Češi si příští rok „utáhnou opasky“ dost možná nejvíce od 90. let
Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent. Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růst cen nemovitostí.
Vrcholné hospodářskopolitické instituce v České republice definitivně přestávají předpokládat, že nynější rapidní tuzemská inflace je pouze přechodnou záležitostí. Ministerstvo financí ve své nové, dnes zveřejněné prognóze počítá pro příští rok s průměrnou inflací 6,1 procenta.
Hrubý domácí produkt v letošním roce poroste pouze o 2,5 procenta, v příštím roce o 4,1 procenta. Aktuální odhad ministerstva financí je tak horší než při poslední prognóze ze srpna, kdy letos mělo HDP stoupnout o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Téměř dvojnásobně pak rezort Aleny Schillerové (ANO) zvýšil odhad inflace pro rok 2022 – v srpnu počítala s 3,5 procenta, nyní by to mělo být 6,1 procenta. „Zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem,“ uvedlo ministerstvo.
A bude hůř, řekl rezort financí. HDP zpomalí, inflace překoná šest procent
Money
Více než šestiprocentní inflace by znamenala, že se životní úroveň Čechů v příštím roce sníží nejvýrazněji od krizového roku 2013. Podle říjnového pravidelného šetření České národní banky (ČNB) mezi tuzemskými i zahraničními analytiky totiž průměrná nominální mzda poroste v příštím roce pětiprocentním tempem. Reálná mzda českých pracovníků by se tak snížila o více než jedno procento. Výraznější ztrátu kupní síly utrpěli Češi v tomto miléniu pouze jednou, a sice ve zmíněném krizovém roce 2013. Tehdy reálná mzda poklesla dokonce o 1,5 procenta.
Ovšem ani pokles reálné mzdy přesahující dokonce i úroveň 1,5 procenta nelze pro příští rok vyloučit. To by znamenalo, že Češi si budou muset „utáhnout opasky“ nejvýrazněji od 90. let.
Novým rektorem Vysoké školy ekonomické, největší veřejné vysoké školy s ekonomickým zaměřením v ČR, byl zvolen Petr Dvořák, dosavadní prorektor pro studijní a pedagogickou činnost. 
Nový rektorem VŠE je Dvořák, přední tuzemský expert na finance
Leaders
Ministerstvo financí totiž dosud předpokládalo inflaci v roce 2022 čítající 3,5 procenta. Svoji prognózu tak upravilo vydatně směrem vzhůru, o 2,6 procentního bodu. Jestliže během pár měsíců došlo k navýšení odhadu z 3,5 na více než šest procent, nikdo není psáno, že nemůže dojít ještě k navýšení na 6,5, či dokonce až sedm procent. Pokud by se inflace pohybovala v pásmu od 6,5 do sedmi procent, přičemž by mzdy narostly nominálně opravdu jen o pět procent, Češi by si reálně pohoršili vskutku nejvýrazněji od zmíněných 90. let.
Úpravou svého odhadu ministerstvo financí následuje Českou národní banku, která již v minulém týdnu rovněž upravila svůj odhad průměrné inflace v příštím roce výrazně směrem vzhůru. Místo 2,8 procentního průměrného meziročního růstu hladiny spotřebitelských cen nyní ČNB prognózuje vzestup dvojnásobný, 5,6 procenta.
Krotitelé inflace
Průměrná inflace tak v příštím roce bude zhruba trojnásobně překonávat inflační cíl České národní banky ve výši dvou procent. V takovém případě lze již jen těžko hovořit o přechodnosti. Vždyť už letos ve druhém čtvrtletí činila průměrná inflace 4,1 procenta. A pokud vyjde předpoklad nově zveřejněné prognózy ČNB, v letošním čtvrtém čtvrtletí vykáže inflace průměrnou úroveň 5,3 procenta. Takže to v souhrnu znamená, že by inflace převyšující cíl ČNB dvoj- až trojnásobně byla realitou po dobu půldruhého roku. Letos ve druhém pololetí a po celý příští rok. To už má k přechodnosti vskutku poměrně daleko.
Vrcholné hospodářskopolitické instituce v ČR definitivně přestávají předpokládat, že nynější rapidní tuzemská inflace je pouze přechodnou záležitostí. Ministryně financí Alena Schillerová dnes uvedla, že v nové prognóze, kterou její úřad vydá v úterý, počítá pro příští rok s šestiprocentní průměrnou inflací.
Inflace nebude přechodná. Schillerová je mimořádně ve shodě s ČNB
Money
ČNB předpokládá, že inflace se vrátí do tolerančního pásma inflačního cílování, tedy do pásma od jednoho do tří procent, teprve v prvním čtvrtletí 2023, kdy by inflace měla průměrně činit 2,3 procenta. Ještě v posledním čtvrtletí roku 2022 to ale budou podle její nové prognózy průměrně 4,1 procenta.
Česká měna během dnešního obchodování zpevnila podle dat Bloombergu až na úroveň 25,165 za jedno euro. Ocitla se tak na své nesilnější úrovni od doby před loňským propuknutím pandemie v České republice, přesněji za celé období od loňského 24. února. Například proti polskému zlotému dnes zpevnila na svoji nejsilnější úroveň v historii, když jeden zlotý vyšel i na méně než 5,476 koruny, jak plyne rovněž z dat Bloombergu.
Koruna zpevňuje nejen v důsledku razantnějšího než očekáváného zvýšení základní úrokové sazby ČNB, ale také v očekávání dalšího jejího zvyšování. Trh nyní sází na to, že už během tří měsíců by mohla základní sazba činit 3,5 až 3,75 procenta. To by znamenalo, že ČNB svoji základní sazbu zvýší na nejbližších měnověpolitických zasedáních dohromady ještě o další až jeden procentní bod. Takřka jisté je, že už na svém prosincovém zasedání zvýší ČNB základní sazbu nejspíše o 0,5 procentního bodu. K dalšímu navýšení v by pak přistoupila na první zasedání v roce 2022, dost možná by sazbu navyšovala opět o 0,5 procentního bodu.
Prestižní ocenění, Českou cenu za architekturu, udělované letos již pošesté, získali Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z kanceláře atelier-r za návrh rekonstrukce hradu Helfštýn.
Prestižní architektonickou cenu získala výjimečná rekonstrukce hradu Helfštýn
Enjoy
Posilující koruna by měla postupně zlevňovat dovoz, což se projeví protiinflačně. Je to jeden ze způsobů, jak se ČNB snaží zvyšováním sazeb, obecněji zpřísňováním měnových podmínek, krotit právě inflaci.
Nicméně horizont měnové politiky ČNB činí 12 až 18 měsíců, takže centrální banka je s to ovlivnit inflaci převážně až v tomto období, tedy nejdříve na přelomu let 2022 a 2023. Na přelomu roku letošního a roku 2022 je třeba navzdory aktuálnímu razantnímu zvyšování sazeb a navzdory zpevňování koruny počítat s až osmiprocentní inflací, nejvyšší od roku 2008. Nelze ale vyloučit ani inflaci až osmiprocentní, klíčovou roli bude hrát vzestup cen energií. Osmiprocentní inflace by znamenala nejvýraznější růst ceny od roku 1998.
Zvolnění zdražování nemovitostí
Ačkoli tedy prosincové zvýšení základní sazby ČNB zřejmě bude i výrazně slabší než to listopadové, banky musí se sazbami na úvěrech, včetně hypoték, citelně nahoru. Průměrná sazba hypoték v České republice tak poměrně rychle vzroste z nynějších zhruba 2,5 na více než čtyři procenta, a pak až na pět a více procent. Takový nárůst znamená, že splátka hypotéky se pro typického dlužníka může navýšit třeba i o tři tisíce měsíčně.
V Česku je přitom zhruba milion domácností, které hypotéku mají, a další skoro milion, které o ni uvažují. Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růst cen nemovitostí. Zřejmě ale nelze čekat zastavení, ba propad cen realit. Zvolnění jejich pandemického citelného zdražování ovšem ano. Alespoň něco.
