Zajímá nás
Dalibor Martínek: Babiš se prodejem Mafry přihlásil o post premiéra
Andrej Babiš dvacet let na českém trhu nakupuje jednu firmu za druhou, vlastní jich přes dvě stě. Většinou šlo o podniky ze zemědělství, chemie. Mnohá jeho převzetí se dají označit za nepřátelská, prostě využil ekonomické situace subjektu, o který měl zájem. Někdy k takové tíživé situaci sám předtím přispěl. Například, když zemědělským podnikům prodal na dluh hnojiva a v témže roce se nepovedla úroda a firmy se tak dostaly do platebních potíží, prostě je převzal.
Babiš je jistě protřelý podnikatel a obchodník. Zlom v jeho podnikatelské kariéře nastal před deseti lety. Rozhodl se, že už je jeho vliv dost velký na to, aby začal víc ovlivňovat rozhodování státu, na němž byl do té doby často závislý.
Vytvořil vlastní politické hnutí ANO. A aby politicky ve volbách uspěl, myslel si, že k tomu potřebuje mediální páku. Koupil Mafru. V té době němečtí vlastníci odcházeli z českého trhu, už jim nevynášel. Ideální konstelace pro nákup tradičního českého mediálního domu.
Jedna z největších akvizic roku je u konce. Investiční skupina Kaprain miliardáře Karla Pražáka a společnost Agrofert se dohodly na prodeji chemických závodů Synthesia, vydavatelství Mafra vydávající mimo jiné deník MfDnes a společnosti Londa.
Prodáno. Babiš se zbavil Mafry a Synthesie, putují do rukou miliardáře Pražáka
Zprávy z firem
Babiš nemohl Mafru na podzim roku 2013, kdy se konaly parlamentní volby, ještě plně využít pro své politické cíle. Plně ji převzal pár měsíců po volbách. Ale jistá autocenzura či rezignace původního novinářského ansámblu možná pomohla tomu, že mediální hroty vůči Babišovi již nebyly tak ostré. Babiš se dostal do sněmovny, a následně ve spojení se socialisty do vlády.
Politický vehikl
Babiš se vždy veřejně tvářil, že nákup Mafry byl jen další krok v jeho podnikatelské kariéře. Že mu jde o jakési synergie mezi jeho podniky. To je pravda jen z části. Faktem je, že v periodicích Mafry začaly po akvizici vycházet marketingové přílohy o levném kuřecím či vepřovém. Babiš však od začátku věděl, že si kupuje především politický vehikl. Ten mu měl posloužit v prosazování jeho zájmů, pro „informování“ či „neinformování“ o tématech podle jeho potřeb. Což se ve fungování redakcí Mafry potvrdilo.
Když před deseti lety Mafru kupoval, dělal na tehdy kmenové novináře kdysi nezávislého mediálního domu pod německým vlastnictvím dlouhý nos. Možná už do prachu dějin zapadla nahrávka, na které Babiš do telefonu na tři doby káral redaktora Lidových novin (Mafra) Honzu Kálala za to, že prý nezveřejnil jím žádanou, důležitou informaci. Pravil v nahrávce památnou větu, že „kluci (tehdejší management) ještě zjistí, s kým mají tu čest.“
Ano, brzo to zjistili. Velká část dobrých novinářů po ohlášení akvizice Mafry Babišem z firmy odešla. Do čela mediální společnosti nastoupil Štěpán Košík, který předtím pro Andreje Babiše například restrukturalizoval Mlékárny Hlinsko.
Investiční společnost Imoba, která patří do svěřenského fondu poslance a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), loni utržila čistý zisk 3,1 milionu korun. Od roku 2018 byla společnost zaměřující se například na investice do realit nebo pohostinství ve ztrátě. Tržby Imoby v roce 2022 vzrostly o 29 procent na 659 milionů korun, k čemuž podle výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin přispěl provoz čerpací stanice Pumpa otevřené v předminulém prosinci. Hodnota společnosti v minulém roce meziročně narostla o 210 milionů korun na 6,9 miliardy korun.
Čapí hnízdo, „Nejlepší projekt“, který kdy Babiš vymyslel, již vydělává
Money
Celých deset let si Babiš Mafru držel jako „atomový kufřík“. Jenže se k moci dostala jeho opozice a vymyslela „Lex Babiš“. Nejdřív to pro Babiše znamenalo, že své podnikatelské aktivity, včetně Mafry, zaparkuje do svěřenského fondu. Jím stále kontrolovaného. Opozice, hlavně ODS, však při pohledu na své předvolební preference, přišla s „Lex Babiš 2“. Tato v létě schválená norma zapovídá vrcholným politikům vlastnictví médií. Je jasné, o co jde. Aby se Babiš nemohl opět stát premiérem.
Babiš se hlásí o premiérské křeslo
To je celé pozadí prodeje Mafry. Babiš, podpořen pohledem na předvolební grafy, se chce stát premiérem. Poslední rok se sice tváří jako hodný strýček, který jezdí ve svém karavanu po republice. Pravdou je, že cítí velkou šanci na nový triumf. Mafra, která mu dříve měla pomoci v politické kariéře, se náhle stává přítěží. Proto ten „překvapivý“ rychlý prodej. Babiš je přitom známý tím, že nikdy neprodává podniky, který ovládne. Možná je to jakýsi výraz jeho ega. Co schvátím, již nenavrátím.
Důchodci jsou aktuálně pomyslnými vítězi ekonomické soutěže. Nárůst jejich příjmů je extrémní jak ve srovnání s průměrným růstem v soukromé sféře, tak dokonce ve srovnání s růstem mezd ve veřejném sektoru, kde platy díky tlaku odborů rostou rychleji.
Dalibor Martínek: Důchody jsou brzdou rozvoje Česka. Zemi sráží slabost politiků, ne důchodci
Názory
Zároveň je výslovným pragmatikem. Když nyní vidí, že opozice udělá cokoliv, aby se nevrátil, vyrábí kvůli němu nové zákony, přizpůsobí se. Takže nemám mít Mafru? Ok, klidně ji prodám. Co se skrývá za detaily prodeje jednoho z největších mediálních domů v Česku ví jenom pár lidí. Nikdy se to nedovíme. Je to prodej, není to prodej? Nebo je to nějaká další klička ála svěřenské fondy? V každém případě je jasné, že Babiš se tímto ob(d)chodem přihlásil o premiérské křeslo.
