Dalibor Martínek: Důchodová reforma? Velký tyátr kvůli ničemu
Poslanci se v tomto týdnu opět vrhnou na „reformu“ penzí. Čeká se „krutá řež“ mezi opozicí a koalicí. Čeká se, že opoziční poslanci budou dlouhé hodiny u pultíku řečníka spílat vládě. Argumenty si jeden ani nechce představovat, asi to bude něco ve smyslu, že vláda je asociální. V různých variacích. A čeká se, že si koalice po dlouhých řečech, které by normálního člověka unudily k smrti, nakonec protlačí svou. Takže, nač ten tyátr.
Zásadní otázkou je, co nám vlastně ona vládní „klíčová reforma penzí“ přináší.
Na to je těžká odpověď. „Reformu“ sepsali úředníci svým pajazykem, a rozumí jí zase jen úředníci. Ve výsledku o našich penzích opět rozhodne úřednice na patřičném úřadu. V tom není reforma žádná.
Do českých kin necelý týden před americkými volbami vstoupí snímek The Apprentice, který zachycuje vzestup talentovaného byznysmana Donalda Trumpa na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Zaměřuje se zejména na jeho vztah s kontroverzním právníkem Royem Cohnem, který mu v cestě ke slávě značně pomohl. A to nejen tím, že by ho seznámil s těmi správnými lidmi. Ale spíše tím, že mu pomohl zbavit se veškeré lidskosti bránící v úspěchu. Může tento film zabránit v Trumpově znovuzvolení? Ani náhodou. Přesvědčené na obou stranách totiž přesvědčí. Přesto jde o film, který by měl vidět snad každý pro pochopení toho, co se v současnosti děje.
Stanislav Šulc: Protitrumpovský film? The Apprentice Trumpovi ublížit nijak nemůže, ale je to dost povedený film
Názory
Marketingová hesla
Co tedy přináší vládní návrh? Jurečkovo ministerstvo ve svém vysvětlovacím materiálu vždy vyhodí marketingové heslo. Třeba: „Důchodový věk má být stanovován transparentně.“ To jako že dosud nebyl stanovován transparentně? Po tomto hesle přichází „vysvětlení“. To v tomto případě zní: Informace o důchodovém věku budou každému známy při dosažení 50 let. No, tomu se říká reforma. To je skutečně revoluční myšlenka, která zachrání tento stát, chtělo by se ironicky glosovat.
Nebo další heslo: „Lidé v nejnáročnějších profesích mohou odejít dříve do důchodu“. Co se za tím skrývá? Jak praví vládní návrh, poté, co zákon vejde v platnost, bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce. Takže opět, pes se v tom vyznej.
Anebo, do třetice, další klíčový bod „reformy“: „Pracující senioři budou více zvýhodněni“. A to jak? „Návrh předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 procenta pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností.“ Výborně, konečně, chtěl by jeden vykřiknout nadšením. Jenže, zarazí se, co to vlastně znamená? Mám vzít do rukou kalkulačku, a, kam těch 6,5 procenta namačkat? To opět budou vědět jen mocní úředníci. Až se seznámí s novelou. Pardon, reformou.
Kdybychom řídili náš byznys podobně, jako vláda vytváří digitalizaci stavebního řízení, tak bychom už osmkrát zkrachovali, říká Marcel Soural, majitel developera Trigema, jednoho z největších developerů v Česku.
Dalibor Martínek: Developeři jsou zoufalí. Jak může vláda slíbit nový stavební zákon na dobu, kdy už nebude vládnout
Názory
Série nepřehledných kroků
Sečteno, vláda mluví o reformě, pro smrtelníka jde o další sérii nepřehledných kroků, které ve výsledku možná státní kase trochu, o pár miliard korun uleví. Ale pracujícím ani důchodcům nijak nepomůžou. Abychom se nemátli, ani Babišova strana nikomu nepomůže. „Reforma“ podle Babiše zní, slíbit víc peněz důchodcům na úkor pracujících, protože za rok jsou volby.
Čeká nás pár dní urputných hádek o nicotné parametry zastaralého systému, který vysává peníze z kapes lidí, kteří vydělávají.
Slovo reforma znamená změnit formu, ne upravovat parametry. My formu neměníme. Takže reformu neděláme, jsou to jen nabubřelá slova. Kdyby někdo chtěl udělat skutečnou reformu, a to se s politických důvodů nikomu nechce, mohl by třeba říct, že lidé, kteří si již víc než třicet let sami mohou vydělávat, by se měli na stáří zajistit sami. A jen pro ty nejchudší by byla nějaká státní dávka na penzi. To by byla reforma. Ale to bychom nesměli žít v postsocialismu.
