Dalibor Martínek: Den na horách za sedm tisíc. A všude narváno. Deptá Česko obří inflace?
Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer si získal nálepku enfant terrible, ekonomického rebela. Nejdřív nám podle bulváru při kurzovém závazku „zdražil dovolenou“, nyní svými výroky působí jako neřízená střela veřejné debaty. Proslul názory ve smyslu, že Češi kňourají, ale skutečná krize neexistuje. Mnoho lidí, zejména těch bez nadprůměrných příjmů, svými slovy doslova vytáčí do běla.
Jeho výroky, jdoucí proti hlavnímu názorovému proudu, tedy lkaní nad strašným zdražováním, sice mohou působit nekorektně, přesto trefují realitu. Aktuálně nacpané české lyžařské resorty mu dávají za pravdu.
Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.
Bývalý guvernér ČNB Singer: Přestaňme si hrát na bídu. Žádná krize není
Leaders
Na českých, nikterak vysokých či kulturou služeb proslulých horách, nyní stojí jednodenní permanentka okolo třinácti set korun. Pro děti za devět set. Ve Špindlerově mlýně dospělý na den šestnáct set. Hory jsou nižší než v Rakousku, ceny srovnatelné. Úroveň služeb stále nikoliv.
Rodinu se dvěma dětmi vyjde den na lyžích na čtyři a půl tisíce korun. Rodinný oběd pod svahem na dalších tisíc korun, parkovné sto. Kdo jede do Krkonoš třeba z Prahy, připočte patnáct set za paliva. Suma sumárum, sedm tisíc za jednodenní zimní kratochvíli.
Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Lidé by však neměli brát první nabídku, neboť při víceleté fixaci a očekávaném propadu cen se nevyplatí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Energie českým domácnostem zlevňují. Ale pozor na víceleté fixace
Názory
Světe div se, parkoviště jsou plná. Fronty před vlekem na půl hodiny. Je skvělé počasí, mrzne, sněhu je dost, a jsou jarní prázdniny. Proč toho nevyužít. Růst cen či drahota evidentně jisté skupině spotřebitelů nedělá vrásky. Statistický úřad nám to za měsíc sečte a oznámí údaje za maloobchodní tržby. Naštěstí je má kdo táhnout.
Číslo, kerého se děsíme. Opravdu?
Tento pátek zveřejňují statistici ostře sledovaný údaj o lednové inflaci. Čeká se děsivé číslo, atakující dvacetiprocentní meziroční změnu. Což znamená extrémní růst cen v rámci celé Evropy. Čeká se, že se do údaje promítnou zejména nové sazby za energie u lidí, kterým skončila fixace. A také neustále rostoucí ceny potravin. Ekonomové a komentátoři budou nad novým číslem lomit rukama a všelijak ho komentovat, vyhlížet těžké časy. Dodají, že v příštích měsících se čeká nižší růst inflace, celoročně však bude růst cen stále nad deset procent meziročně. Zítra máme den poplašných zpráv.
S blížícím se jarem bude růst tlak na zpomalení inflace, protože ceny energií a pohonných hmot se budou meziročně srovnávat s historicky nejvyššími cenami. V odhadech, o jak razantní zpomalení půjde, se ale analytici liší.
Inflace bude klesat, tvrdí ekonomové. Neshodují se na tom, jak rychle
Money
Nebudou to však nové zprávy. S vysokým lednovým číslem se počítá. A s rychlým růstem cen tu žijeme už víc než rok. Zdá se, že minimálně letos ještě žít budeme.
Pro některé skupiny obyvatel je to skutečně těžká doba. Dodavatelé energií si diktují obří sumy bez ohledu na to, zda na to lidé mají. Stát hraje mrtvého brouka, dává přece příspěvek na bydlení. Přes čtyři sta tisíc Čechů už nyní nedokáže splácet své závazky. V exekuci je téměř sedm set tisíc našich občanů.
Při pohledu na tuzemské horské svahy a ceny služeb tam nabízených, a také využívaných, se však nedá apatii vlády vůči protiinflačním balíčkům co divit. Klíčová voličská skupina, tedy 2,4 milionu důchodců, je dobře ošetřená. Penzisté se už mohou těšit na další valorizaci penzí v polovině roku. Střední třída si také evidentně nemůže stěžovat. Na hory pořád máme.
A chudina? Tu můžeme nechat Babišovi a Okamurovi. Prezidentské volby přece ukázaly, že se nějakých politických otřesů není třeba bát.
