Dalibor Martínek: Eurostat vysvětlil, proč se v Česku plní náměstí. Už neříká, proč je česká vláda zticha
Eurostat potvrdil, co v Česku podniky a lidé viděli v loňském roce na zálohách či fakturách dodavatelů energií. Což bylo neřízené zdražování. Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent, pravil zpětně evropský úřad. Je to šílené číslo.
Jen pro příklad, jeden z okrajových tuzemských dodavatelů energií Lama Energy, který vlastní moravský miliardář a podnikatel v energiích Petr Lamich, vloni zvyšoval zálohy čtyřikrát. Podobně se ke zdražujícím komoditám na burzách stavěli i ostatní hráči.
Vláda hrála mrtvého brouka, odnesli to spotřebitelé
Všechno prostě přenesli na koncové zákazníky. Z pohledu fungování firmy je to pochopitelné. Zdražují mi vstupy, zdražím náležitě výstupy. Nicméně to není pochopitelné z pohledu regulace trhu. Jakou vlastně sehrál úlohu státní Energetický regulační úřad? Není třeba čekat na oficiální vyjádření, odpověď je jasná. Žalostnou, žádnou. Spotřebitelé se stali oběťmi systému.
Ekonomicky je to nesmysl, je to jenom politika a ideologie, říká k uzavření posledních tří německých jaderných elektráren Jaroslav Míl, bývalý šéf ČEZ a také bývalý poradce vlády v otázkách energetiky. Míl je starý praktik, o energetice toho ví víc než všichni ministři.
Jaroslav Míl: Energetické firmy tvoří obří zisk na účet spotřebitelů. Zavření jádra v Německu situaci nezmění
Leaders
Premiér Petr Fiala si nebere servítky s burany z demonstrací na Václavském náměstí, ale sám je tam svou „nepolitikou“ kolem cen energií nahnal. Celou energetickou agendu nechal na dalším „expertovi“ Jozefu Síkelovi, toho času ministrovi průmyslu. Toho baví cestovat po světě na erární náklady. Ve Francii či v Německu byl tento bývalý bankéř, který se tváří, že je expert na energetiku, snad většinu času svého působení na ministerstvu. Má k tomu pěknou legendu, kterou předestírá veřejnosti. Údajně zachránil Česko od závislosti na Rusku, když s vydatnou pomocí lidí z ČEZ dojednal pro zemi dodávky zkapalněného plynu přes nizozemský terminál. Popravdě řečeno, tohle se mu povedlo.
Jenže jeho legenda má druhou stranu. Zatímco brouzdá po světě, u něj doma zdražuje energie o víc než 200 procent. To by bylo fatální pro lecjakou vládu, ve Francii by samozřejmě opět hořela auta. V Česku se neděje nic. Plné Václavské náměstí se k večeru rozejde, zítra se jede nanovo.
V listopadu 1989 to bylo vlastně jednoduché. Do té doby tady vládli vysloužilí bolševici, stojící na kastě oportunistů a pragmatiků, kteří se neštítili pro vlastní prospěch žádné lidské špatnosti. Dobří lidé byli zavíráni nebo nuceni k emigraci. Celá společnost byla sevřená strachem z propracovaného mechanismu moci. Svrhnout bolševickou vládu bylo bez pochyb prostě super. Jsem doteď šťastný, že jsem byl 17. listopadu na Národní třídě. Bylo tehdy úplně jasné, kdo jsou ti špatní.
Dalibor Martínek: Jsou rebelové z náměstí burani? Nebo začíná pod vládou skutečně hořet?
Názory
Dodavatelé energií se napakovali
Například slovenská vláda se už loni v únoru dohodla s energetickou společností Slovenské elektrárne na zastropování cen energie. Po dobu dvou let se tak cena elektřiny slovenským domácnostem nemění. Slovensko reguluje i cenu plynu, a to jak pro podnikatele, tak pro domácnosti. Jak koncem loňského roku prohlásil tamní premiér Eduard Heger, stát kompenzuje rodinám ceny energií v celkové výši šest miliard eur, v přepočtu asi 146 miliard korun. Což zprůměrováním znamená státní podporu ve výši sedmdesáti tisíc korun ročně pro každou rodinu. Podobné regulační modely využily i vlády ve Španělsku, ve Francii i v dalších západních zemích.
Česká vláda se rozhodla s pomocí marketingových poradců vysedět fakt, že nechala své občany energetické krizi napospas. Jediný program, který dokázala vymyslet, je cenový strop. Ten ovšem jednak přišel pozdě, a za druhé, nechrání spotřebitele, ale dodavatele. Kterým stát na veřejný účet doplácel vyšší ceny komodit. Spotřebitel z toho nemá nic. A stát, který na toto opatření ve prospěch dodavatelů vydal ke 100 miliard korun, následně vymyslel daň z nepřiměřených zisků, aby si tyto peníze vybral zpátky. Kde je v této matici spotřebitel?
Máme tu dvě mediální vystoupení vlády na téma drahé energie krátce po sobě. Nejdříve ministerstvo průmyslu oznámilo, že až bude docházet plyn, nechá ho stát průmyslovým podnikům. A vypne ho domácnostem. Že prý lidé, aby mohli chodit do práce, musejí mít kam chodit. Jinými slovy, fabriky nezavřeme, doma budete mít zimu.
Dalibor Martínek: Začněme plést svetry. Už i premiér Fiala tuší, že levný tarif bude fiasko
Názory
Každý Čech si za loňský rok připlatil za energie desítky tisíc korun. Nebo si koupil svetr a vypnul topení. Ale každý dodavatel či výrobce si mezitím připsal miliardy korun navíc. ČEZ čeká rekordní zisk, akcionáři už se těší na dividendu. ČEZ je však jen jedním z hráčů.
Karel Komárek již ohlásil za jednu ze svých divizí rekordní zisk z loňského roku, a to samozřejmě v důsledku vysokých cen plynu a obecně energií. Podobně „pozitivní“ výsledky během pár týdnů ohlásí i další hráči. Někteří si raději možná nechají čísla pro sebe.
Češi jsou dobří plátci. Máme tady přece vypracovaný systém exekucí, něco nezaplatit se nikomu nevyplatí. Jedinou možností nesouhlasu s nesmyslně bobtnajícími náklady domácností potom zbývá chodit na náměstí. Což samozřejmě nikomu fakturu nesníží. Vláda se tváří, že se nic neděje, že je to daň za válku na Ukrajině. Ještě se tak bude tvářit dva roky, než padne. Nikdo z ministrů na tom však finančně tratit nebude. Tratit budou jenom občané této země.
Dodavatelé energií zhruba od dubna posílají nově nastavené zálohy na energie. Nárůst cen není o šestnáct procent, což je aktuální meziroční inflace. Energie, tedy plyn a elektřina, jsou pro zákazníky oproti loňskému roku dražší o sto procent. A u některých dodavatelů ještě více.
Dalibor Martínek: Kdo nezaplatí energie, propadne peklu. Exekuční mafie už se těší na nové duše
Názory
