o krátkodobé řešení, protože nic jiného nám nyní ani nezbývá. Dlouhodobě ale potřebujeme spotřebovávat více energie. Násobně více levné energie, abychom byli schopni řešit problémy, inovovat a prosperovat, píše v komentáři pro Newstream David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Lidstvo potřebuje mnohonásobně více levné energie. Jinak se nebude rozvíjet a dojde na konflikty
Názory
Vánoce budou nejdražší v historii a zároveň nejchudší za poslední léta, lidé totiž před dárky budou muset upřednostnit platbu za plyn či elektřinu. Vyplatí se pod stromeček nakupovat už nyní.
Lukáš Kovanda: Evropu čeká zima, jakou nepamatuje. Na štědré Vánoce zapomeňte
Názory
