Dalibor Martínek: Drahé energie? Vláda má polovičatá řešení. Vyšší daně nic nevyřeší
Staronový šéf Starostů Vít Rakušan přichází s myšlenkou vyššího zdanění energetických firem. To už jsme mohli mít ve vládě rovnou socialisty, napadne jednoho. Ale Rakušan není sám v nápadech, jak na blížící se energetickou chudobu. Ministr průmyslu za stejnou partaj Jozef Síkela již mnoho měsíců rozpracovává jakýsi levný tarif energií. Pořád o něm nic moc nevíme. Minulá vláda Andreje Babiše zase ulevovala lidem odpouštěním daně z přidané hodnoty za energie.
To všechno jsou polovičatá řešení. Žádné nemíří na podstatu věci. Na zdražování, které bude pro desítky a možná stovky tisíc Čechů drtící. Vláda vymýšlí jenom jakési kompenzace.
Vyšší daně pro energetické společnosti? Ty vybere stát. K chudým se dávka mnohdy ani nedostane. Mezitím budeme šílené ceny platit všichni. Důsledkem bude sociální neklid, nakonec možná změna režimu.
Přitom je tu paradoxní situace. Česko je ryzím vývozcem elektřiny. Když se před třiceti lety stavěl Temelín, politici nám vykládali, jak je to pro Česko výhodné, jak budeme mít levnou elektřinu a budeme nezávislí. Jak se ukázalo, byly to jenom řeči. Nezávislí jsme, dokonce elektřinu vyvážíme. Ale cena je pro nás obří, a raketově roste. Ta, za kterou ji kupujeme od dodavatelských firem, je víc než desetinásobná oproti té, za kterou ji ČEZ vyrábí.
Vyšší daně nic neřeší
Jak je to možné? ČEZ na to má pěkné zaříkávadlo: Jsme součástí evropského trhu. Elektřinu firma levně vyrobí, a draze ji přes burzu v Lipsku prodá. Může tak generovat zisk ve výši desítek miliard korun ročně na rozdílu mezi výrobní a prodejní cenou. A manažeři firmy si za tento „úspěch“ mohou rozdávat pěkné prémie, za poslední rok to bylo přes sto třicet milionů korun.
Všech osm členů představenstva energetické společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu. Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy korun, meziročně byl o 81 procenta vyšší.
Osm členů představenstva ČEZ dostane plnou výši odměn, rozdělí si 135 milionů
Zprávy z firem
Danit ČEZ a další výrobce elektřiny, aktuální Rakušanův nápad, dává smysl z hlediska státního rozpočtu. Ale ne z pohledu spotřebitelů. Těm daně pro energetické firmy elektřinu nijak nezlevní.
Bohužel, i tak „lidová“ strana, jakou se tvářili být Starostové, teď řeší víc státní rozpočet než život lidí. Což je, na okraj řečeno, asi nějaký syndrom moci.
Pokud zdaníte energetické firmy, zvýší se příjmy rozpočtu. A úředníci rozdělující peníze budou ještě mocnější. Ale neřeší to podstatu. Tou je, že polostátní ČEZ vyrábí za mizivé ceny, ale běží produkt zhodnotit na trh.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Lukáš Kovanda: Přijde naše vláda s dalším úsporným tarifem? Rozhodne Kreml
Názory
Nechejme peníze lidem
Nezvyšujme příjmy státu zvyšováním daní pro firmy. Naopak, rovnou snižme příjmy státu od ČEZ, který je ze sedmdesáti procent státní. Ne vyšší daně. Ani dividendy. Nechme peníze mezi lidmi. Ať stát stanoví cenový strop, anebo rovnou stáhne ČEZ z burzy. Legislativní možnosti na to má. Nechme výmluvy na jednotný trh. Je energetická krize, přijměme krizová opatření.
Brusel to nakonec pochopí. Lepší než tady mít milion lidí odkázaných na sociální dávky. Ať stát zapomene na třicetimiliardovou dividendu z ČEZ. Z níž potom dvě a půl miliardy rozdělí na podporu bydlení chudých. Ano, zní to trošku socialisticky, ale jiné řešení teď není na místě. Je krize, energetická, a polovičatá řešení nemají efekt. Argument, že to nelze udělat, protože jsou tu nějací minoritní akcionáři, nemá váhu. V době krize lze jistě nějakým vládním opatřením jejich křik utlumit.
Problém je, že vláda Petra Fialy šla při volbách řešit demokracii a Babiše, ale vůbec netušila, že bude muset řešit energetickou krizi. Není na to vůbec připravená. Neoplývá žádnými odbornými kapacitami, je vyskládaná na stranickém principu. Aby se nerozpadla, každá z pěti stran vyhandlovala nějaký post. To dnes bohužel nestačí.
Akcie francouzské energetické společnosti EDF rostou po zprávě, že stát za ně zaplatí osm až deset miliard eur (197 až 246 miliard korun). Jak je možné, že akcie ČEZ po oznámení stejného záměru klesly? 
Francie znárodní EDF, akcie firmy letí vzhůru. Proč se ČEZ při podobném záměru propadl?
Zprávy z firem
Z poslední tiskové konference ministra průmyslu Síkely k pronájmu plynových terminálů v Nizozemsku bylo patrné, jak moc ministr visí na rtech šéfa ČEZ Daniela Beneše. ČEZ celou transakci prakticky zařídil, nikoliv ministerstvo. Beneš je protřelý stratég, a na rozdíl od Síkely energetice rozumí. Navíc umí udržovat vztahy s mocnými, je to v popisu jeho práce.
Síkela se ho chytá jako topící se stébla. V takové konstelaci lze asi těžko očekávat, že stát stáhne ČEZ z Lipské burzy a začne prodávat elektřinu za „normální“ ceny. Nebo ceny zastropuje po vzoru Francie, Španělska, Portugalska či Maďarska.
Vláda totiž, přestože většinový vlastník, neřídí ČEZ. Je to naopak, vládě radí ČEZ. A ten s takovýmto „divokým“ návrhem, který by ho podkopával, jistě nepřijde.
Jaký bude důsledek? Všichni budeme platit čím dál víc za elektřinu. Kdo to neutáhne, půjde potupně na sociální úřady Mariana Jurečky. ČEZ bude dál prosperovat, a odvádět do státního rozpočtu pár desítek miliard korun ročně. Někteří ministři, teď je to Rakušan, budou vymýšlet bláznivé nápady, jak firmu zdanit. Firma se těmto eskapádám ubrání, a Češi budou mezitím všechno platit.
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
Stoprocentně ovládnout ČEZ chce velkou politickou odvahu a čtvrt bilionu, říká menšinový akcionář Šnobr
Názory
