Zajímá nás
Dalibor Martínek: Důchody jsou brzdou rozvoje Česka. Zemi sráží slabost politiků, ne důchodci
Důchodci jsou aktuálně pomyslnými vítězi ekonomické soutěže. Nárůst jejich příjmů je extrémní jak ve srovnání s průměrným růstem v soukromé sféře, tak dokonce ve srovnání s růstem mezd ve veřejném sektoru, kde platy díky tlaku odborů rostou rychleji.
Důchodci si jen za poslední rok a půl polepšili v průměru o víc než čtyři tisíce korun měsíčně čistého. Zatímco v prosinci roku 2021 byl podle údajů státní sociální správy průměrný důchod žen ve výši 14 tisíc korun, o rok a půl později, v červnu letošního roku, už to dělalo víc než devatenáct tisíc korun. Průměrný důchod mužů se za stejné období posunul z 16 900 korun na 21 a půl tisíce korun.
Jak vidno, jde o mimořádný růst. U žen hrál roli ve vyšší rychlosti růstu příjmů pětisetkorunový příplatek za vychované dítě, vyplácený od letošního roku. Z nových údajů plyne hezká statistická figura. A sice, že se rozdíl mezi důchody žen a důchody mužů poněkud vyrovnaly. To je hezké téma pro bojovníky za rovnost pohlaví. Nyní tvoří rozdíl mezi důchody žen a mužů už „jen“ třináct procent oproti předchozím dvaceti procentům. Hezký úspěch ministra Jurečky.
Podstatnější však je jiný aspekt výše penzí. Důchody tvoří asi třetinu státních výdajů. A ty neustále narůstají, drtí veřejné rozpočty. A nikdo si s touto situací neví rady. Za sedm měsíců letošního roku byly podle údajů sociální správy příjmy na důchodové konto 357 miliard korun. Výdaje však činily 399 miliard, o 42 miliard korun víc, než byly příjmy. A to jsme v půlce roku, trajektorie se neustále protahuje. Příjmy státu klesají, stále méně lidí pracuje či přispívá, a výdaje rostou, penzistů přibývá.
Pravidla odchodu do předčasných důchodů pravděpodobně čeká zpřísnění a tempo řádné lednové valorizace penzí zpomalí. Nynější mimořádné valorizace při vyšším růstu cen nahradí dočasný přídavek. Změny přinese vládní novela, kterou již schválil Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Předčasné důchody se zpřísní. Už se čeká jen na podpis prezidenta
Money
Málo ambiciózní politici
Není se co divit současné vládě, že chce něco udělat s valorizačním vzorcem. Přestože byla v tomto aspektu Fialova vláda poměrně odvážná a jako vůbec první za téměř třicet let se odvážila sáhnout do valorizačního schématu penzí, ještě úplně neuspěla.
Aby se přidávání penzistům poněkud zpomalilo, je zapotřebí podpis prezidenta Petra Pavla. Ten prý podle různých neověřených informací váhá. A to z poněkud překvapivých, odvážných důvodů. Prezidentovi podle zákulisních informací šířených některými médii nevadí osekání valorizace, ale naopak malá ambice vlády.
To je trošku překvapení, a zároveň, pokud je to pravda, poněkud nebývalý jev na české politické scéně. Dosud šlo politikům vždy o to, aby se důchodcům ve valorizaci penzí zavděčili co nejvíce. Babiš je na tomto přístupu schopný vyhrát volby.
Penzisté jsou silná voličská skupina. Dva a půl milionu potenciálních hlasů. Dva miliony mladých lidí do osmnácti let nemohou ve volbách vyřknout svůj názor na budoucí vývoj země. Osmdesátníci však mohou, a proto zajímají, na rozdíl od první skupiny populace, politiky mnohem více.
Mnoho čtenářů reagovalo na komentář Dalibora Martínka, který ve svém textu tvrdil, že by se měli lidé sami připravovat na svou penzi. A nečekat, jak jim stát bude valorizovat penzi. Některé z reakcí nyní publikujeme. Autory známe, jejich jména však i v jejich zájmu raději uvádíme pouze ve formě iniciál. Texty nejsou upravovány, některé jen drobně kráceny.
Dopis čtenáře: Tahle vláda u důchodců skončila. I tu drobnou rezervu žere inflace
Názory
Křehká budoucnost západního světa
Premiér Fiala přesto našel, i přes snad až příliš květnatou skladbu vládní koalice, jakési drobné řešení růstu důchodů, které by zpomalilo zadlužování státu. Nejde o žádnou reformu, sesekání valorizací by tak nazvali jenom marketingoví experti. Nicméně, je to aspoň nějaký posun.
Ani ten se nestane? Prezidentu Pavlovi jde trošku rozumět v argumentaci vůči vládě. Buďte odvážnější, říká. Od hrdiny bojů z Balkánu bychom vlastně nic, než větší odvahu nečekali.
Potom je tu však politická realita. A ta říká, že kdo sáhne na penze, bude synem politické smrti. Škoda, že se celá debata o penzích opět scvrkla pouze na vládní valorizační vzorec. Na výdaje na penzisty, ať už současná debata o valorizaci dopadne jakkoliv, narazí každá další vláda. A pokud nebude odvážná, aspoň tak, jako ta Fialova, Česko se bude dál motat jako moucha v síti, kdy na jedné straně je garantovaný a valorizovaný státní důchod, na druhé straně stále méně mladých a pracujících.
Až jeden milion korun mohou dostat žadatelé na opravu staršího domu. Počítá s tím nový dotační program „Oprav dům po babičce“, který spustí ministerstvo životního prostřední od září. „Je to jen další rozhazování veřejných peněz, tentokrát o dvě generace mladší cílovce – místo důchodců jejich vnukům,“ komentuje program hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Vláda opět rozhazuje. Po důchodcích se zaměří na jejich vnuky
Názory
Jen bokem. Když mám garantovanou státní penzi, tak přeci nepotřebuji děti, a jejich péči o mně v důchodu. Je tato myšlenka tak mimo současný svět?
Možná celý „propracovaný“ penzijní systém vlastně decimuje budoucnost západního světa. Jen to ještě nevidíme. V první řadě bychom se měli věnovat vzdělávání mladých. Místo toho pořád zápasíme o výši penzí a o blahobyt starých. Ti už měli svůj čas na úspěch. Ve stínu těchto malých/velkých bojů o penze se může štědrý penzijní systém nakonec stát onou kotvou, která odtrhne českou ekonomickou loď od světového konvoje.
Česko je známé jako národ brblalů, kteří vidí chyby na druhých, na sobě žádnou. Tím špatným v našich očích je stát, vláda, politici. Rozhodně ne nikdo z nás. My jsme, jako byl Standa Gross, křišťálově čistí.
Dalibor Martínek: 10 důvodů, proč Česko není tygrem Evropy
Názory
