Dalibor Martínek: Důchodci žijí ve velkých bytech, rodiny s dětmi se mačkají v jedné místnosti, říká průzkum
Český statistický úřad vydává každý měsíc magazín. Poslední, červnové číslo přináší výsledky zajímavého průzkumu. Statistici zjišťovali, kolik místností Češi ve svých domácnostech obývají. Experti mají svou vlastní řeč, takové statistické ptydepe. Používají například pojem „přelidněnost“. Což v laické zkratce znamená, že v bytě či domě žije víc lidí na jednu místnost. Opakem je „málo obsazená domácnost“, kde naopak člověk prochází prázdnými místnostmi.
Výsledek průzkumu není překvapivý, nicméně je zajímavý. V rodinách lidí na 65 let dosahuje takzvaná malá obsazenost bytů či domů téměř čtyřiceti procent. Jinými slovy, čtyři z deseti důchodců bydlí ve velkém bytě či domě. Každý pokoj vytápějí, nebo také ne. Mají ho zaplněný věcmi z minulosti, vzpomínkami. Pokud nejsou vlastníky, za nadměrné metry platí nájem.
Naopak téměř pětačtyřicet procent rodin se třemi a více dětmi žije v takzvaně přelidněné domácnosti, kde počet místností je nižší než počet členů rodiny. Podobný údaj zjistili pracovníci úřadu u rodin s jedním rodičem a dětmi. Tedy typicky u matky samoživitelky. Opět téměř čtyřicet procent takových „rodin“ je „přelidněných“. Nemají místnosti.
Dalším zajímavým výsledkem průzkumu je rozdělení „hustoty bydlení“ podle typu vlastnictví. Více než pětačtyřicet procent vlastníků domu žije v málo obsazené domácnosti. Naopak ti, kteří žijí v nájmu, mají víc místností pouze v pěti procentech případů. Pětatřicet procent takových domácností se naopak tísní v méně místnostech než je členů rodiny.
Přišel mejl ze školy. Děti pojedou na výlet, pošlete 700 korun. 250 za návštěvu jakési atrakce, 450 korun za dopravu. Čtyři sta padesát korun za dopravu? Za to by se dalo jet autobusem do Berlína! Snad nejedou do Berlína… Dále v dopise ze školy stálo, připravte si tisícovku na učebnice pro příští rok za jedno dítě. A za tři týdny je škola v přírodě, čtyři noci za pět tisíc korun.
Dalibor Martínek: Tahle země není pro děti. Je pro důchodce
Názory
Kdo je tady sociálně potřebný?
Dost čísel. Výsledky dlouhé práce statistiků lze shrnout do pár vět. Kdo je starý a má vlastní dům nebo dlouhodobý nájem, může si zřídit v jedné z nevyužívaných místností knihovnu nebo odpočívárnu. Aktuálně si může požádat o státní dotaci na solár či zateplení, vláda na tento „sociální“ program vyčlenila čtyřicet miliard korun evropských peněz. To se nám to utrácí, když to jiní platí.
Mezitím můžeme vést společenskou debatu o drahých energiích pro seniory, inflaci a nezájmu společnosti o problémy starých.
Kdo má děti a pokládá základní kameny budoucí prosperity země, nemá ložnici, ale ubytovnu. Čísla statistiků poskytují zajímavý exkurz, vhodný například pro veřejnou debatu o výši nájmů. Tato statistika by však mohla být užitečná třeba i při věčných českých diskusích o valorizaci důchodů. Dává totiž trošku jiné světlo na situaci, kdo je tady sociálně potřebný a kdo ne.
Roztáčí se druhé kolo boje o bydlení studentů. Ti šikovnější si bydlení na příští dva semestry zařídili již začátkem prázdnin. Nyní, v srpnu, hledají bydlení v univerzitních městech bloudi, kteří nejdříve odjeli cestovat a užívat si. Nyní s hrůzou zjišťují, že nabídka je malá a ceny vysoké. Jak říkají lidé z realitní branže, nastává čas orodujících maminek.
Dalibor Martínek: Studenti shánějí bydlení, nájemné jde nahoru
Názory
Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka čtěte zde
