Dalibor Martínek: Bláznivý český boj za ledního medvěda. Tom uhynul, Praha dá miliardu na nový pavilon
Lední medvěd Tom, který žil v pražské zoo, uhynul po svém přesunu do dalekého Kazachstánu. Pro někoho to není zajímavá zpráva, ale rozhodně nyní bude aspoň na čas hýbat veřejným děním. Proč medvěd uhynul? Rýsuje se nám tady mezinárodní vyšetřování, kdo za skon medvědího samce může. Kazaši, nebo Češi? Skandál, kdy Praha bude obviňovat Kazachstán, a naopak.
Je to o medvědovi, ale také o penězích. Nemalých. A je to přitom celé celkem bizarní.
V pražské zoo se chovají nebo pěstují lední medvědi. Na názvosloví nesejde. Divné je, že lední medvědi mají být v Praze. Proč by se zrovna ve střední Evropě měli chovat lední medvědi? Vždyť sem tyto arktické šelmy vůbec nepatří. Je to snad nějaký pozůstatek představ lidí z minulého století, že máme v Evropě nárok prohlížet si zamřížovaná cizokrajná zvířata?
FOTOGALERIE: Jak má vypadat nový výběh pro lední medvědy v ZOO Praha
Takto je to trošku banalizace celého problému kolem ledních medvědů. Ale také zamyšlení, nakolik by zoologické zahrady ještě měly být součástí naší kultury, jakou funkci vlastně plní. Je to byznys? Na okukování exotických zvířat a na vstupném vydělat peníze?
Argument zoologických zahrad a bojovníků za přežití živočišných druhů zní, že pomocí zahrad můžeme udržet vymírající populace dříve divokých zvířat. To je srozumitelné a jasné snad každému. Při boji za ohrožené druhy není žádná vynaložená částka velká. Ale, proč lední medvěd v Praze?
Bude nájemní bydlení budoucností Česka? Češi se k němu uchylují. Ale často spíš z donucení než z vlastní vůle. Vlastnické bydlení je drahé, nájemní je proto nouzovou variantou. Jenže i tato varianta začíná hořknout.
Dalibor Martínek: Vlastníci bytů vyždímali nájemníky. Ceny nájmů přestávají růst
Názory
Před týdnem v rámci bohulibého plánu za zachování populace ledních medvědů přijeli do Prahy další dva. Gregor a Aleut. Už to, že zvíře má jméno, je celkem podivné. Domácí mazlíček možná, ale divoké zvíře? Trošku je to lidská licoměrnost. Mají snad jména slepice nebo prasata, krávy, které končí na porážce a dáme si kousek z nich k obědu? Ale to jen tak bokem.
Pavilon za miliardu
Zpátky k lednímu medvědovi. Pražská zoo pod vedením Miroslava Bobka usoudila, že současný pavilon pro lední medvědy nedostačuje, a chce postavit nový. Za víc než miliardu korun! Takže nyní o penězích. Vydělala si snad zahrada na takovou investici? Vstupné má celkem drahé, ale asi nestačilo. Nebo si na ní vzala obří úvěr? Ani tak, ani onak. Prostě si šéf zahrady řekl svému zřizovateli, hlavnímu městu, o tuto neskutečnou částku na pavilon pro zvíře, které do Česka nepatří. Z jakýchsi záhadných důvodů ji získal.
V Praze se tedy buduje supermoderní stánek pro lední medvědy. Bobek vysvětluje svůj záměr tím, že současný výběh byl nevhodný, a ten nový naopak bude více než skvělý, na místě, kde jsou „nejvhodnější mikroklimatické podmínky“. To je asi ta argumentace, za kterou zoo vydyndala od radních Prahy víc než miliardu korun. Stavební firmy mají zase do čeho píchnout.
Praha má jistě peněz nazbyt, aby za ně zachraňovala cizokrajné tvory. Teď je to trochu ironie. Pokud má hlavní město tolik peněz, proč si pořád pražští radní stěžují, že mají špatný koeficient při rozdělování daní obcím. Že vesnice dostávají víc a hlavní město méně. Praze prý chybí peníze na dálniční obchvat, na novou trasu metra, na nové mosty, na údržbu, na platy městských zaměstnanců, prostě na všechno. Což je při ročním rozpočtu ve výši sta miliard korun co říct, že vůbec něco chybí. Praha je jedním z nejbohatších regionů v Evropě. Ale skuhrat neustále na málo peněz, to je prostě naše. Hlavně v erární sféře, která peníze nevydělává, pouze je utrácí.
Ivan Bartoš dva a půl roku na svém úřadě pro místní rozvoj „prokrastinuje“. Tváří se jako apoštol digitalizace, ale s tou zatím pohnul málo. Mezitím se těší na příští volby, průzkumy mu pořád dávají asi deset procent. Výsledkem jeho aktivity je, že se blíží kolaps stavebního řízení v Česku.
Dalibor Martínek: Stavební řízení v Česku míří ke kolapsu. Ministr Bartoš asi žije na jiné planetě
Názory
Takže, lední medvěd? Místo úvah o tom, do čeho je potřeba investovat a proč, nás teď budou mediálně zaměstnávat úvahy o tom, proč uhynul pražský medvědí samec v kazašské Almaty.
Je tu ještě jedna linka, opět s bizarním nádechem. Proč se vůbec Česko pouští do ledního medvěda. Je to snad nějaká česká tradice, chovat ledního medvěda? Jistě, je to atraktivní zvíře, děti se na něj rády dívají. Ale Praha nepůsobí jako ideální místo pro zachování tohoto druhu, který je deptán klimatickou změnou. Ta je další argumentační linkou kolem chovu těchto zvířat. Planeta otepluje, musíme něco udělat pro záchranu medvěda.
Jestli chceme toto zvíře zachránit, pojďme se i v Česku konečně shodnout, že je s klimatem něco v nepořádku. A pojďme za to zaplatit. Češi jsou hlavními bojovníky proti Green Dealu. Nechali by si uříznout ruku, hlavně aby nemuseli měnit spalovací auta za elektrická, aby nemuseli platit víc za energie. Hlavně prostě nic neplatit. Že Praha zaplatí miliardu za pavilón pro medvěda, to je všem šumafuk. To jsou přece erární peníze. A z těch krev neteče. Ale jakmile má někdo platit ze svého, vize jdou stranou.
Výsledek? Ze všech sil bojujeme proti „pomatené“ zelené politice Evropy. Na druhé straně necháme nezodpovědné, protože volené zástupce utrácet obří veřejné peníze za výběh pro posledního ledního medvěda na světě. A Tom už to nebude.
