Chce snad Trump dovést USA k bankrotu? Jeho kroky mohou být promyšlenější, než se zdá
Chce Trump záměrně dovést Spojené státy do bankrotu? Není to až tak pošetilá myšlenka, jak na první poslech zní – finančníci o ní mluví jako o tajné „Dohodě z Mar-a-Lago“.
Klíčovou událostí dnešního turbulentního dne na světových burzách je to, se jakou nečekanou razancí se mezinárodní investoři zbavují dlouhodobého amerického dluhu. Cena dlouhodobých amerických dluhopisů tak klesá, přičemž administrativě prezidenta Donalda Trumpa narůstá nákladnost obsluhy vlastního masivního dluhu. Oslabuje také dolar. Dokonce třeba i česká koruna dnes vůči dolaru zpevňuje.
Přitom americké dluhopisy nebo právě dolar, tedy obecně dolarová aktiva, tradičně představovaly takzvané bezpečné útočiště pro časy krizí a burzovních otřesů, jakým je ten právě probíhající, bezprostředně související s eskalující světovou celní válkou. To ale tedy dnes neplatí. Mezinárodní investoři totiž ztrácí důvěru ve stěžejní postavení USA ve světě a obávají se tamní recese, v níž mohou vyústit Trumpova cla, nejvyšší za sto let. Část investorů se ovšem dlouhodobých dluhopisů vlády USA zbavuje i proto, že stále vyšší relevanci přikládá tomu, že Trumpova administrativa jedná v souladu s takzvanou „Dohodou z Mar-a-Lago“.
Spojené státy už pár hodin uplatňují nejvyšší daň z mezinárodního obchodu – clo – za posledních asi sto let. Dnes začaly aplikovat navýšené clo na zhruba šedesátku zemí či ekonomických celků, s nimiž vykazují obchodní schodek. Již v sobotu přitom zavedly univerzální, desetiprocentní clo. Tato „základní sazba“ se týká prakticky všech zemí světa, s výjimkou například Ruska, Běloruska, Severní Koreje či Kuby, na něž už jsou uplatňovány americké sankce.
USA ode dneška uvalují nejvyšší clo za sto let. Česká koruna zatím patří k vítězům dne
Názory
„Dohoda z Mar-a-Lago“ má představovat neoficiální a neformální, v podstatě tajné ujednání Trumpova nejbližšího okruhu spolupracovníků nejen z administrativy. Proto je také pojmenována podle Trumpova floridského sídla. Svým názvem ale odkazuje rovněž na oficiální „Dohodu z hotelu Plaza“, uzavřenou roku 1985 v proslulém newyorském hotelu.
Dohoda z hotelu Plaza, uzavřená představiteli tehdejší skupiny G5 nejvýznamnějších světových ekonomik, znamenala záměrné oslabení dolaru sérií mezinárodně koordinovaných kroků. Z podstatné míry ji motivoval hospodářský vzestup Japonska, jehož (nejen) automobily tehdy už vážně ohrožovaly americkou konkurenci, jíž export znesnadňoval až příliš silný dolar.
Okruh Trumpových kolegů v čele s bývalým pracovníkem amerického ministerstva financí Stephenem Miranem, nyní šéfem prezidentových ekonomických poradců, míní, že Spojené státy i v současnosti, stejně jako v 80. letech, doplácí na tuze silný, nadhodnocený dolar. Jejich cílem tak nemá být nic menšího než provést radikální změnu světového finančního pořádku, vlastně uskutečnit jakousi „světovou měnovou reformu“. V jejím rámci má dojít k zásadnímu oslabení dolaru, které zlepší konkurenceschopnost amerického vývozu a tím pádem celého amerického průmyslu.
Na rozdíl od Dohody z hotelu Plaza má být Dohoda z Mar-a-Lago tajná, neformální, neboť by se podstatné části dotčených – dotčených z celého světa – pochopitelně notně zajídala.
Obchodní válka si vybírá oběti, a to ještě ani pořádně nezačala. Za poslední dny nejbohatší lidé světa přišli o stovky miliard dolarů. A někteří již začínají naznačovat, že podpora Donalda Trumpa možná nebyla tak dobrý nápad.
Nejbohatší lidé světa nikdy nechudli tak rychle jako v uplynulém týdnu
Trhy
Zmíněné nadhodnocení dolaru plyne podle Trumpova okruhu spolupracovníků ze skutečnosti, že dolarová aktiva stále představují světové bezpečné útočiště. Investoři celého světa investují do dolarových aktiv, jako jsou americké vládní dluhopisy, protože věří nejen síle ekonomiky USA, ale také vojenské síle Spojených států. Tato jejich víra upevňuje dolar a dolarová aktiva, takže jsou hojně žádaná i přes mohutně narůstající americké veřejné zadlužení.
Příliš silný dolar a přílišný zájem o americké dluhopisy ale v důsledku prohlubují deficit USA v obchodu se světem. Právě proto, že američtí vývozci a americký průmysl ztrácí kvůli silnému dolaru konkurenceschopnost. Z čehož má nejvíce těžit Čína.
Pokud mají Spojené státy vzestup Číny alespoň zbrzdit, historicky mimořádně vysoká cla nestačí, paradoxně musí oslabit dolar, je přesvědčeno Trumpovo okolí. Ostatně po Dohodě z hotelu Plaza a tehdejším oslabení dolaru také došlo k ukončení vzestupu Japonska, jež na přelomu 80. a 90. let zabředlo do několik desítek let trvající deflační stagnace. I když Dohoda z hotelu Plaza nebyla jejím jediným důvodem, přispět k ní určitě mohla.
Což jen zvyšuje naději Trumpova okruhu, že Dohoda z Mar-a-Lago obdobně ochromí Čínu.
Aby se tak však stalo, je třeba podrýt důvěru v dolar, a tedy vlastně i důvěru ve Spojené státy coby světovou vojenskou sílu, jakéhosi „světového četníka“. Náhle se zdá být motivace Trumpova vyhrožování o americkém opuštění NATO ještě o něco zřejmější.
Jde vskutku o propojené nádoby. Pod pohrůžkou vystoupení USA z NATO by totiž v rámci plnění utajené Dohody z Mar-a-Lago některým věřitelům Spojených států, například držitelům amerických vládních dluhopisů z řad členských zemí právě NATO, Trump vnutil stoleté neobchodovatelné „bezúročné“ americké dluhopisy. Namísto těch úročených s mnohem kratší splatností, které daní věřitelé drží nyní.
Firmy ze Spojených států a ze zahraničí se od nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta zavázaly investovat v USA nejméně 1,9 bilionu dolarů (43,6 bilionu korun), vyplývá z analýzy listu Financial Times. Tyto slíbené investice ale teď ohrožuje celní válka, která může snížit atraktivitu USA pro investory. Mnoho těchto slibů je totiž od podniků s globálními dodavatelskými řetězci, takže je ovlivňují cla, která se Trump rozhodl uvalit na obchodní partnery, včetně Evropské unie, Indie a Číny.
Trump hazarduje. Jeho cla mohou snížit atraktivitu USA, varuje analýza Financial Times
Money
Trump by v tomto ostatně vycházel ze studie, kterou loni v listopadu publikoval právě jeho šéfporadce Miran. Studie představuje základní kontury nového světového finančního pořádku, jenž se někdy označuje jako Bretton Wood III. Nový světový finanční pořádek by podle Mirana měl skoncovat právě s údajným setrvalým nadhodnocením dolaru.
Pokud by totiž Trump vnutil stoleté neobchodovatelné „bezúročné“ americké dluhopisy, věřitelům USA, podryje důvěru v dolar z důvodu faktického částečného bankrotu USA. Což ale právě zamýšlí. No, a pokud si stoleté dluhopisy vnutit nenechají, připraví je o bezpečnostní deštník jménem NATO. Čímž víru v dolar pro změnu podryje vyvoláním nedůvěry v USA coby onoho „světového četníka“.
Navíc existují vedlejší benefity. Zaprvé, stažením vojsk ze světa pochopitelně Spojené státy notně ušetří na odpovídajících výdajích, čímž zbrzdí nárůst svého zadlužení. Zadruhé, narůst zadlužení USA neméně pochopitelně zbrzdí také samotný fakt, že by Spojené státy aktem vnucení stoletých dluhopisů věřitelům v podstatě vyvolaly svůj částečný bankrot, totiž vlastní částečnou platební neschopnost. Část dlužné částky by věřitelé USA už zkrátka nikdy neviděli. To by nejen podvázalo důvěru v USA, ale i pomohlo zalátat alespoň část obřího amerického zadlužení.
Další texty ekonoma Lukáše Kovandy
Propady akciových trhů v posledních dnech jsou něco, na co rozhodně nejsou investoři zvyklí. Obzvláště ti, kteří do trhu vstoupili v loňském roce, kdy až na pár výjimek nedošlo k výraznějším propadům. Rok 2024 je již minulostí stejně jako zisky akciového indexu S&P 500, které v loňském roce nabyl. Co dělat z pohledu retailového investora v dnešním turbulentním období?
Krev na akciových trzích. Jak dlouho ještě poteče a co dělat jako retailový investor?
Trhy
Poradce amerického prezidenta pro záležitosti obchodu Peter Navarro nazval Elona Muska po jeho komentářích o clech montérem aut, který se spoléhá na díly z jiných zemí. Šéf automobilky Tesla, miliardář a blízký spolupracovník prezidenta Donalda Trumpa o víkendu vyzval, aby Evropská unie a Spojené státy měly mezi sebou bezcelní zónu. Mezitím se na serveru CNBC objevil podle agentury Reuters výrok ředitele Národní ekonomické rady Bílého domu Kevina Hasseta, že prezident zvažuje pozastavit ohlášená cla na 90 dní všem zemím kromě Číny. Bílý dům to vzápětí označil za falešnou zprávu.
Trumpův poradce se navezl do Muska. Je to jen montér aut, uvedl
Leaders
Panikařící trhy sází na to, že ČNB v důsledku Trumpových cel výrazně zrychlí tempo snižování úrokových sazeb. Koruna se ale celkem drží, zato těžce krvácí třeba Muskova Tesla, ovšem překvapivě padá i zlato.
Lukáš Kovanda: Akcie Tesly padají na úroveň, kam už se podívat nikdy neměly
Názory
Americký prezident Donald Trump sdělil členům svého kabinetu a dalším důvěrníkům, že miliardář Elon Musk brzy odejde ze své funkce v administrativě a vrátí se ke svému podnikání. Šéf Bílého domu však s Muskovou prací zůstává spokojen. S odkazem na tři informované zdroje to dnes napsal server Politico. Bílý dům dnes podle agentury Reuters uvedl, že Musk odejde, až dokončí svou práci v rámci skupiny pro zefektivnění státní správy.
Byznys first. Musk končí s prací pro Trumpa, stálo ho to hodně
Leaders
Výprodej zasáhl vedle akcií i kryptoměny, cena bitcoinu spadla pod 80 tisíc dolarů (1,8 milionu korun). Trhy se obávají, že svět se nevyhne obchodní válce. Z toho důvodu se zbavují rizikovějších aktiv.
Bitcoin padá. Už je čas nakupovat?
Money
